El Niño je tady, oznámil NOAA. Zemi asi čekají nejteplejší roky v dějinách

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Podle vědců z Centra pro klimatické předpovědi NOAA, které je součástí Národní meteorologické služby, se objevil již delší dobu očekávaný jev El Niño. V nově zveřejněném měsíčním výhledu vydali meteorologové doporučení pro toto období; upozorňují v něm, že jev bude postupně sílit až do zimy.

El Niño je přirozený klimatický jev, který se vyznačuje nadprůměrně vysokou teplotou povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu v blízkosti rovníku a který se vyskytuje v průměru jednou za 2–7 let. Jeho vliv na klima ale sahá daleko za hranice Tichého oceánu.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

„V závislosti na své síle může El Niño způsobit celou řadu dopadů, například může zvýšit riziko silných dešťů a sucha v určitých lokalitách po celém světě,“ uvedla Michelle L’Heureuxová, klimatoložka z Centra pro klimatické předpovědi. „Změna klimatu může některé dopady spojené s El Niñem zhoršit nebo zmírnit. El Niño by například mohlo vést k novým teplotním rekordům, zejména v oblastech, které již v období El Niño zažívají nadprůměrné teploty.“ 

Již v květnu Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že období od tohoto roku do roku 2027 bude téměř jistě nejteplejší, jaké kdy bylo na Zemi zaznamenáno, a to právě kvůli kombinaci jevu El Niňo a oteplování klimatu způsobenému emisemi skleníkových plynů.

Vliv na USA je v létě slabý a výraznější je až od pozdního podzimu do jara. Do zimy je 84% šance na vznik většího než středně silného El Niña a 56% šance na vznik silného El Niña. Obvykle středně silné až silné El Niño během podzimu a zimy způsobuje nadprůměrně vlhké podmínky od jižní Kalifornie až po pobřeží Mexického zálivu a nadprůměrně suché podmínky na severozápadě Pacifiku a v údolí Ohia. Zimy typu El Niňo také přinášejí větší šance na vyšší než průměrné teploty v severní části země.

Dopady budou různorodé

Experti oslovení agenturou Reuters mezi možné dopady na svět uvádějí zvýšenou pravděpodobnost tropických cyklónů, které zasáhnou už tak zranitelné tichomořské ostrovy, přívalové deště v Jižní Americe nebo sucho v Austrálii.

Vliv na Evropu je mnohem slabší, může se projevit spíš tím, že se na Starý světadíl bude dostávat počasí z jím ovlivněných regionů. 

Očekávané přetrvávání El Niña přispělo také k tomu, že NOAA minulý měsíc vydal poměrně optimistický výhled hurikánů v Atlantiku a východním Pacifiku na rok 2023. Podmínky El Niña obvykle pomáhají tlumit hurikánovou aktivitu v Atlantiku, zatímco ve střední a východní části tichomořské pánve ji podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled