Ryby strana 3 z 5

Z obrovského akvária v berlínském hotelu, které v pátek prasklo a celé se vylilo, se podařilo zachránit několik desítek ryb. Píše to server Deutsche Welle (DW), který připomíná, že ve skleněné nádrží o objemu milionu litrů žilo kolem patnácti set mořských živočichů.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

V Česku vznikne národní sankční seznam a úřady při jeho přípravě prověřují i možné napojení lidí na něm uvedených na organizovaný zločin. Podle zjištění České televize se to týká i někdejšího guvernéra z Vladivostoku Sergeje Darkina. Jeho rodina v Česku vlastní společnost obchodující s rybami a dva hotely v Praze.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby, včetně těch nejvzácnějších.

Předkové moderních lidí žijící před 780 tisíci lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých je nález rybích zubů nedaleko někdejšího ohniště nejstarším důkazem použití ohně k úpravě potravy. V tomto případě šlo o kaprovitou rybu parmu jordánskou.

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Znalec Jiří Klicpera musí zaplatit devět tisíc korun kvůli svým mediálním výrokům v kauze otravy řeky Bečvy. Ministerstvo spravedlnosti mu uložilo pokutu kvůli porušení mlčenlivosti, řekl ČT mluvčí resortu Vladimír Řepka. Klicpera s pokutou nesouhlasí, odvolávat se proti ní ale nebude. Ministerstvo znalci vyčítalo, že v médiích naznačoval, kdo je nebo není viník havárie.

Případ otravy řeky Bečvy v roce 2020, při kterém uhynuly desítky tun ryb, se vrací k Okresnímu soudu ve Vsetíně. Krajský soud v Olomouci vyhověl stížnosti státního zástupce proti vrácení případu k došetření. Vyplývá to z údajů dostupných v databázi Infosoud. Případ dozoruje žalobce Jiří Sachr, který v březnu obžaloval společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Před dvěma roky, 20. září 2020, se v řece Bečvě objevila zprvu neznámá látka. Rozbory ukázaly, že šlo o kyanid, který poškodil celý vodní biotop. Zasaženo bylo území na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje a kvůli úniku látky uhynulo čtyřicet tun ryb. Případ se dostal k soudu, ale stále není u konce.

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.

Polsko i Německo stále pátrají po příčinách masivního úhynu ryb v Odře. Obě země už ze svých břehů odklidily přes dvě stě tun rybích zdechlin a přírodní katastrofa také zhoršila jejich vzájemné vztahy. Informace o zamořené řece si totiž Polsko nechalo několik dní pro sebe a rozčarování v Německu bylo a stále je velké. Podle německých úřadů nezpůsobila úhyn ryb v řece jediná látka.

Polské úřady stále neví, co způsobilo masivní úhyn ryb v Odře. Tamní laboratoře testují na tři stovky možných látek. Znám není ani skutečný rozsah této přírodní katastrofy. Polská policie vypsala odměnu v přepočtu přes pět milionů korun za informace vedoucí k pachateli. Sousední Německo Poláky kritizuje za pozdní varování.

Laboratorní testy provedené po hromadném úhynu ryb v řece Odře odhalily vysokou salinitu (slanost), nicméně žádnou rtuť. Oznámila to polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. O znečištění rtutí přitom ještě v pátek hovořil zástupce německé strany, šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Komplexní toxikologické studie nicméně i nadále pokračují.

Vzorky vody v řece Odře podle německých úřadů ukázaly po hromadném úhynu ryb značné znečištění rtutí. Řekl to rozhlasové stanici RBB šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Nedostatek kyslíku jako příčinu úhynu místní úřady od počátku odmítají, uvedla agentura DPA. Polsko podle agentury AP vyslalo na pomoc s čištěním toku vojáky a rezervisty.

Mezi 139 novými druhy, které v uplynulém roce popsali vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů nebo první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.

Ve Středozemním moři je letos obzvlášť horko, teplota vody u pobřeží Španělska, Itálie a Francie je až 6,5 stupně Celsia nad normálem. Mořští koráli i rostliny kvůli tomu ve velkém vymírají, což ryby a korýše nutí k migraci. Vědci se dokonce obávají, že by extrémní horko mohlo mít nezvratné následky pro podmořský život, píše francouzský deník Le Monde.

Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.

Ukrajinská ekonomika se letos podle odhadů tamní národní banky propadne o třetinu. Země má poničenou infrastrukturu, inflace roste rychlým tempem, hřivna oslabuje. Kyjev žádá o další úvěr u Mezinárodního měnového fondu. Nejen kvůli válce, ale i kvůli zdražování a chybějícímu zboží se lidé na Ukrajině musejí omezovat.

Z řeky Dyje pod Novomlýnskými nádržemi rybáři s hasiči vylovili v minulých dnech zhruba čtyřicet tun ryb, které uhynuly kvůli nedostatku kyslíku. V úterý vylovili poslední leklé ryby nad jezem v Bulharech, řekl předseda Moravského rybářského svazu (MRS), pobočného spolku Rakvice Zdeněk Blabla. První úhyn rybáři zaznamenali v polovině minulého týdne, další v neděli ráno. Úhyn na jižní Moravě je tak pravděpodobně rozsáhlejší, než tomu bylo při otravě ryb v řece Bečvě před dvěma lety.

V řece Dyji na Břeclavsku uhynuly podle odhadu hasičů desítky tun ryb. Hasiči je nadále odklízejí, uvedla mluvčí břeclavské radnice Jana Pelcová. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. První leklé ryby objevili rybáři v Bulharech. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic.

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich, a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Papírenská firma Mondi Štětí musí zaplatit pokutu 400 tisíc korun kvůli lednovému úhynu ryb v Labi u Štětí na Litoměřicku. Na dotaz ČT to uvedl Jiří Ovečka, mluvčí České inspekce životního prostředí, která o přestupku rozhodla. Společnost s inspekcí spolupracovala a proti pokutě se neodvolala. Úhyn několika tisíců ryb způsobil letos v lednu hydroxid sodný, který unikl do dešťové kanalizace.