Ryby strana 3 z 5

Technolog čistírny odpadních vod (ČOV) společnosti Energoaqua Radek Vetyška odmítl, že by podnik způsobil havárii na řece Bečvě. Uvedl, že dva dny po otravě ze září 2020, ze které je firma spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná, odebral u výpusti firmy i v provozu čistírny vzorky vody a předal je do laboratoře podniku. Laboranti podle něj ve vodě zjišťovali množství kyanidů a pH. „Vzorky byly v pořádku, byly pod limitem, byly nízké,“ řekl Vetyška u vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii projednává.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. U vsetínského okresního soudu, který se případem otravy zabývá, to řekl vedoucí provozu vodního hospodářství v chemičce Karel Onderka. Standardně je podle něj pracovník podniku odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. Onderka připustil, že s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které otrávily ryby v řece, Deza také nakládá. Z otravy Bečvy z 20. září 2020 je obžalovaná firma Energoaqua spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou.

Lidé na moři začali před několika lety pozorovat zvláštní způsob krmení velryb. Když ho vědci studovali, zjistili, že velmi dobře odpovídá tomu, jak se ve středověku popisovala mytologická bestie.

Barva žaber uhynulých ryb z řeky Bečvy v den havárie nenasvědčovala otravě kyanidem. U vsetínského okresního soudu, který otravu z neděle 20. září 2020 projednává, to uvedl rybář Stanislav Pernický. V den havárie se u řeky pohyboval. Je přesvědčený, že zdroj otravy byl podstatně níže, než je výpust firmy Energoaqua, která je spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou v případu obžalovaná. Podle žalobce způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky.

Před vsetínským okresním soudem, který projednává případ otravy řeky Bečvy, vypovídají svědci. Rybáři popsali, že ryby vyskakovaly z vody na břeh, jiné se točily kolem vlastní osy nebo plavaly leklé břichem vzhůru. Někteří z rybářů z vody cítili i zápach chlóru. První uhynulé ryby pozorovali v den otravy u Choryňského mostu, tedy téměř tři a půl kilometru po proudu od výpusti firmy Energoaqua, která je z ekologické havárie ze 20. září 2020 spolu s ředitelem podniku Oldřichem Havelkou obžalovaná.

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Spolupráce dvou druhů predátorů může fungovat. A to i když jeden žije na souši a druhý v moři. Prokázal to výzkum „spolupráce“ lidí a delfínů, kteří loví u brazilského pobřeží. Výsledky studie vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

V České republice nepatří sumec mezi typickou rybu, která končí na jídelním stole. Ve Spojených státech je to ale jinak. Právě sumci tam totiž tvoří víc než polovinu toho, co se v tamních vodách vypěstuje, ročně jde asi o 139 milionů kilogramů těchto ryb. Sumci ovšem trpí řadou nemocí, což jejich chov, vysazování do řek i případné dokrmování prodražuje. Genetičtí inženýři se proto pokusili problém vyřešit. Do genomu sumců vložili geny z aligátorů.

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Stále častější bělení korálů podle nového výzkumu ztěžuje některým druhům útesových ryb rozeznávání svých konkurentů. Jaké mohou být dlouhodobé dopady těchto změn a které ryby se jim snaží přizpůsobit, zatím není úplně jasné.

Kapr představuje nedílnou součást českých Vánoc a v řadě tuzemských domácností dotváří kolorit Štědrého večera. Důvod, proč si Češi o Štědrém dni pochutnávají právě na rybě, je ovšem mnohem duchovnější, než by se při pohledu na smažené maso s bramborovým salátem mohlo zdát. Proč vlastně jíme na svátky kapra?

Z obrovského akvária v berlínském hotelu, které v pátek prasklo a celé se vylilo, se podařilo zachránit několik desítek ryb. Píše to server Deutsche Welle (DW), který připomíná, že ve skleněné nádrží o objemu milionu litrů žilo kolem patnácti set mořských živočichů.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

V Česku vznikne národní sankční seznam a úřady při jeho přípravě prověřují i možné napojení lidí na něm uvedených na organizovaný zločin. Podle zjištění České televize se to týká i někdejšího guvernéra z Vladivostoku Sergeje Darkina. Jeho rodina v Česku vlastní společnost obchodující s rybami a dva hotely v Praze.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby, včetně těch nejvzácnějších.

Předkové moderních lidí žijící před 780 tisíci lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých je nález rybích zubů nedaleko někdejšího ohniště nejstarším důkazem použití ohně k úpravě potravy. V tomto případě šlo o kaprovitou rybu parmu jordánskou.

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Znalec Jiří Klicpera musí zaplatit devět tisíc korun kvůli svým mediálním výrokům v kauze otravy řeky Bečvy. Ministerstvo spravedlnosti mu uložilo pokutu kvůli porušení mlčenlivosti, řekl ČT mluvčí resortu Vladimír Řepka. Klicpera s pokutou nesouhlasí, odvolávat se proti ní ale nebude. Ministerstvo znalci vyčítalo, že v médiích naznačoval, kdo je nebo není viník havárie.

Případ otravy řeky Bečvy v roce 2020, při kterém uhynuly desítky tun ryb, se vrací k Okresnímu soudu ve Vsetíně. Krajský soud v Olomouci vyhověl stížnosti státního zástupce proti vrácení případu k došetření. Vyplývá to z údajů dostupných v databázi Infosoud. Případ dozoruje žalobce Jiří Sachr, který v březnu obžaloval společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Před dvěma roky, 20. září 2020, se v řece Bečvě objevila zprvu neznámá látka. Rozbory ukázaly, že šlo o kyanid, který poškodil celý vodní biotop. Zasaženo bylo území na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje a kvůli úniku látky uhynulo čtyřicet tun ryb. Případ se dostal k soudu, ale stále není u konce.

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.