Za viníka otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 označil znalec z oboru vodního hospodářství Jiří Klicpera u soudu společnost Energoaqua, která je v případu obžalovaná. Podnik podle něj nesprávně provozoval vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Ten vinu u soudu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku.
Otravu Bečvy podle znalce Klicpery prokazatelně způsobila společnost Energoaqua
„Havárii způsobila prokazatelně společnost Energoaqua nesprávným provozem celku vodního hospodářství, a to především chemické čistírny odpadních vod,“ řekl znalec Jiří Klicpera, který jeden ze stěžejních posudků ve sledovaném případu otravy Bečvy vypracovával pro policii. Firma podle něj nedodržela povolení k nakládání s vodami a další předpisy. Zjištěných pochybení byla podle znalce řada.
Za příčiny otravy řeky označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu firmy. „Laguny měly fungovat jako vyrovnávací nádrže, měly řádově šestnáct tisíc kubíků vyrovnávací kapacity, a tyto vyrovnávací nádrže mohly a měly zastavit případný únik nebezpečných látek, které by ohrozily život v řece. Podobné nádrže má třeba Deza a ta je provozuje. Funguje to tak, že když ty odpadní vody nějakým způsobem utečou, tak se chytí v těch lagunách,“ popsal Klicpera.
Kvůli odpojení lagun byl podle něj odpojen monitorovací systém a odpadní vody směřovaly přímo do odvaděče. „Odpadní vody, které utekly z čistírny, byly za šest hodin v Bečvě. Nikdo už je nedokázal zastavit, protože se to nevědělo,“ řekl znalec. K odpojení lagun podle něj firma přistoupila nelegálně.
Jako další příčinu havárie označil Klicpera neodborné vedení čistírny odpadních vod. Podrobně též popsal způsob nakládání s kyanidy ve firmě. „K likvidaci kyanidů neexistoval samostatný provozní předpis, kterým by se někdo řídil,“ upozornil znalec.
Technolog čistírny navíc podle něj opakovaně vydal pokyn, aby se vody, u nichž se nevědělo, zda jsou dostatečně vyčištěné, akumulovaly v čistírně. „Nebo se vypouštěly pomaloučku a přidávaly k tomu, co teče z ostatních reaktorů,“ řekl Klicpera. Tento postup je podle něj nepřípustný.
V řece bylo málo vody
K otravě podle znalce přispělo i velké sucho, kvůli němuž bylo v září 2020 v řece málo vody. „Vody, které tekly z odvaděče Energoaquy, se nedostatečně ředily,“ uvedl znalec, který nadále vypovídá. Soud ho předvolal také na čtvrtek.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest.
Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na třiceti sedmi kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes třináct kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem.
Zástupci firmy to odmítají. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba tři a půl kilometru od tohoto vyústění, a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výpust například valašskomeziříčská chemická továrna Deza.
