Ryby strana 4 z 5

Polsko i Německo stále pátrají po příčinách masivního úhynu ryb v Odře. Obě země už ze svých břehů odklidily přes dvě stě tun rybích zdechlin a přírodní katastrofa také zhoršila jejich vzájemné vztahy. Informace o zamořené řece si totiž Polsko nechalo několik dní pro sebe a rozčarování v Německu bylo a stále je velké. Podle německých úřadů nezpůsobila úhyn ryb v řece jediná látka.

Polské úřady stále neví, co způsobilo masivní úhyn ryb v Odře. Tamní laboratoře testují na tři stovky možných látek. Znám není ani skutečný rozsah této přírodní katastrofy. Polská policie vypsala odměnu v přepočtu přes pět milionů korun za informace vedoucí k pachateli. Sousední Německo Poláky kritizuje za pozdní varování.

Laboratorní testy provedené po hromadném úhynu ryb v řece Odře odhalily vysokou salinitu (slanost), nicméně žádnou rtuť. Oznámila to polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. O znečištění rtutí přitom ještě v pátek hovořil zástupce německé strany, šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Komplexní toxikologické studie nicméně i nadále pokračují.

Vzorky vody v řece Odře podle německých úřadů ukázaly po hromadném úhynu ryb značné znečištění rtutí. Řekl to rozhlasové stanici RBB šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Nedostatek kyslíku jako příčinu úhynu místní úřady od počátku odmítají, uvedla agentura DPA. Polsko podle agentury AP vyslalo na pomoc s čištěním toku vojáky a rezervisty.

Mezi 139 novými druhy, které v uplynulém roce popsali vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů nebo první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.

Ve Středozemním moři je letos obzvlášť horko, teplota vody u pobřeží Španělska, Itálie a Francie je až 6,5 stupně Celsia nad normálem. Mořští koráli i rostliny kvůli tomu ve velkém vymírají, což ryby a korýše nutí k migraci. Vědci se dokonce obávají, že by extrémní horko mohlo mít nezvratné následky pro podmořský život, píše francouzský deník Le Monde.

Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.

Ukrajinská ekonomika se letos podle odhadů tamní národní banky propadne o třetinu. Země má poničenou infrastrukturu, inflace roste rychlým tempem, hřivna oslabuje. Kyjev žádá o další úvěr u Mezinárodního měnového fondu. Nejen kvůli válce, ale i kvůli zdražování a chybějícímu zboží se lidé na Ukrajině musejí omezovat.

Z řeky Dyje pod Novomlýnskými nádržemi rybáři s hasiči vylovili v minulých dnech zhruba čtyřicet tun ryb, které uhynuly kvůli nedostatku kyslíku. V úterý vylovili poslední leklé ryby nad jezem v Bulharech, řekl předseda Moravského rybářského svazu (MRS), pobočného spolku Rakvice Zdeněk Blabla. První úhyn rybáři zaznamenali v polovině minulého týdne, další v neděli ráno. Úhyn na jižní Moravě je tak pravděpodobně rozsáhlejší, než tomu bylo při otravě ryb v řece Bečvě před dvěma lety.

V řece Dyji na Břeclavsku uhynuly podle odhadu hasičů desítky tun ryb. Hasiči je nadále odklízejí, uvedla mluvčí břeclavské radnice Jana Pelcová. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. První leklé ryby objevili rybáři v Bulharech. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic.

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich, a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Papírenská firma Mondi Štětí musí zaplatit pokutu 400 tisíc korun kvůli lednovému úhynu ryb v Labi u Štětí na Litoměřicku. Na dotaz ČT to uvedl Jiří Ovečka, mluvčí České inspekce životního prostředí, která o přestupku rozhodla. Společnost s inspekcí spolupracovala a proti pokutě se neodvolala. Úhyn několika tisíců ryb způsobil letos v lednu hydroxid sodný, který unikl do dešťové kanalizace.

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Čeští vědci popsali, jak se ryba peřovec kukaččí učí parazitovat na svých hostitelích. Tito sumečci bývají při prvních pokusech obelstít své hostitele velmi neúspěšní. „Mistry“ se stanou až po několika měsících tréninku.

V Brazílli se začaly ve volné přírodě šířit geneticky upravené ryby. Před mnoha lety jim vědci upravili DNA, aby ve tmě svítily, teď pronikají do řek a potoků – a konkurence se nebojí.

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Němečtí polárníci při průzkumu jižní části Weddellova moře objevili obří kolonii ryb, které jsou schopné přežívat v tomto extrémních prostředí. Kolonie zaujímá plochu nejméně 240 kilometrů čtverečních a zahrnuje nejméně 60 milionů aktivních hnízd ryb, které se česky jmenují ledovky. Velikost kolonie i počet jejích obyvatel vědce překvapil - je to podle nich důkaz toho, jak málo ještě lidstvo zná tyto oblasti.

Prodejních míst s kapry bude letos v Česku kolem tří tisíc, což bude zhruba o čtyři sta více než loni. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nejvíce stánků, asi třetina z celkového počtu, bude na jižní Moravě. Ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji pak bude 300 prodejních míst a v Praze zhruba 210. Prodejci se musí připravit na kontroly.

Území o rozloze bezmála 360 hektarů s neznámým množstvím nezajištěné munice, na osm set chátrajících objektů, půda, zejména v okolí letiště Boží dar, prosáklá pohonnými hmotami. To vše bylo nevítané dědictví, které po sobě ve vojenském prostoru Milovice zanechala odsunutá Sovětská armáda. To vše na začátku devadesátých let dělalo nejednomu českému politikovi těžkou hlavu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč mají hlubokomořské ryby čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Až doposud to nedávalo smysl, ve velké hloubce jim totiž vůbec nepomáhá.

Schvalování závěrečné zprávy vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě se protahuje. Poslanci jednání ve čtvrtek přerušili a pokračují v pátek. Podle členů vyšetřovací komise se v ní názory různí, ale nedochází ke střetům. Kvůli ekologické havárii je obviněná firma Energoaqua a její majitel. Ten vinu odmítá. Kvůli úniku kyanidu uhynuly desítky tun ryb. O tématu se diskutovalo ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Ani sucho neohrozilo ryby, které milují výhradně čistou a dobře okysličenou vodu. Překvapilo to ochránce přírody ve Žďárských vrších. Ohrožené střevle potoční, které na některých místech objevili, považovali za vyhynulé. Jak je možné, že v regionu tyto drobné rybky přežily, odborníci netuší.

Státní zástupce zamítl stížnosti proti zahájení trestního stíhání v kauze otravy Bečvy. Jsou podle něj nedůvodné. Podali je obviněný člověk i firma. Podle dřívějších informací jde o společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Policie je obvinila v červnu pro podezření z poškození a ohrožení životního prostředí a z neoprávněného nakládání s chráněnými živočichy a rostlinami. Při otravě řeky loni v září uhynulo asi čtyřicet tun ryb.

Není větší než lidský ukazováček, takže by se mohlo zdát, že v moři nehraje důležitou roli. Jenže na pobřeží Baltského moře dokázala drobná koljuška tříostná vytlačit většinu svých vlastních predátorů – zejména štiky a okouny, což jsou ryby delší než lidské předloktí.