El Niño je tady, oznámil NOAA. Zemi asi čekají nejteplejší roky v dějinách

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Podle vědců z Centra pro klimatické předpovědi NOAA, které je součástí Národní meteorologické služby, se objevil již delší dobu očekávaný jev El Niño. V nově zveřejněném měsíčním výhledu vydali meteorologové doporučení pro toto období; upozorňují v něm, že jev bude postupně sílit až do zimy.

El Niño je přirozený klimatický jev, který se vyznačuje nadprůměrně vysokou teplotou povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu v blízkosti rovníku a který se vyskytuje v průměru jednou za 2–7 let. Jeho vliv na klima ale sahá daleko za hranice Tichého oceánu.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

„V závislosti na své síle může El Niño způsobit celou řadu dopadů, například může zvýšit riziko silných dešťů a sucha v určitých lokalitách po celém světě,“ uvedla Michelle L’Heureuxová, klimatoložka z Centra pro klimatické předpovědi. „Změna klimatu může některé dopady spojené s El Niñem zhoršit nebo zmírnit. El Niño by například mohlo vést k novým teplotním rekordům, zejména v oblastech, které již v období El Niño zažívají nadprůměrné teploty.“ 

Již v květnu Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že období od tohoto roku do roku 2027 bude téměř jistě nejteplejší, jaké kdy bylo na Zemi zaznamenáno, a to právě kvůli kombinaci jevu El Niňo a oteplování klimatu způsobenému emisemi skleníkových plynů.

Vliv na USA je v létě slabý a výraznější je až od pozdního podzimu do jara. Do zimy je 84% šance na vznik většího než středně silného El Niña a 56% šance na vznik silného El Niña. Obvykle středně silné až silné El Niño během podzimu a zimy způsobuje nadprůměrně vlhké podmínky od jižní Kalifornie až po pobřeží Mexického zálivu a nadprůměrně suché podmínky na severozápadě Pacifiku a v údolí Ohia. Zimy typu El Niňo také přinášejí větší šance na vyšší než průměrné teploty v severní části země.

Dopady budou různorodé

Experti oslovení agenturou Reuters mezi možné dopady na svět uvádějí zvýšenou pravděpodobnost tropických cyklónů, které zasáhnou už tak zranitelné tichomořské ostrovy, přívalové deště v Jižní Americe nebo sucho v Austrálii.

Vliv na Evropu je mnohem slabší, může se projevit spíš tím, že se na Starý světadíl bude dostávat počasí z jím ovlivněných regionů. 

Očekávané přetrvávání El Niña přispělo také k tomu, že NOAA minulý měsíc vydal poměrně optimistický výhled hurikánů v Atlantiku a východním Pacifiku na rok 2023. Podmínky El Niña obvykle pomáhají tlumit hurikánovou aktivitu v Atlantiku, zatímco ve střední a východní části tichomořské pánve ji podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...