Sociální péče strana 2 z 2

Covidová epidemie nepříznivě zasahuje do nejrůznějších oblastí života, brzdí také náhradní rodinnou péči. Děti se do nových rodin dostávají později, povinné kurzy pro rodiče se často odkládají kvůli karanténám a složitější je i navazování kontaktu mezi novými rodiči a dítětem.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Národní cenu sociálních služeb získalo v úterý sedmnáct lidí. Pečovatelkou roku se stala i Hana Stejskalová, která se při požáru v Domově seniorů Mšeno pokusila zachránit klientku. Oheň však už byl tak rozšířený, že seniorka zemřela. Pečovatelka sama skončila v nemocnici. Na cenu ji za zvládnutí extrémně těžké situace, ale i pro spolehlivost a empatii, nominovali kolegové.

Koronavirus se šíří Českem. Stále více lidí se však snaží jeho šíření zpomalit. Nemocnicím se hlásí noví lékaři a sestry, třeba i praktici, kteří se rozhodli na část týdne zavřít ordinaci. Lidé se hlásí i do sociálních zařízení a další bojují proti koronaviru jako dobrovolníci třeba dezinfikováním míst, kterých se dotýká hodně lidí. Nemocných však stále přibývá po tisících.

Předseda české vlády Petr Pithart navštívil severočeský region, aby se na vlastní oči přesvědčil, v jak těžkých podmínkách zde lidé žijí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dvacet let už nabízí služby brněnské romské středisko DROM. Věnuje se zejména sociálnímu začleňování, přípravě dětí do školy, nabízí také zdravotně sociální pomocníky a asistenty prevence kriminality. Posláním organizace má být také integrace sociálně vyloučených obyvatel do společnosti.

Zatímco před půl stoletím SOS dětské vesničky zajišťovaly hlavně domov dětem, které ho nemají, nyní se pracovníci organizace snaží pomáhat chlapcům a děvčatům v jejich rodinách. Náhradní matky sirotkům už nevybírají, usilují spíš o to, aby domácnosti problémy zvládly a děti se z nich nemusely odebírat. Uvedla to výkonná ředitelka spolku SOS dětské vesničky Jindra Šalátová. V současné době v Česku fungují tři vesničky, ve kterých žije dvacet rodin.