Texaské pobřeží zaplavily desítky tisíc uhynulých ryb. Může za to příliš teplá voda

Desítky tisíc uhynulých ryb vyplavilo o víkendu moře na pobřeží amerického státu Texas. Rozkládající se mršiny donutily místní úřady, aby vydaly varování před návštěvami pláží a koupáním.

Jev je běžný s tím, jak v létě stoupají teploty, uvedly místní úřady, podle kterých ryby uhynuly kvůli nedostatku kyslíku rozpuštěného ve vodě. „Když ve vodě není dostatek kyslíku, ryby nemohou dýchat,“ citovala je stanice CBS. Nejvíce postiženým druhem byla podle úřadů ryba z čeledi sleďovitých, menhaden mexický, kterou rybáři často používají jako návnadu.

Mrtvé ryby začaly po tisících vlny z Mexického zálivu přinášet na texaské pobřeží už v pátek. Zasažená byla oblast okresu Brazoria, který leží více než 64 kilometrů jižně od Houstonu. Na plážích pak celý víkend pracovala těžká technika, která písek čistila od uhynulých živočichů.

Masových úmrtí bude přibývat

Tento konkrétní případ úřady přímo nespojily se změnou klimatu, souvislost možná je, prokázat se může ale až po delší době. Obecně totiž klimatická změna způsobující ohřívání oceánů s umíráním ryb souvisí. Americká agentura NOAA už dříve varovala, že podobných incidentů bude v souvislosti s teplým počasím a nízkou úrovní kyslíku přibývat.

V současné době je hladina Atlantiku u hladiny nejteplejší v dějinách. A rozdíl oproti minulosti je opravdu výrazný:

V Tichém oceánu se zase na začátku června aktivoval klimatický jev El Niño, který také způsobuje zahřívání vody u povrchu oceánu. Oba faktory společně znamenají zvýšené riziko, že podobných masových úhynů bude hodně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...