Oceán u hladiny nebyl nikdy v dějinách měření teplejší

Letošní teplota oceánů překvapuje meteorology i klimatology. Vyšší totiž ještě od začátku měření nebyla – a to se očekává, že hlavní vlna oceánských veder teprve přijde.

Oceány hrají v našem klimatu mimořádně důležitou roli. Působí totiž jako ohromný zásobník a pohlcovač tepla, které se vlivem lidské činnosti a s tím souvisejícího skleníkového efektu akumuluje na naší planetě. Jen za loňský rok se v oceánech uložila energie odpovídající asi stonásobku celosvětové výroby elektřiny za rok 2021.

Samozřejmě, že nejvíc tepla se ukládá v horních několika stovkách metrů, odkud pozvolna proniká do hlubších vrstev oceánů. Letos přitom zažíváme už třetí měsíc situaci, kdy planetární průměrná povrchová teplota vody mimo polární oblasti je vůbec nejvyšší v historii pozorování – a poprvé od začátku sledování překonal tento průměr hodnotu 21 °C.

Nejteplejší voda ve srovnání s dlouhodobým průměrem je aktuálně v tropických oblastech, dále u břehů Evropy a severozápadní Afriky, ale i v mírné části Tichého oceánu nebo v Arabském moři.

Zarážejícím způsobem teplá voda

Je nutné zdůraznit, že data o teplotě povrchu moří a oceánů získáváme v globálním měřítku „teprve“ přes 40 let, od roku 1981, a to díky družicovým měřením. Nicméně právě urputnost, s jakou se letos drží teplota vody na prvním místě, je poměrně zarážející. A to zejména s uvážením faktu, že ještě naplno nepropukl jev El Niño, jehož rozvinutí se očekává během letošního léta a podzimu. To totiž povede k tomu, že rozsáhlé části tropického středního a východního Pacifiku budou nadprůměrně teplé, a v důsledku toho by globální teplota vody v oceánech mohla ještě dál stoupnout.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Důvodem rekordně teplé povrchové vody oceánů je jednak skončení dlouhé fáze jevu La Niña, který naopak snižuje teplotu oceánů, a samozřejmě i už zmíněné dopady změny klimatu způsobené lidskou činností. Zůstává otázkou, jestli půjde jen o přechodné zvýšení teploty vody, nebo dlouhodobý jev. Nicméně už během uplynulých tří let s jevem La Niña patřila teplota vody k nejvyšším v historii měření.

Vysoká teplota vody zvyšuje četnost a také intenzitu mořských horkých vln, kdy – podobně jako v atmosféře – panují lokálně výrazně nadprůměrné teploty, v tomto případě ale vody. Odchylky dosahují až kolem pěti stupňů, což z pohledu pomalu se měnící teploty vody je mimořádně vysoká hodnota, což dramaticky dopadá na život v oceánech. Dochází k narušení přirozených potravinových řetězců, což vede k lokálnímu úhynu živočichů a rovněž někdy až nevratnému narušení korálových útesů. Na oceánech přitom závisí živobytí až tří miliard lidí na celém světě.

Teplý oceán, horká pevnina

A samozřejmě platí, že nadprůměrná teplota vody nezůstane bez odezvy na teplotu vzduchu, která bude v průměru také vyšší s častější tendencí výskytu extrémních vln veder. Ty zažívá v těchto dnech například jihozápadní Čína, kde na několika desítkách stanic padly absolutní rekordy. Mimořádně teplo je také v oblasti Uralu a přilehlých severních polárních regionů. V uplynulých týdnech pak rekordně vysoké teploty zaznamenaly státy jihovýchodní Asie.

A horko bylo třeba i v Kanadě. Další extrémy lze čekat i v následujících měsících. A kromě teploty půjde třeba o častější sucha, ale i bouře a povodně. A konečně, teplejší voda znamená urychlení stoupající hladiny oceánů, která pak pohlcuje a zaplavuje pobřežní oblasti.

Kde je aktuálně moře relativně nejteplejší a kde nejchladnější
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Roky s výskytem jevu El Niña patří k těm teplejším. Ostatně i dosud nejteplejší rok v moderních dějinách, tedy 2016, byl ve znamení tohoto jevu. Pakliže se naplní současné předpovědi nástupu El Niña během léta a jeho zesílení na podzim, lze čekat oteplení atmosféry o dalších 0,2 až 0,25 °C. Pak bychom se mohli dočkat ročního průměru teploty na celé Zemi o více než 1,5 °C nad úrovní teploty před začátkem průmyslové revoluce.

Po odeznění El Niña by teplota sice pod tuto úroveň nejspíš zase klesla, přesto jde o poměrně výraznou a alarmující odchylku. Právě při jejím překročení (i když dlouhodobém) se očekává, že dopady změn klimatu budou pro člověka těžko snesitelné. A s ohledem na zrychlující se oteplování je poměrně pravděpodobné, že by i tento nový rekord dlouho nevydržel – jinými slovy: i tak výrazné jevy, jako jsou silné fáze El Niño a La Niña, ztrácejí na své schopnosti významněji ovlivnit kolísání teplot na naší planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 26 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...