Hrozbu časné demence zvyšují hlavně alkoholismus a osamělost

Zneužívání alkoholu, nižší socioekonomický status, osamělost či sluchové postižení patří mezi patnáct faktorů, které významně zvyšují riziko časného nástupu demence. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na studii, podle které mezi rizikové faktory patří také nižší vzdělání, nedostatek vitaminu D nebo deprese.

Předpokládá se, že demence v mladém věku je primárně podmíněna genem ApoE4 přičemž další příčinné faktory byly zkoumány jen málo. „Mění to naše chápání demence s časným nástupem, zpochybňuje představu, že jedinou příčinou tohoto onemocnění je genetika, a zdůrazňuje, že důležitá může být celá řada rizikových faktorů,“ uvedla hlavní autorka nové studie Stevie Hendriksová.

Analýza zjistila mnoho podobností mezi rizikem pozdní a časné demence. Spojují je stejné faktory, jako je zneužívání alkoholu, cukrovka, deprese, srdeční onemocnění a mrtvice, které jsou způsobené vysokým krevním tlakem.

Vyšší hladina C-reaktivního proteinu, který indikuje infekci nebo zánět v těle, byla také spojena s vyšším rizikem časné demence, ale platilo to pouze u žen, zjistila studie. Dalším faktorem byla takzvaná ortostatická hypotenze, což je stav, při kterém dochází k závratím v důsledku poklesu krevního tlaku, když člověk stojí. „Rizika ale byla stále velmi malá a u většiny osob s ortostatickou hypotenzí nebo depresí se demence mladého věku nevyvine,“ doplnila Hendriksová.

Cukrovka hrála roli, která se lišila podle pohlaví při narození: studie zjistila, že u mužů s diabetem bylo riziko vyšší než u mužů bez cukrovky, ale u žen nebyla žádná taková souvislost s cukrovkou odhalena.

Řešení má každý

Hendriksová uvedla, že existuje řada opatření, která mohou lidé přijmout, aby snížili riziko časné demence, včetně nekouření a dodržování zdravé stravy.

„Buďte zvídaví: učte se novým věcem, věnujte se koníčkům, zůstaňte angažovaní a společensky aktivní tím, že budete navštěvovat přátele a rodiny nebo chodit na společenská setkání,“ řekla serveru CNN Hendriksová.

„Pravidelně cvičte: hýbejte se, fungují všechny úrovně cvičení, od chůze až po intenzivní cvičení, najděte si něco, co vám vyhovuje. Pravidelně navštěvujte svého lékaře a znejte svá čísla – ptejte se na hladinu vitaminu D, sledujte cílové hodnoty krevního tlaku, výsledky cholesterolu a hodnoty cukru v krvi. Nechte si zkontrolovat sluch a v případě potřeby si pořiďte sluchadlo,“ dodala.

Téměř čtyři miliony lidí na celém světě pociťují příznaky demence před dosažením 65 let, přičemž 370 tisíc lidí je každoročně nově diagnostikováno. Studie zkoumala 350 tisíc osob mladších 65 let zařazených do projektu britské Biobanky, což je on-line databáze záznamů o zdraví a životním stylu více než půl milionu Britů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 1 hhodinou

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 21 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.