Koronavirus sílí, ale přibývá i lidí, kteří se ho snaží zastavit

UDÁLOSTI: Příběhy lidí, kteří se v souvislosti s koronavirovou epidemií snaží pomáhat (zdroj: ČT24)

Koronavirus se šíří Českem. Stále více lidí se však snaží jeho šíření zpomalit. Nemocnicím se hlásí noví lékaři a sestry, třeba i praktici, kteří se rozhodli na část týdne zavřít ordinaci. Lidé se hlásí i do sociálních zařízení a další bojují proti koronaviru jako dobrovolníci třeba dezinfikováním míst, kterých se dotýká hodně lidí. Nemocných však stále přibývá po tisících.

Až bude Čechům nejhůře, praví stará pověst, vyjede jim na pomoc svatováclavské vojsko z nitra Blaníku. I když hora podle všeho stojí nehnutě, pomoc těm, kdo ji v těchto dnech potřebují nejvíce, opravdu přichází. Na volání přetížných nemocnic, kterým docházejí lékaři a sestry, odpověděli studenti, penzionované sestry a lékaři a také praktici, kteří se rozhodli kromě péče o pacienty v ordinacích vypomoci i v nemocnicích.

Do první linie do jihlavské nemocnice se přihlásila pelhřimovská praktička Michaela Petrová. V ordinaci má přitom více práce než na jaře a v létě. Hodně si s pacienty telefonuje, za hodinu vyřídí až patnáct hovorů. Ptají se na konkrétní problémy, ale třeba i na to, zda mohou na plánovanou operaci do nemocnice, když jsou v karanténě po kontaktu s nakaženým.

Na výpomoc do nemocnice se lékařka přihlásila, protože má atestaci z urgentní medicíny. „To znamená, že jsem použitelná jako lékař na urgentním příjmu,“ upřesnila. Počítá s tím, že v Jihlavě bude jednou týdně, zbylé dny jako obvykle v Pelhřimově. „Určitě bych ordinaci nezavřela. Je tady 2 tisíce lidí, kteří mě také potřebují, ale jeden den v týdnu bych se uvolnila,“ naplánovala. Spolu s doktorkou Petrovou se na výpomoc přihlásily také zdravotní sestry z její ordinace.

Stát se pečovatelem – pro někoho teď jediná možnost, jak se vidět s rodiči

Nemocnice ale nejsou jediné instituce, kterým v současných podmínkách kriticky chybí personál. Lidé chybějí také v sociálních zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. V domově v Janovicích nad Úhlavou se nyní, po zákazu návštěv, nechala zaměstnat jako pečovatelka Naďa Holubová. Motivaci k tomu měla dvojí. Jednak zařízení potřebovalo personálně posílit, ale kromě toho to byla pro novou pečovatelku jediná možnost, jak se vidět s maminkou.

Do janovického domova ji přivezla v únoru z Plzně. Krátce poté starší žena začala po čtyřech letech opět chodit, ale kontakt matky s dcerou potom znemožnil nástup pandemie. Situaci vyřešila Naďa Holubová změnou zaměstnání. „Celkově jsem měla špatný pocit z toho, že se mi o ni stará někdo jiný,“ připustila bývalá vedoucí zverimexu.

Není v Janovicích jediný takový případ. Pečovatelkou se stala také Gabriela Brožová, která má v domově otce a díky nové práci se s ním i v době zákazu návštěv setkává každý den.

Dezinfekce laviček a semaforů

Ne všichni, kdo se snaží napomoci zpomalit šíření koronaviru, tak činí jako profesionálové. Student umění Jan Faltus se rozhodl, že bude v pražských ulicích dezinfikovat místa, kterých se dotýká mnoho lidí. Dezinfikuje například lavičky nebo poptávková tlačítka u přechodů pro chodce. „Snažím se to dělat tak, že když jdu do školy, do práce, nakoupit, tak udělat něco při tom,“ upřesnil.

Věří, že svým příkladem inspiruje další a dezinfikovat místa, kterých se lidé ve velkém dotýkají, bude v době, kdy denně přibývají tisíce lidí nakažených covidem-19, více dobrovolníků.

Místostarostka, která pomáhala ostatním, se sama nakazila

Pomoc ostatním ale může lidi, kteří se snaží pomáhat – ať z titulu své profese nebo dobrovolně – stát zdraví. Koronavirem se nakazila vlčnovská místostarostka Marta Moštková. Rozvážela roušky i dezinfekční prostředky – sama, protože kolegové byli v karanténě – a při tom se nakazila. Skončila v jedné z nejvíce zatížených nemocnic – té uherskohradišťské. Hospitalizována je od pondělí, zatím vůbec neopustila pokoj.

Ve Vlčnově se covid-19 šířil již v létě, tehdy ale mezi pozitivně testovanými převažovali mladí muži a většina nakažených ani neměla příznaky. Nyní jsou nemocné hlavně ženy kolem padesátky a nemoc u nich již většinou má těžší průběh. „Kolegyně, kamarádky, z řad příbuzných – a vždycky se jednalo o ženy,“ poukázala místostarostka.

V nemocnici o ni pečují narychlo sestavené nové zdravotnické týmy. Marta Moštková, která sama původně pracovala jako zdravotní sestra, to však ani nepostřehla. „Jsou neskutečně šikovné. I když v určitých technických věcech něco chybí, dokážou si pomoci a zvládnou každou situaci,“ zhodnotila. 

Načítání...