Oceán u hladiny nebyl nikdy v dějinách měření teplejší

Letošní teplota oceánů překvapuje meteorology i klimatology. Vyšší totiž ještě od začátku měření nebyla – a to se očekává, že hlavní vlna oceánských veder teprve přijde.

Oceány hrají v našem klimatu mimořádně důležitou roli. Působí totiž jako ohromný zásobník a pohlcovač tepla, které se vlivem lidské činnosti a s tím souvisejícího skleníkového efektu akumuluje na naší planetě. Jen za loňský rok se v oceánech uložila energie odpovídající asi stonásobku celosvětové výroby elektřiny za rok 2021.

Samozřejmě, že nejvíc tepla se ukládá v horních několika stovkách metrů, odkud pozvolna proniká do hlubších vrstev oceánů. Letos přitom zažíváme už třetí měsíc situaci, kdy planetární průměrná povrchová teplota vody mimo polární oblasti je vůbec nejvyšší v historii pozorování – a poprvé od začátku sledování překonal tento průměr hodnotu 21 °C.

Nejteplejší voda ve srovnání s dlouhodobým průměrem je aktuálně v tropických oblastech, dále u břehů Evropy a severozápadní Afriky, ale i v mírné části Tichého oceánu nebo v Arabském moři.

Zarážejícím způsobem teplá voda

Je nutné zdůraznit, že data o teplotě povrchu moří a oceánů získáváme v globálním měřítku „teprve“ přes 40 let, od roku 1981, a to díky družicovým měřením. Nicméně právě urputnost, s jakou se letos drží teplota vody na prvním místě, je poměrně zarážející. A to zejména s uvážením faktu, že ještě naplno nepropukl jev El Niño, jehož rozvinutí se očekává během letošního léta a podzimu. To totiž povede k tomu, že rozsáhlé části tropického středního a východního Pacifiku budou nadprůměrně teplé, a v důsledku toho by globální teplota vody v oceánech mohla ještě dál stoupnout.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Důvodem rekordně teplé povrchové vody oceánů je jednak skončení dlouhé fáze jevu La Niña, který naopak snižuje teplotu oceánů, a samozřejmě i už zmíněné dopady změny klimatu způsobené lidskou činností. Zůstává otázkou, jestli půjde jen o přechodné zvýšení teploty vody, nebo dlouhodobý jev. Nicméně už během uplynulých tří let s jevem La Niña patřila teplota vody k nejvyšším v historii měření.

Vysoká teplota vody zvyšuje četnost a také intenzitu mořských horkých vln, kdy – podobně jako v atmosféře – panují lokálně výrazně nadprůměrné teploty, v tomto případě ale vody. Odchylky dosahují až kolem pěti stupňů, což z pohledu pomalu se měnící teploty vody je mimořádně vysoká hodnota, což dramaticky dopadá na život v oceánech. Dochází k narušení přirozených potravinových řetězců, což vede k lokálnímu úhynu živočichů a rovněž někdy až nevratnému narušení korálových útesů. Na oceánech přitom závisí živobytí až tří miliard lidí na celém světě.

Teplý oceán, horká pevnina

A samozřejmě platí, že nadprůměrná teplota vody nezůstane bez odezvy na teplotu vzduchu, která bude v průměru také vyšší s častější tendencí výskytu extrémních vln veder. Ty zažívá v těchto dnech například jihozápadní Čína, kde na několika desítkách stanic padly absolutní rekordy. Mimořádně teplo je také v oblasti Uralu a přilehlých severních polárních regionů. V uplynulých týdnech pak rekordně vysoké teploty zaznamenaly státy jihovýchodní Asie.

A horko bylo třeba i v Kanadě. Další extrémy lze čekat i v následujících měsících. A kromě teploty půjde třeba o častější sucha, ale i bouře a povodně. A konečně, teplejší voda znamená urychlení stoupající hladiny oceánů, která pak pohlcuje a zaplavuje pobřežní oblasti.

Kde je aktuálně moře relativně nejteplejší a kde nejchladnější
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Roky s výskytem jevu El Niña patří k těm teplejším. Ostatně i dosud nejteplejší rok v moderních dějinách, tedy 2016, byl ve znamení tohoto jevu. Pakliže se naplní současné předpovědi nástupu El Niña během léta a jeho zesílení na podzim, lze čekat oteplení atmosféry o dalších 0,2 až 0,25 °C. Pak bychom se mohli dočkat ročního průměru teploty na celé Zemi o více než 1,5 °C nad úrovní teploty před začátkem průmyslové revoluce.

Po odeznění El Niña by teplota sice pod tuto úroveň nejspíš zase klesla, přesto jde o poměrně výraznou a alarmující odchylku. Právě při jejím překročení (i když dlouhodobém) se očekává, že dopady změn klimatu budou pro člověka těžko snesitelné. A s ohledem na zrychlující se oteplování je poměrně pravděpodobné, že by i tento nový rekord dlouho nevydržel – jinými slovy: i tak výrazné jevy, jako jsou silné fáze El Niño a La Niña, ztrácejí na své schopnosti významněji ovlivnit kolísání teplot na naší planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 13 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 16 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled