Drony ukazují žraloky jako nikdy předtím. Včetně toho, jak blízko lidí se pohybují

Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslíme. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News.

Padesátiletá Joanna Steidleová se usmívala, když jednoho mlhavého červencového rána vypouštěla svůj dron nad Atlantský oceán. Byla v pozoru kvůli žralokům.

Rodačka ze Southamptonu ve státě New York vyrůstala na pláži a toužila se dozvědět více o tom, co žije pod hladinou. Vše se změnilo, když v roce 2015 vzala do ruky dron. Od té doby natočila keporkaky vynořující se z hlubin, aby pohltili kořist do svých obřích tlam, či flotilu přízračných rejnoků.

Nejvíce vzrušující jsou podle ní ale žraloci. Několik jejích videí ukazuje tyto hrozivé predátory, jak loví hejna ryb jako smečka vodních vlků. „Způsob jejich pohybu a interakce s okolními druhy je fascinující. Je to, jako by se dělili o velký bufet,“ řekla Steidleová.

V posledních letech si amatéři, fotografové, někteří vědci, a dokonce i orgány činné v trestním řízení oblíbili drony jako způsob studia a sledování žraloků, což nám poskytuje nebývalý pohled na jednoho z nejznámějších, ale nejméně pochopených predátorů na světě, píše BBC.

Žraloci shora

Výsledkem jsou ohromující letecké snímky – velcí žraloci bílí trhající mršinu keporkaka nebo klidně plující jen pár metrů od surfařů. Drony však také odhalily naše obavy ze sdílení vod a vyvolaly debatu o tom, jak nejlépe tato zařízení využít k ochraně návštěvníků pláží, protože setkání s těmito tvory přibývá.

U pobřeží newyorského Long Islandu plave zhruba tucet druhů těchto predátorů včetně žraloků písečných, žraloků velrybářů, žraloků hnědých a byli zde spatřeni i mladí žraloci bílí. Lidé nejsou na jejich jídelníčku, letos v létě se k nim ale několikrát přiblížili velmi blízko.

Voda v okolí Long Islandu se v důsledku klimatických změn oteplila a stala se pro tyto predátory přívětivější. Nové zákony chrání hlavní zdroj potravy – ryby menhadeny – zákazem škodlivých rybolovných praktik. To znamená, že více žraloků míří blíže k pobřeží, aby zde lovili hojně se vyskytující menhadeny, přičemž mohou omylem kousnout do lidí, kteří se jim připletou do cesty.

Kousnutí žralokem je neuvěřitelně vzácné. Podle údajů databáze International Shark Attack File došlo ve státě New York v roce 2022 pouze k osmi nevyprovokovaným kousnutím a žádné z nich nebylo smrtelné.

Guvernérka Kathy Hochulová poslala obecním úřadům drony, aby žraloky v blízkosti břehu pozorovaly a v případě potřeby nařídily plavcům opustit vodu. Někteří odborníci však uvedli, že tato technologie není pro sledování žraloků příliš účinná, protože zachycuje ryby, jen když plavou blízko hladiny.

Žraloci nejsou démoni

Podle Franka Queveda, výkonného ředitele Přírodovědného muzea South Fork (SOFO) na Long Islandu, mohou záběry pořízené drony také vyvolat obavy z druhu, vedle kterého lidé plavou už léta. „Každý, kdo teď žraloka vidí, si ho zdokumentuje a může ho dát na internet na sociální sítě a uvidí ho miliony lidí,“ řekl. „Takže lidé žraloky démonizují a říkají: ‚Ach, jsou v našich vodách, budou zabíjet lidi‘,“ dodal.

Žraloci jsou stále v představách veřejnosti považováni za smrtící lidojedy, a to kvůli filmovému trháku Čelisti z roku 1975, v němž velký bílý žralok ohrožoval plavce u pobřeží Massachusetts. Podle Queveda bylo zapotřebí desetiletí výzkumu a vzdělávání, aby se změnilo vnímání žraloků veřejností a zastavil se jejich lov.

Někteří amatérští nadšenci do dronů věří, že pořizováním snímků žraloků pokojně koexistujících vedle lidí mohou pomoci vyvrátit mýty.

Carlos Guana, jehož koníčkem je pořizování videí pomocí dronů u kalifornského Malibu, natočil řadu mladých žraloků bílých, kteří plavou jen několik metrů od surfařů a nechávají je na pokoji. „O žralocích máte představu, že budou agresivní a že jsou to jen stále hladová monstra. Ale když je vidíte ve volné přírodě, otočí se to o 180 stupňů. Jsou prostě v pohodě,“ dodal.

Quevedo a jeho kolegové na druhé straně Spojených států používají drony k dokumentaci svých ochranářských snah, které zahrnují označování žraloků a sběr údajů, jako je jejich velikost, pohlaví a hladina kyslíku. Podle Queveda by se úřady měly spíše zaměřit na vzdělávání plavců o tom, jak jejich zubatí sousedé fungují, než na používání záběrů těchto predátorů, které mohou lidi odstrašit.

Návštěvníci Cooperovy pláže v Hamptons tento týden viděli, jak nad nimi létají policejní drony. Přestože se shodli, že v nich dohled kvadrokoptér nevzbuzuje větší strach ze žraloků, Steidleová tuto taktiku kritizovala.

Řekla, že zvířata natáčela poměrně blízko hamptonského pobřeží. Na jednom videu spatřila 13 žraloků, včetně mladého žraloka bílého, jak plavou pouhé desítky metrů od pláže. Nikdy neviděla, že by některý z nich zaútočil na člověka.

Tato technologie jí naopak pomohla odhalit obrovské rozlohy Atlantského oceánu a krásu žraloků a dalších mořských tvorů, kteří mu říkají domov. „Nejsme tu sami. Sdílíme tento prostor. Pohled na žraloky pomocí dronu mi připomíná mou malost. Jsem jen malá skvrnka na této obrovské planetě,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 16 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled