Madagaskarský prezident Andry Rajoelina rozpustil parlament a odvolal vládu. Učinil tak po několika dnech protivládních protestů, během nichž podle OSN zemřelo nejméně dvaadvacet lidí a více než sto dalších utrpělo zranění, informují agentury. Demonstrace kvůli nespokojenosti s neustálými výpadky vody a elektřiny přerostly v otevřený protest proti vládě.
„V souladu s článkem 54 ústavy jsem se rozhodl odvolat premiéra a vládu,“ prohlásil podle agentury AFP Rajoelina ve státní televizi. V hlavním městě ostrova Antananarivu se v pondělí znovu sešly tisíce lidí protestujících proti výpadkům vody a elektřiny, jednalo se o třetí velký protest v metropoli od minulého čtvrtka.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedl, že od začátku demonstrací bylo zabito nejméně dvaadvacet lidí. „Mezi oběťmi jsou demonstranti i další lidé zabití během následných násilností a plošného rabování, které páchali jednotlivci a gangy,“ uvádí v prohlášení Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který dodal, že je šokován násilnou reakcí bezpečnostních sil. Madagaskarské ministerstvo zahraničních věcí údaje o počtu obětí uvedené OSN odmítlo.
Největší protesty za poslední roky
Demonstranti se znovu vydali do ulic poté, co prezident Andry Rajoelina v neděli prohlásil, že důkladně přezkoumá a reformuje správu země. Účastníci protestů se shromáždili na univerzitě v Antananarivu, kde mávali transparenty a zpívali národní hymnu, než se pokusili projít městem. Úřady ve čtvrtek vyhlásily noční zákaz vycházení poté, co obdobné protesty v Antananarivu minulý týden přerostly v násilnosti. V sobotu se tam lidé také shromáždili k demonstraci.
Manifestace, inspirované takzvanými protesty generace Z v Nepálu nebo Keni, jsou největšími protesty, jaké ostrov v Indickém oceánu zažil za poslední roky, píše agentura Reuters. Zároveň jsou podle Reuters nejzávažnější výzvou, jaké prezident Rajoelina čelí od svého znovuzvolení v roce 2023.
Rajoelina v pondělí uvedl, že chce vytvořit prostor pro dialog s mladými lidmi, a slíbil opatření na podporu podniků postižených rabováním. Protestující ovšem volali i po Rajoelinově rezignaci.
Přes bohaté zásoby niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 33milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Nynější prezident Andry Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019, potřetí v roce 2023.
