V New Yorku v úterý odpoledne SELČ probíhala všeobecná rozprava 80. zasedání Valného shromáždění OSN, ve které jako jeden z prvních s velmi očekávaným projevem vystoupil americký prezident Donald Trump. Ten mimo jiné řekl, že ukončil sedm válek, přičemž OSN „mu vůbec nepomohla, ani pomoc nenabídla“. Vyzval také k okamžitému ukončení války v Gaze.
Šéf Bílého domu shromážděným řekl, že OSN má obrovský potenciál, který dle něj ale ani zdaleka nenaplňuje. Píše dopisy plné silných slov, ale potřeba je akce, uvedl směrem k organizaci. Zmínil také, že jaderné zbraně představují velké nebezpečí, a proto je Írán nikdy nesmí získat.
Musíme okamžitě ukončit válku v Pásmu Gazy, prohlásil Trump na Valném shromáždění. Teroristické hnutí Hamás podle něj musí ihned propustit všechna zbývající rukojmí. Uznání nezávislé Palestiny by dle Trumpa ale bylo pro Hamás odměnou.
Pokud Rusko není ochotné dohodnout se na míru na Ukrajině, jsou USA připraveny zavést proti němu cla, avizoval Trump s tím, že „Evropa ale musí udělat to samé“ a musí ukončit veškeré nákupy ruských energetických surovin.
Na adresu evropských lídrů řekl, že budou „nadšení“, když uslyší, jak je veřejně kárá, a dodal, že „takový už je“. Za státy, které se největší měrou podílejí na financování ruské války na Ukrajině, označil Indii a Čínu.
Trump v proslovu nepřipustil, že nesplnil svůj slib ohledně ukončení ruské války na Ukrajině, zato kritizoval ty země, které nakupují ruskou ropu, a tím podle něj pomáhají Moskvě konflikt financovat, píše The Guardian. Také AFP podotkla, že se Trump tvrdě pustil do evropských spojenců, ale i Indie a Číny, za to, že dovážejí ropu z Ruska. „Vůči Moskvě zůstal poměrně zdrženlivý, i když prohlásil, že Washington je připravený na ni uvalit blíže neurčené sankce,“ zmínila AFP.
Evropa jde podle Trumpa „do pekla“
OSN podle Trumpa podporou migrace financuje útoky na západní země. OSN má zastavovat invaze, ne je financovat, kritizoval. Evropa je dle něj ve vážných problémech, protože do ní proudí nelegální přistěhovalci, a nikdo s tím nic nedělá. Vaše země jdou do pekla, sdělil.
Konkrétně zmínil londýnského starostu Sadiqa Khana, o kterém řekl, že je strašný, a obvinil ho, že chce v britské metropoli zavést islámské právo šaría. „Neprokážeme jeho odporným a zaslepeným vyjádřením tu čest, že bychom je komentovali,“ reagovala dle britské BBC Khanova kancelář. Tento politik je prvním muslimem v čele Londýna.
Nekontrolovanou migraci označil americký prezident za největší problém dnešní doby. „Vaše země ničí (migrace),“ vzkázal mimo jiné delegátům s tím, že USA se trend podařilo zvrátit. Například v Evropě ale podle Trumpa politická korektnost brání tomu, aby s tím někdo něco dělal.
Prezident Petr Pavel, který Česko na Valném shromáždění zastupuje, připustil, že evropské země byly v minulosti k migraci dlouho benevolentní. Jako příklad zmínil Německo za vlády kancléřky Angely Merkelové. Evropa ale podle něho přijala mnoho různých opatření, jak migraci kontrolovat. „Nemyslím si, že bychom byli v Evropě v situaci, kdy se neděje nic,“ zdůraznil Pavel.
Český prezident v New Yorku vystoupil před Radou bezpečnosti k tématu ruské války na Ukrajině. V projevu mimo jiné řekl, že na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí.
„Mizí půda pod nohama“
Trump mluvil ve Valném shromáždění také o klimatické změně, kterou označil za „největší podvod“, přičemž se také nechal slyšet, že větrníky a solární panely hyzdí krajinu, například ve Skotsku. „Říkali, že globální oteplování zabije svět. Ale pak začalo být chladněji,“ uvedl americký prezident na adresu vědců. Pojem uhlíková stopa označil za „podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly“.
„Mnoho lidí třeba v Tichomoří nepotřebuje ani vědecké analýzy, protože jim mizí půda pod nohama,“ reagoval český prezident s tím, že jde o jevy podložené řadou vědeckých analýz. Připomněl, že například také obyvatelé Španělska, kde stoupají teploty a klesají zásoby vody, mají oproti Trumpovi „úplně jinou představu o tom, jestli probíhá nebo neprobíhá změna klimatu“.
Spojené státy pod Trumpovým vedením opustily světové snahy o zpomalení globálního oteplování, jehož existenci dlouhodobě potvrzuje drtivá většina vědců napříč celým světem. Mezinárodní soudní dvůr letos konstatoval, že globální změna klimatu je nepochybně způsobená lidskou činností a státy mají povinnost snižovat její dopady v zájmu budoucích generací.
The Guardian poukázal na to, že Trump opakoval svá zavádějící tvrzení o tom, jak ukončil „sedm“ válek. Televize CNN k tomu poznamenala, že v některých případech, kdy šéf Bílého domu mluví o tom, že vyjednal mír, jde spíše o „dohody bližší příměří než mírová ujednání, jež trvale ukončují spory trvající celé generace“.
Světové organizaci, zřejmě v lehké nadsázce, Trump vyčetl také už na začátku projevu nefungující čtecí zařízení a jezdící schody, které se s ním a jeho manželkou Melanií zasekly. „To jsou dvě věci, které jsem od Organizace spojených národů dostal: špatné jezdící schody a špatný teleprompter,“ poznamenal.
„Principy OSN pod palbou“
Generální tajemník OSN António Guterres na úvod zasedání mimo jiné řekl, že tato instituce není jen „místem pro setkávání, ale také morální kompas a maják pro lidská práva“. Dodal, že po 80 letech „musíme znovu čelit výzvám, kterým čelili otci-zakladatelé (OSN)“. Upozornil, že principy OSN jsou pod palbou, z hladu se stává zbraň a že si některé země myslí, že na ně se pravidla nevztahují.
Následně zmínil konflikt v Pásmu Gazy, přičemž vyzval k okamžitému příměří, propuštění všech rukojmí a plnému přístupu humanitární pomoci do regionu. Nic nemůže ospravedlnit teroristické útoky, braní rukojmí ani kolektivní trest pro palestinský lid a systematické ničení Gazy, zdůraznil.
Poté promluvil Guterres například o klimatických výzvách, obnovitelných zdrojích energie či umělé inteligenci. „Jako mezinárodní komunita musíme zajistit, aby technologie lidstvo pozvedala,“ prohlásil.
V další části projevu Guterres kritizoval škrty v mezinárodní rozvojové pomoci, protože podle něj „páchají spoušť“ a pro mnohé představují „rozsudek smrti“.
Zkrácené financování ze strany USA
Projev Trumpa, který není zastáncem multilateralismu, byl sledován mimo jiné proto, že byl jeho prvním před Valným shromážděním od lednového nástupu do funkce, od kterého už Bílý dům výrazně omezil financování řady mezinárodních a rozvojových projektů. Očekávalo se, že se prezident USA vyjádří i k válkám v Gaze a na Ukrajině, o jejichž ukončení zatím marně usiluje. To se potvrdilo.
Trumpovo vystoupení trvalo 56 minut, tedy více než trojnásobek limitu stanoveného na čtvrt hodiny. Britská BBC tvrdí, že řečnil nejdéle ze všech amerických prezidentů. Nepřekonal však někdejšího palestinského lídra Jásira Arafata, který u řečnického pultu v roce 1974 strávil hodinu a půl, natož pak kubánského vůdce Fidela Castra, který hovořil „ohromujících 269 minut“, píše BBC.
