Hrozbu časné demence zvyšují hlavně alkoholismus a osamělost

Zneužívání alkoholu, nižší socioekonomický status, osamělost či sluchové postižení patří mezi patnáct faktorů, které významně zvyšují riziko časného nástupu demence. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na studii, podle které mezi rizikové faktory patří také nižší vzdělání, nedostatek vitaminu D nebo deprese.

Předpokládá se, že demence v mladém věku je primárně podmíněna genem ApoE4 přičemž další příčinné faktory byly zkoumány jen málo. „Mění to naše chápání demence s časným nástupem, zpochybňuje představu, že jedinou příčinou tohoto onemocnění je genetika, a zdůrazňuje, že důležitá může být celá řada rizikových faktorů,“ uvedla hlavní autorka nové studie Stevie Hendriksová.

Analýza zjistila mnoho podobností mezi rizikem pozdní a časné demence. Spojují je stejné faktory, jako je zneužívání alkoholu, cukrovka, deprese, srdeční onemocnění a mrtvice, které jsou způsobené vysokým krevním tlakem.

Vyšší hladina C-reaktivního proteinu, který indikuje infekci nebo zánět v těle, byla také spojena s vyšším rizikem časné demence, ale platilo to pouze u žen, zjistila studie. Dalším faktorem byla takzvaná ortostatická hypotenze, což je stav, při kterém dochází k závratím v důsledku poklesu krevního tlaku, když člověk stojí. „Rizika ale byla stále velmi malá a u většiny osob s ortostatickou hypotenzí nebo depresí se demence mladého věku nevyvine,“ doplnila Hendriksová.

Cukrovka hrála roli, která se lišila podle pohlaví při narození: studie zjistila, že u mužů s diabetem bylo riziko vyšší než u mužů bez cukrovky, ale u žen nebyla žádná taková souvislost s cukrovkou odhalena.

Řešení má každý

Hendriksová uvedla, že existuje řada opatření, která mohou lidé přijmout, aby snížili riziko časné demence, včetně nekouření a dodržování zdravé stravy.

„Buďte zvídaví: učte se novým věcem, věnujte se koníčkům, zůstaňte angažovaní a společensky aktivní tím, že budete navštěvovat přátele a rodiny nebo chodit na společenská setkání,“ řekla serveru CNN Hendriksová.

„Pravidelně cvičte: hýbejte se, fungují všechny úrovně cvičení, od chůze až po intenzivní cvičení, najděte si něco, co vám vyhovuje. Pravidelně navštěvujte svého lékaře a znejte svá čísla – ptejte se na hladinu vitaminu D, sledujte cílové hodnoty krevního tlaku, výsledky cholesterolu a hodnoty cukru v krvi. Nechte si zkontrolovat sluch a v případě potřeby si pořiďte sluchadlo,“ dodala.

Téměř čtyři miliony lidí na celém světě pociťují příznaky demence před dosažením 65 let, přičemž 370 tisíc lidí je každoročně nově diagnostikováno. Studie zkoumala 350 tisíc osob mladších 65 let zařazených do projektu britské Biobanky, což je on-line databáze záznamů o zdraví a životním stylu více než půl milionu Britů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 18 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...