Ryby strana 4 z 5

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Čeští vědci popsali, jak se ryba peřovec kukaččí učí parazitovat na svých hostitelích. Tito sumečci bývají při prvních pokusech obelstít své hostitele velmi neúspěšní. „Mistry“ se stanou až po několika měsících tréninku.

V Brazílli se začaly ve volné přírodě šířit geneticky upravené ryby. Před mnoha lety jim vědci upravili DNA, aby ve tmě svítily, teď pronikají do řek a potoků – a konkurence se nebojí.

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Němečtí polárníci při průzkumu jižní části Weddellova moře objevili obří kolonii ryb, které jsou schopné přežívat v tomto extrémních prostředí. Kolonie zaujímá plochu nejméně 240 kilometrů čtverečních a zahrnuje nejméně 60 milionů aktivních hnízd ryb, které se česky jmenují ledovky. Velikost kolonie i počet jejích obyvatel vědce překvapil - je to podle nich důkaz toho, jak málo ještě lidstvo zná tyto oblasti.

Prodejních míst s kapry bude letos v Česku kolem tří tisíc, což bude zhruba o čtyři sta více než loni. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nejvíce stánků, asi třetina z celkového počtu, bude na jižní Moravě. Ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji pak bude 300 prodejních míst a v Praze zhruba 210. Prodejci se musí připravit na kontroly.

Území o rozloze bezmála 360 hektarů s neznámým množstvím nezajištěné munice, na osm set chátrajících objektů, půda, zejména v okolí letiště Boží dar, prosáklá pohonnými hmotami. To vše bylo nevítané dědictví, které po sobě ve vojenském prostoru Milovice zanechala odsunutá Sovětská armáda. To vše na začátku devadesátých let dělalo nejednomu českému politikovi těžkou hlavu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč mají hlubokomořské ryby čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Až doposud to nedávalo smysl, ve velké hloubce jim totiž vůbec nepomáhá.

Schvalování závěrečné zprávy vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě se protahuje. Poslanci jednání ve čtvrtek přerušili a pokračují v pátek. Podle členů vyšetřovací komise se v ní názory různí, ale nedochází ke střetům. Kvůli ekologické havárii je obviněná firma Energoaqua a její majitel. Ten vinu odmítá. Kvůli úniku kyanidu uhynuly desítky tun ryb. O tématu se diskutovalo ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Ani sucho neohrozilo ryby, které milují výhradně čistou a dobře okysličenou vodu. Překvapilo to ochránce přírody ve Žďárských vrších. Ohrožené střevle potoční, které na některých místech objevili, považovali za vyhynulé. Jak je možné, že v regionu tyto drobné rybky přežily, odborníci netuší.

Státní zástupce zamítl stížnosti proti zahájení trestního stíhání v kauze otravy Bečvy. Jsou podle něj nedůvodné. Podali je obviněný člověk i firma. Podle dřívějších informací jde o společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Policie je obvinila v červnu pro podezření z poškození a ohrožení životního prostředí a z neoprávněného nakládání s chráněnými živočichy a rostlinami. Při otravě řeky loni v září uhynulo asi čtyřicet tun ryb.

Není větší než lidský ukazováček, takže by se mohlo zdát, že v moři nehraje důležitou roli. Jenže na pobřeží Baltského moře dokázala drobná koljuška tříostná vytlačit většinu svých vlastních predátorů – zejména štiky a okouny, což jsou ryby delší než lidské předloktí.

Projekt na záchranu karase obecného spouští Akademie věd ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Zoo Praha. Ryba, která u nás kdysi patřila k nejběžnějším, je podle odborníků nyní na pokraji vyhynutí. Přišla totiž o své původní biotopy a škodí jí také invazní druh – karas stříbřitý.

Policie nezjistila žádné porušení zákona v případu květnového úhynu ryb v řece Bílině na Mostecku a Teplicku, jako příčinu stanovila infekci. Ryby v řece uhynuly 2. května. Vzorky, které odebral městský úřad v Bílině, ukázaly na bakteriální infekci, nic toxického nepotvrdil ani rozbor vzorků odebraných Povodím Ohře.

Rybáři, kteří se živí lovem lososů na západním pobřeží Spojených států, jsou znepokojeni vymíráním tohoto druhu v kalifornských řekách. Souvisí se zvýšenou teplotou vody a poklesem hladin. V řece Klamath umírají statisíce mladých lososů, na řece Sacramento podle expertů hrozí kvůli mimořádně teplému počasí téměř úplné vyhynutí nové generace ohrožených lososů čavyča a v řece Coloradu se těla lososů pokryla z teplé vody lézemi.

Pstruzi, kteří delší dobu žijí ve vodě kontaminované pervitinem, se stanou na droze závislými. Po jejich přemístění do jiného prostředí se na nich projevují abstinenční příznaky. Vyplývá to výzkumu týmu vědců z České zemědělské univerzity v Praze a z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Latimérie, ryby označované také jako „živoucí fosilie“, mohou žít nezvykle dlouhou dobu – dokonce až sto let, uvádí nová studie francouzských vědců. Odborníci se dříve domnívali, že se dožívají kolem dvaceti let, nové odhady však naznačují, že mají podobně dlouhý život, jako třeba žraloci, napsal zpravodajský server BBC. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.

Množství mikroskopických částic plastů v útrobách ryb postupně roste. Poukázala na to nová studie zveřejněná časopisem Ecological Applications. Úlomky umělé hmoty se podle ní v tělech těchto obratlovců vyskytují už od padesátých let minulého století. Zjištění je znepokojující, dodávají vědci.

Orlická nádrž bývala ještě počátkem 90. let silně znečištěna továrnou na výrobu celulózy, odpadními vodami či zemědělskými hnojivy. Problém řešili ekologové na konferenci v Písku. Navrhli například dobudovat čističky odpadních vod poblíž přehrady.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Blatenští rybáři začali s jarními výlovy svých rybníků dřív než v předchozích letech. Snaží se tím snížit riziko, že by se zpozdili kvůli případné nákaze koronavirem. Na jaře loví hlavně násadové ryby, které si zákazníci objednali.

Objev latimérie podivné u pobřeží Jižní Afriky způsobil v roce 1938 obrovský rozruch. Tento tvor měl totiž podle všeho vymřít před 65 miliony lety. Latimérie vstoupila do učebnic jako prototyp „živoucí fosilie“ díky tomu, že její anatomie vypadala téměř stejně jako desítky milionů let staré zkameněliny. Nová studie ovšem ukázala, že i když se tělo latimérie změnilo jen málo, její geny vypráví úplně jiný příběh.

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

Mnoho skotských rybářů se kvůli nárůstu byrokracie po přechodném období po brexitu rozhodlo zastavit vývoz do Evropské unie. Když byla Velká Británie její součástí, nebyl problém dodat čerstvě vylovené langusty či hřebenatky už další den do obchodů ve Francii i jinde, teď už to ale nejde. Část rybářů agentuře Reuters řekla, že jejich podnik tyto dodatečné požadavky možná neustojí.

Už víc než rok platí takřka úplný zákaz výlovu tresky v Baltském moři. K omezení dovedl evropské úřady katastrofální úbytek této ryby v tamních vodách. Podle některých vědců nemusí ani zákaz pomoci. Regulace tvrdě dopadá i na polské rybáře, kteří se právě na tento druh často specializovali.