Z části polí se může stát poušť, varují ukrajinské úřady po zničení Kachovské přehrady

Ukrajinské úřady varují, že zničení Kachovské přehrady bude mít obrovské negativní dopady nejen na život v jejím bezprostředním okolí, ale i na vzdálenější oblasti Ukrajiny. Tamní ministerstvo zemědělství se mimo jiné obává rozsáhlého úhynu ryb a poukazuje na to, že destrukce vodního díla vyřadí i mnoho zavlažovacích systémů a ztíží zásobování pitnou vodou. Škody po úderu záplavové vlny sčítají také energetici.

Ukrajinské ministerstvo zemědělství v předběžné analýze následků destrukce Kachovské přehrady, na kterou upozornil portál The New Voice of Ukraine, odhaduje, že voda unikající ze zničené vodní nádrže zaplaví asi deset tisíc hektarů zemědělské půdy v Chersonské oblasti na pravém břehu Dněpru a několikanásobně větší oblast na Rusy okupovaném levém břehu řeky.

Úřad rovněž varoval, že v důsledku katastrofy se zastaví zásobování vodou pro 31 zavlažovacích systémů nejen v Chersonské, ale také Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. V roce 2021 přitom tyto systémy poskytovaly vláhu pro 584 tisíc hektarů zemědělské půdy, ze které ukrajinští zemědělci sklidili přibližně čtyři miliony tun obilnin a olejnin v celkové hodnotě přibližně 1,5 miliardy dolarů (přibližně 33 miliard korun).

Podle ministerstva tak „teroristický čin“ způsobil, že je bez zásobování vodou 94 procent zavlažovacích systémů v Chersonské, 74 procent v Záporožské a třicet procent v Dněpropetrovské oblasti. „Zničení Kachovské přehrady může mít za následek to, že se z polí na jižní Ukrajině stane poušť,“ uvádí analýza. Dokument zároveň upozorňuje, že nejde jen o zemědělce, v důsledku katastrofy zmizely také zdroje pitné vody pro řadu osad.

2 minuty
Události: Důsledky záplav na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Zavlažování mimo provoz

Na devastující dopady pro zásobování zemědělské půdy vodou poukazuje i specializovaný think tank EastFruit, který ve své analýze píše, že Kachovská nádrž „byla srdcem jednoho z největších zavlažovacích systémů v Evropě“ a voda z ní umožňovala pěstovat „až čtyři pětiny veškeré zeleniny na Ukrajině a velkou část ovoce a hroznů“.

„Chersonská oblast je jednou z nejvíce zavlažovaných ploch na Ukrajině. Úbytek plochy povede nejen k výpadku potravin pro Ukrajinu, ale projeví se i v afrických zemích, protože Ukrajina je jimi v rámci spolupráce s OSN zásobuje,“ zdůrazňuje předseda veřejné rady při Státní inspekci životního prostředí Ukrajiny Mychajlo Zacharčenko.

Ukrajinské ministerstvo rovněž předvídá tvrdé dopady na oblast rybářství, zároveň už eviduje první zprávy o úhynu ryb dospělých i teprve dorůstajících. Navíc právě skončilo období tření a v důsledku odtoku vody z reservoáru přehrady a s tím souvisejícím poklesem hladiny vyschnou nakladené jikry.

Fauna v Černém moři v ohrožení

Smrt ovšem podle ministerstva čeká i vodní živočichy, které proud vynesl ze zničené přehrady do záplavových zón pod ní, protože tyto oblasti postupně vyschnou a fauna tak skončí na pevné zemi. Vážné problémy přitom podle analýzy mohou být i mnohem dále po proudu – masivní vlna říční vody a sladkovodních ryb totiž může vést k úhynu fauny v Černém moři.

Kyjev odhaduje, že kvůli destrukci přehrady může uhynout až 95 tisíc tun dospělých ryb a celkem může úhyn všech zasažených skupin živočichů vést ke škodám ve výši asi 287 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun). Ministerstvo se domnívá, že obnovení populací vodních živočichů v oblasti potrvá nejméně několik let i v případě, že bude brzy nádrž Kachovské přehrady alespoň částečně znovu napuštěna.

Ryby uhynulé po zničení Kachovské přehrady
Zdroj: Sergiy Chalyi/Reuters

Mohammad Heidarzadeh, který na univerzitě v britském Bathu přednáší o architektuře a inženýringu veřejných staveb, předvídá ještě dalekosáhlejší dopady zničení obřího vodního díla na Dněpru. „Je očividné, že selhání této přehrady bude mít rozsáhlé a dlouhotrvající negativní následky nejen pro Ukrajinu, ale také pro sousední země a regiony,“ řekl expert Guardianu. Podle britského zpravodajského portálu může dokonce trvat desetiletí, než se oblasti zasažené zničením přehrady „zahojí“.

Rozvodná síť pod vodou, lidé bez elektřiny

Portál The Kyiv Independent zdůrazňuje, že kvůli zničení přehrady přišla Ukrajina o důležitý a flexibilní zdroj energie v podobě tamní vodní elektrárny. Web uvádí, že je zařízení poškozeno nejspíš nevratně, protože exploze vyřadily strojovnu. Obsluha energetické sítě tak bude podle portálu složitější a případné znovuvybudování elektrárny velmi nákladné. Zařízení dokázalo za rok vyprodukovat 1,4 terawatthodin elektřiny.

Bývalý ministr energetiky Ivan Plačkov ve vyjádření pro média řekl, že zničení přehrady povede k problémům s infrastrukturou zajišťující zásobování vodou a elektřinou. Voda odtékají z nádrže podle něj může zaplavit nejen dráty vysokého napětí, ale také elektrické rozvodny. A Ukrajina tak možná bude muset v mezičase přistoupit k většímu spalování fosilních paliv jak pro výrobu elektřiny, tak k vyrovnávání případných výkyvů v rozvodné síti jako celku.

A k výpadkům dodávek elektřiny v důsledku zničení přehrady a následným záplavám už došlo – energetici a ministerstvo energetiky ve středu odpoledne hlásili, že v Chersonu a přilehlých osadách bylo bez elektřiny bezmála 20 tisíc odběratelů. Přímo v Chersonu voda z poničené přehrady zalila celkem 129 rozvoden, záplavová vlna také „utopila“ dvě solární elektrárny v Mykolajivské oblasti, píše portál Ukrajinska Pravda.

Energetická síť ve válkou zmítané zemi je podle příslušných úřadů v tuto chvíli stabilní, přesto apelují na zákazníky, aby odběr elektřiny pokud možno rozložili na celý den a nezapínali přístroje s vysokým příkonem pouze večer. „V důsledku vyřazení Kachovské vodní elektrárny mohou být v budoucnu obtíže se zajištěním stabilních dodávek elektřiny zákazníkům v přilehlých oblastech po jejich osvobození,“ podotklo ministerstvo energetiky.

Ač vodu z Kachovské nádrže odebírá i Záporožská jaderná elektrárna okupovaná Rusy a používá ji k chlazení, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) není jaderná bezpečnost aktuálně ohrožena, protože elektrárna disponuje vlastními zásobníky určenými k ochlazování reaktorů a vyhořelého paliva. Podle MAAE by měly tyto zdroje pokrýt potřeby elektrárny „na několik měsíců“. A to i díky tomu, že reaktory jsou aktuálně odstavené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 3 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 6 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 6 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 7 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 10 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...