Covidová epidemie nepříznivě zasahuje do nejrůznějších oblastí života, brzdí také náhradní rodinnou péči. Děti se do nových rodin dostávají později, povinné kurzy pro rodiče se často odkládají kvůli karanténám a složitější je i navazování kontaktu mezi novými rodiči a dítětem.
Epidemie zbrzdila adopce. Restriktivní opatření ztěžují přesun dětí do nových rodin
Manželé Šáchovi jsou profesionální pěstouni. Sedmiměsíčního chlapce mají v přechodné pěstounské péči téměř od jeho narození. Matka se ho vzdala po porodu.
Když se po několika měsících vyjasnilo, že se dítě nevrátí do biologické rodiny, zabrzdily navazování kontaktu s tou adoptivní přísnější restrikce z konce února. Tedy zákaz návštěv i cestování mezi okresy.
„Je to dítě, které už navázalo vazby vůči nám, a ta citová vazba s postupujícím časem rychle sílí,“ zmiňuje Šáchová. Kritický je i Jiří Šácha. „Tohle mi vadí, že to není co nejdřív, aby ty hezké věcí, co my s ním prožíváme, s ním už prožívali rodiče.“
Chybí výjimka na ubytování
I když už jsou pár dní návštěvy dětí, které čekají na novou rodinu, povolené, další problém trvá. „Nám by velice pomohlo, aby se mohli ubytovat v místě pobytu toho dítěte, aby s ním mohli navázat kontakt,“ podotkla náměstkyně pro sociální oblast Jihočeského kraje Lucie Kozlová (ODS).
Výjimku na ubytování mají totiž jen lidé při pracovních cestách. Přitom adoptivní rodiny často jezdí za dětmi na návštěvy desítky i stovky kilometrů týdny, někdy měsíce.
Covid zbrzdil přesun dětí do nových rodin
Covid zbrzdil i ty, kteří si chtějí vzít do péče děti na stálo. Půl roku už tak například mohli mít v pěstounské péči dvě děti i manželé z Táborska. Stále ale čekají. „Kdyby nebyl covid a neposunuly se přípravy už z jara na podzim, tak tady už určitě děti mohly být. To jsou kurzy, kterými se musí projít, aby se člověk mohl stát pěstounem,“ řekla k tomu Beáta Matějková.
V ústavní péči je v celé republice zhruba osm tisíc dětí. V posledních letech navíc klesá počet profesionálních pěstounů.