Na jižní Moravě hynou ryby. Ve vodě jim chybí kyslík

Nahrávám video

Tisíce leklých ryb vylovují rybáři z Nesytu, situace je ale vážná i v dalších rybnících. Ryby uhynuly kvůli horkému počasí, poklesu hladiny a nedostatku kyslíku. Kvalitu vody ale můžou zhoršit i příliš velké obsádky nebo hnojení, a rybníkáři tak budou muset s extrémními podmínkami do budoucna počítat. Letošní výjimečně velký úhyn ryb také může ovlivnit cenu vánočních kaprů.

V podběrácích se rybářům nic nemrská, Nesyt od mršin uklízejí čtvrtý den. Vylovili už více než sto tun, z bahnitého břehu je odvážejí bagrem. Severní břeh už rybáři sanovali, ale zejména Valtická zátoka pojímá další desítky tun uhynulých ryb. Jejich odklízení ztěžují vedra.

„Teploty na Mikulovsku jsou pětatřicet stupňů, dokážete si představit, jak rychle dochází k rozkladu uhynulých těl ryb. Chci být optimista, že se nám ještě podaří nějakou dobu v likvidaci pokračovat,“ řekl vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet.

Situace je ale vážná i v dalších lednických rybnících. „Kyslíkové deficity, které zapříčinily úhyn ryb v Nesytu, se můžou teoreticky opakovat i na rybnících níže na potoku Včelínek. Bohužel se na některých rybnících blížíme k letální hranici pro kapra,“ dodal Kmet.

V předchozích letech docházelo také k masivnímu úhynu ryb ve vodní nádrži Orlík a v Ivanovicích na Hané. Letos řeší stejný problém i v Ponětovickém rybníku a v řece Berounce. V Nesytu jde ale o několikanásobně větší množství ryb. Hladina největšího moravského rybníku navíc klesá o centimetr každý den, nepříznivé podmínky způsobuje sucho a vysoké teploty.

Úhyn ryb 2018
Zdroj: ČT24

Kyslík se rozpouští s chladem, vedra ho blokují

Právě vedra způsobují nedostatek kyslíku ve vodě. „Kyslík jako plyn se rozpouští tím více, čím je voda chladnější. V teplé vodě se ho rozpouští stále méně a méně,“ vysvětlil hydrobiolog Jihočeské univerzity Jaroslav Vrba.

V rybnících je podle něj také příliš mnoho organismů, které kyslík spotřebovávají. Situaci přitom v dobré víře mohou rybáři zhoršit hnojením. „Kdyby byly menší obsádky, spotřeba kyslíku by byla menší, a rozhodně by prospělo, kdyby se rybníky nehnojily. Vychází nám, že je to naprosto zbytečné,“ řekl Vrba.

V Nesytu navíc část leklých ryb klesne ke dnu, kde se rozloží, zhorší tak kvalitu vody a ohrozí další živočichy v okolí. „Máme obavu, že by se tu mohl vyskytnout botulismus, velké úhyny ptáků a zejména racků a kachen,“ řekl Vlastimil Sajfrt z CHKO Pálava.

Provzdušňování situaci nezachrání

Přestože v Nesytu začali vodu provzdušňovat, úhynu ryb opatření nezabrání. „Ryby uhynuly až vzadu, kilometr daleko. Kdežto proud vody tady ovlivňuje nepatrnou část,“ uvedl jednatel Rybářství Hodonín Alois Kopečný. „Je to takové šolichání při povrchu. Zlepší se to v jednom místě, ryby se tam stáhnou, rozhodně tím nejde provzdušnit celý rybník,“ potvrdil Vrba.

Zlepšit stav zavedením jednorázového opatření tak podle odborníků nejde. S extrémními teplotami budou muset počítat v dalších sezonách a přizpůsobit jim také množství ryb, které na sezonu nasadí.

Sen o dešti

Rybníkům by prospěly deště, díky kterým by se jejich hladina zvýšila. Rybáři na ně ale podle předpovědí spoléhat nemůžou. „Meteorologové slibují spíše teplé počasí až do konce prázdnin, maximálně s občasnými lokálními bouřkami, takže se situace výrazně nezlepší,“ upozornila vedoucí oddělení hydrologie ČHMÚ Ivana Černá.

Podle zemědělských analytiků se úhyny ryb mohou projevit i na cenách vánočních kaprů. Ti by mohli být dražší nejenom kvůli letním ztrátám, ale i vyšším nákladům spojeným s měřením hodnot kyslíku pod vodou a dalšími opatřeními. Ceny by se mohly zvednout i o deset procent. Kolik ze 150 tisíc kusů ryb v Nesytu přežije, bude jasné právě až při vánočních výlovech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
před 22 hhodinami

D2 u Brna se na dvě noci uzavře kvůli rekonstrukci křížení dálnic

Kvůli pokračující přestavbě křižovatky dálnic D1 a D2 v Brně bude nutné na dvě noci uzavřít dálnici D2. První uzavírka je naplánovaná z pátku na sobotu od 19:00 do 9:00, druhá na noc ze soboty na neděli. Stejně tak bude o červencových svátcích krátkodobě uzavřená páteřní cyklostezka podél Svratky. Uzavírky budou nutné kvůli betonáži nosné konstrukce mostu, montáži podpůrné skruže a osazování mostních nosníků.
3. 7. 2026

V Dyji uhynuly kvůli nedostatku kyslíku až dvě tuny ryb

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.
2. 7. 2026

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
2. 7. 2026

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
2. 7. 2026

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Evropský pohled