Ryby strana 3 z 5

Tým pražské zoo v pátek odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat už předloni v dubnu. Ryby vypustili například v listopadu do rybníka U Kamenného stolu v pražské Vinoři.

Ukrajinské úřady varují, že zničení Kachovské přehrady bude mít obrovské negativní dopady nejen na život v jejím bezprostředním okolí, ale i na vzdálenější oblasti Ukrajiny. Tamní ministerstvo zemědělství se mimo jiné obává rozsáhlého úhynu ryb a poukazuje na to, že destrukce vodního díla vyřadí i mnoho zavlažovacích systémů a ztíží zásobování pitnou vodou. Škody po úderu záplavové vlny sčítají také energetici.

Společnost Energoaqua, která je obžalovaná z otravy řeky Bečvy ze září 2020, při noční směně před havárií žádnou závadnou odpadní vodu nevypustila. U vsetínského okresního soudu, který se případem zabývá, to řekl pracovník velínu čistírny odpadních vod podniku Ivo Petříček. Sloužil noční směnu od 18:00 v sobotu 19. září do 06:00 v neděli 20. září 2020, první ryby začaly v řece hynout v neděli dopoledne. Kromě firmy Energoaqua je v kauze obžalovaný její ředitel Oldřich Havelka. Zmocněnec společnosti Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli.

Oblíbené rekreační místo, rybník Rosnička ve Svitavách, se stále vzpamatovává z loňského znečištění. Podle města plochu tehdy někdo záměrně kontaminoval, a to zřejmě hnojivem. Už v červenci v místě platil zákaz koupání. Hygienici tak před sezonou zjišťovali, jak je na tom voda letos.

Změny klimatu a větší migrace lidí i zboží výrazně zvyšují riziko invazivních druhů. Jedním z těch nejhorších jsou perutýni. Zatím se je nepodařilo vytlačit z jediného místa, kam pronikli. Podle ekologů teď boj s nimi čeká další zemi.

Populaci kriticky ohrožených kondorů kalifornských v severní Arizoně napadla na jaře vysoce patogenní ptačí chřipka. Pro tento ohrožený druh to nevěstí nic dobrého, varuje zpráva Oregonské státní univerzity.

Ryby dokáží vzdorovat podmínkám hlubokomořského života ještě lépe, než se vědci doposud domnívali. V jihojaponském oceánském příkopu je nafotili a nafilmovali v hloubce přesahující osm kilometrů, kde doposud vídali jen bezobratlé živočichy.

Ve vodě a sedimentech Reslavy a Ohře, v sedimentech nádrže a na odtoku z nádrže Skalka i ve svalovině ryb odlovených ve vodní nádrži se našla rtuť. Vyplývá to z výsledků loňského měření koncentrace rtuti, který zveřejnilo Povodí Ohře (POH). Nebezpečnou látku s sebou přináší řeka Reslava z Německa, loni byla v tomto přítoku Ohře naměřena nejvyšší koncentrace rtuti ve vodě od roku 1998.

Těla milionů mrtvých rozkládajících se ryb ucpala část řeky Darling na jihovýchodě Austrálie. Podle místních úřadů úhyn ryb způsobil nedostatek kyslíku ve vodě, uvedla agentura AFP. Oblast se potýká s vlnou veder.

Technolog čistírny odpadních vod (ČOV) společnosti Energoaqua Radek Vetyška odmítl, že by podnik způsobil havárii na řece Bečvě. Uvedl, že dva dny po otravě ze září 2020, ze které je firma spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná, odebral u výpusti firmy i v provozu čistírny vzorky vody a předal je do laboratoře podniku. Laboranti podle něj ve vodě zjišťovali množství kyanidů a pH. „Vzorky byly v pořádku, byly pod limitem, byly nízké,“ řekl Vetyška u vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii projednává.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. U vsetínského okresního soudu, který se případem otravy zabývá, to řekl vedoucí provozu vodního hospodářství v chemičce Karel Onderka. Standardně je podle něj pracovník podniku odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. Onderka připustil, že s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které otrávily ryby v řece, Deza také nakládá. Z otravy Bečvy z 20. září 2020 je obžalovaná firma Energoaqua spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou.

Lidé na moři začali před několika lety pozorovat zvláštní způsob krmení velryb. Když ho vědci studovali, zjistili, že velmi dobře odpovídá tomu, jak se ve středověku popisovala mytologická bestie.

Barva žaber uhynulých ryb z řeky Bečvy v den havárie nenasvědčovala otravě kyanidem. U vsetínského okresního soudu, který otravu z neděle 20. září 2020 projednává, to uvedl rybář Stanislav Pernický. V den havárie se u řeky pohyboval. Je přesvědčený, že zdroj otravy byl podstatně níže, než je výpust firmy Energoaqua, která je spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou v případu obžalovaná. Podle žalobce způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky.

Před vsetínským okresním soudem, který projednává případ otravy řeky Bečvy, vypovídají svědci. Rybáři popsali, že ryby vyskakovaly z vody na břeh, jiné se točily kolem vlastní osy nebo plavaly leklé břichem vzhůru. Někteří z rybářů z vody cítili i zápach chlóru. První uhynulé ryby pozorovali v den otravy u Choryňského mostu, tedy téměř tři a půl kilometru po proudu od výpusti firmy Energoaqua, která je z ekologické havárie ze 20. září 2020 spolu s ředitelem podniku Oldřichem Havelkou obžalovaná.

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Spolupráce dvou druhů predátorů může fungovat. A to i když jeden žije na souši a druhý v moři. Prokázal to výzkum „spolupráce“ lidí a delfínů, kteří loví u brazilského pobřeží. Výsledky studie vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

V České republice nepatří sumec mezi typickou rybu, která končí na jídelním stole. Ve Spojených státech je to ale jinak. Právě sumci tam totiž tvoří víc než polovinu toho, co se v tamních vodách vypěstuje, ročně jde asi o 139 milionů kilogramů těchto ryb. Sumci ovšem trpí řadou nemocí, což jejich chov, vysazování do řek i případné dokrmování prodražuje. Genetičtí inženýři se proto pokusili problém vyřešit. Do genomu sumců vložili geny z aligátorů.

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Stále častější bělení korálů podle nového výzkumu ztěžuje některým druhům útesových ryb rozeznávání svých konkurentů. Jaké mohou být dlouhodobé dopady těchto změn a které ryby se jim snaží přizpůsobit, zatím není úplně jasné.

Kapr představuje nedílnou součást českých Vánoc a v řadě tuzemských domácností dotváří kolorit Štědrého večera. Důvod, proč si Češi o Štědrém dni pochutnávají právě na rybě, je ovšem mnohem duchovnější, než by se při pohledu na smažené maso s bramborovým salátem mohlo zdát. Proč vlastně jíme na svátky kapra?

Z obrovského akvária v berlínském hotelu, které v pátek prasklo a celé se vylilo, se podařilo zachránit několik desítek ryb. Píše to server Deutsche Welle (DW), který připomíná, že ve skleněné nádrží o objemu milionu litrů žilo kolem patnácti set mořských živočichů.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

V Česku vznikne národní sankční seznam a úřady při jeho přípravě prověřují i možné napojení lidí na něm uvedených na organizovaný zločin. Podle zjištění České televize se to týká i někdejšího guvernéra z Vladivostoku Sergeje Darkina. Jeho rodina v Česku vlastní společnost obchodující s rybami a dva hotely v Praze.