Texaské pobřeží zaplavily desítky tisíc uhynulých ryb. Může za to příliš teplá voda

Desítky tisíc uhynulých ryb vyplavilo o víkendu moře na pobřeží amerického státu Texas. Rozkládající se mršiny donutily místní úřady, aby vydaly varování před návštěvami pláží a koupáním.

Jev je běžný s tím, jak v létě stoupají teploty, uvedly místní úřady, podle kterých ryby uhynuly kvůli nedostatku kyslíku rozpuštěného ve vodě. „Když ve vodě není dostatek kyslíku, ryby nemohou dýchat,“ citovala je stanice CBS. Nejvíce postiženým druhem byla podle úřadů ryba z čeledi sleďovitých, menhaden mexický, kterou rybáři často používají jako návnadu.

Mrtvé ryby začaly po tisících vlny z Mexického zálivu přinášet na texaské pobřeží už v pátek. Zasažená byla oblast okresu Brazoria, který leží více než 64 kilometrů jižně od Houstonu. Na plážích pak celý víkend pracovala těžká technika, která písek čistila od uhynulých živočichů.

Masových úmrtí bude přibývat

Tento konkrétní případ úřady přímo nespojily se změnou klimatu, souvislost možná je, prokázat se může ale až po delší době. Obecně totiž klimatická změna způsobující ohřívání oceánů s umíráním ryb souvisí. Americká agentura NOAA už dříve varovala, že podobných incidentů bude v souvislosti s teplým počasím a nízkou úrovní kyslíku přibývat.

V současné době je hladina Atlantiku u hladiny nejteplejší v dějinách. A rozdíl oproti minulosti je opravdu výrazný:

V Tichém oceánu se zase na začátku června aktivoval klimatický jev El Niño, který také způsobuje zahřívání vody u povrchu oceánu. Oba faktory společně znamenají zvýšené riziko, že podobných masových úhynů bude hodně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 51 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...