Na jižní Moravě hynou ryby. Ve vodě jim chybí kyslík

Nahrávám video

Tisíce leklých ryb vylovují rybáři z Nesytu, situace je ale vážná i v dalších rybnících. Ryby uhynuly kvůli horkému počasí, poklesu hladiny a nedostatku kyslíku. Kvalitu vody ale můžou zhoršit i příliš velké obsádky nebo hnojení, a rybníkáři tak budou muset s extrémními podmínkami do budoucna počítat. Letošní výjimečně velký úhyn ryb také může ovlivnit cenu vánočních kaprů.

V podběrácích se rybářům nic nemrská, Nesyt od mršin uklízejí čtvrtý den. Vylovili už více než sto tun, z bahnitého břehu je odvážejí bagrem. Severní břeh už rybáři sanovali, ale zejména Valtická zátoka pojímá další desítky tun uhynulých ryb. Jejich odklízení ztěžují vedra.

„Teploty na Mikulovsku jsou pětatřicet stupňů, dokážete si představit, jak rychle dochází k rozkladu uhynulých těl ryb. Chci být optimista, že se nám ještě podaří nějakou dobu v likvidaci pokračovat,“ řekl vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet.

Situace je ale vážná i v dalších lednických rybnících. „Kyslíkové deficity, které zapříčinily úhyn ryb v Nesytu, se můžou teoreticky opakovat i na rybnících níže na potoku Včelínek. Bohužel se na některých rybnících blížíme k letální hranici pro kapra,“ dodal Kmet.

V předchozích letech docházelo také k masivnímu úhynu ryb ve vodní nádrži Orlík a v Ivanovicích na Hané. Letos řeší stejný problém i v Ponětovickém rybníku a v řece Berounce. V Nesytu jde ale o několikanásobně větší množství ryb. Hladina největšího moravského rybníku navíc klesá o centimetr každý den, nepříznivé podmínky způsobuje sucho a vysoké teploty.

Úhyn ryb 2018
Zdroj: ČT24

Kyslík se rozpouští s chladem, vedra ho blokují

Právě vedra způsobují nedostatek kyslíku ve vodě. „Kyslík jako plyn se rozpouští tím více, čím je voda chladnější. V teplé vodě se ho rozpouští stále méně a méně,“ vysvětlil hydrobiolog Jihočeské univerzity Jaroslav Vrba.

V rybnících je podle něj také příliš mnoho organismů, které kyslík spotřebovávají. Situaci přitom v dobré víře mohou rybáři zhoršit hnojením. „Kdyby byly menší obsádky, spotřeba kyslíku by byla menší, a rozhodně by prospělo, kdyby se rybníky nehnojily. Vychází nám, že je to naprosto zbytečné,“ řekl Vrba.

V Nesytu navíc část leklých ryb klesne ke dnu, kde se rozloží, zhorší tak kvalitu vody a ohrozí další živočichy v okolí. „Máme obavu, že by se tu mohl vyskytnout botulismus, velké úhyny ptáků a zejména racků a kachen,“ řekl Vlastimil Sajfrt z CHKO Pálava.

Provzdušňování situaci nezachrání

Přestože v Nesytu začali vodu provzdušňovat, úhynu ryb opatření nezabrání. „Ryby uhynuly až vzadu, kilometr daleko. Kdežto proud vody tady ovlivňuje nepatrnou část,“ uvedl jednatel Rybářství Hodonín Alois Kopečný. „Je to takové šolichání při povrchu. Zlepší se to v jednom místě, ryby se tam stáhnou, rozhodně tím nejde provzdušnit celý rybník,“ potvrdil Vrba.

Zlepšit stav zavedením jednorázového opatření tak podle odborníků nejde. S extrémními teplotami budou muset počítat v dalších sezonách a přizpůsobit jim také množství ryb, které na sezonu nasadí.

Sen o dešti

Rybníkům by prospěly deště, díky kterým by se jejich hladina zvýšila. Rybáři na ně ale podle předpovědí spoléhat nemůžou. „Meteorologové slibují spíše teplé počasí až do konce prázdnin, maximálně s občasnými lokálními bouřkami, takže se situace výrazně nezlepší,“ upozornila vedoucí oddělení hydrologie ČHMÚ Ivana Černá.

Podle zemědělských analytiků se úhyny ryb mohou projevit i na cenách vánočních kaprů. Ti by mohli být dražší nejenom kvůli letním ztrátám, ale i vyšším nákladům spojeným s měřením hodnot kyslíku pod vodou a dalšími opatřeními. Ceny by se mohly zvednout i o deset procent. Kolik ze 150 tisíc kusů ryb v Nesytu přežije, bude jasné právě až při vánočních výlovech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

Na magnetickou rezonanci stále čekají neakutní pacienti týdny i měsíce

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.
21. 5. 2026

Krajský soud zrušil další část brněnského územního plánu

Krajský soud v Brně zrušil další část nového brněnského územního plánu, který platí od začátku loňského roku. Jde o oblast mezi Václavskou a Hybešovou ulicí na jedné straně a Fakultní nemocnicí u svaté Anny na straně druhé. Město se podle soudu nevypořádalo s námitkami a připomínkami vlastníka nemovitostí.
21. 5. 2026

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
18. 5. 2026
Načítání...