Drony ukazují žraloky jako nikdy předtím. Včetně toho, jak blízko lidí se pohybují

Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslíme. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News.

Padesátiletá Joanna Steidleová se usmívala, když jednoho mlhavého červencového rána vypouštěla svůj dron nad Atlantský oceán. Byla v pozoru kvůli žralokům.

Rodačka ze Southamptonu ve státě New York vyrůstala na pláži a toužila se dozvědět více o tom, co žije pod hladinou. Vše se změnilo, když v roce 2015 vzala do ruky dron. Od té doby natočila keporkaky vynořující se z hlubin, aby pohltili kořist do svých obřích tlam, či flotilu přízračných rejnoků.

Nejvíce vzrušující jsou podle ní ale žraloci. Několik jejích videí ukazuje tyto hrozivé predátory, jak loví hejna ryb jako smečka vodních vlků. „Způsob jejich pohybu a interakce s okolními druhy je fascinující. Je to, jako by se dělili o velký bufet,“ řekla Steidleová.

V posledních letech si amatéři, fotografové, někteří vědci, a dokonce i orgány činné v trestním řízení oblíbili drony jako způsob studia a sledování žraloků, což nám poskytuje nebývalý pohled na jednoho z nejznámějších, ale nejméně pochopených predátorů na světě, píše BBC.

Žraloci shora

Výsledkem jsou ohromující letecké snímky – velcí žraloci bílí trhající mršinu keporkaka nebo klidně plující jen pár metrů od surfařů. Drony však také odhalily naše obavy ze sdílení vod a vyvolaly debatu o tom, jak nejlépe tato zařízení využít k ochraně návštěvníků pláží, protože setkání s těmito tvory přibývá.

U pobřeží newyorského Long Islandu plave zhruba tucet druhů těchto predátorů včetně žraloků písečných, žraloků velrybářů, žraloků hnědých a byli zde spatřeni i mladí žraloci bílí. Lidé nejsou na jejich jídelníčku, letos v létě se k nim ale několikrát přiblížili velmi blízko.

Voda v okolí Long Islandu se v důsledku klimatických změn oteplila a stala se pro tyto predátory přívětivější. Nové zákony chrání hlavní zdroj potravy – ryby menhadeny – zákazem škodlivých rybolovných praktik. To znamená, že více žraloků míří blíže k pobřeží, aby zde lovili hojně se vyskytující menhadeny, přičemž mohou omylem kousnout do lidí, kteří se jim připletou do cesty.

Kousnutí žralokem je neuvěřitelně vzácné. Podle údajů databáze International Shark Attack File došlo ve státě New York v roce 2022 pouze k osmi nevyprovokovaným kousnutím a žádné z nich nebylo smrtelné.

Guvernérka Kathy Hochulová poslala obecním úřadům drony, aby žraloky v blízkosti břehu pozorovaly a v případě potřeby nařídily plavcům opustit vodu. Někteří odborníci však uvedli, že tato technologie není pro sledování žraloků příliš účinná, protože zachycuje ryby, jen když plavou blízko hladiny.

Žraloci nejsou démoni

Podle Franka Queveda, výkonného ředitele Přírodovědného muzea South Fork (SOFO) na Long Islandu, mohou záběry pořízené drony také vyvolat obavy z druhu, vedle kterého lidé plavou už léta. „Každý, kdo teď žraloka vidí, si ho zdokumentuje a může ho dát na internet na sociální sítě a uvidí ho miliony lidí,“ řekl. „Takže lidé žraloky démonizují a říkají: ‚Ach, jsou v našich vodách, budou zabíjet lidi‘,“ dodal.

Žraloci jsou stále v představách veřejnosti považováni za smrtící lidojedy, a to kvůli filmovému trháku Čelisti z roku 1975, v němž velký bílý žralok ohrožoval plavce u pobřeží Massachusetts. Podle Queveda bylo zapotřebí desetiletí výzkumu a vzdělávání, aby se změnilo vnímání žraloků veřejností a zastavil se jejich lov.

Někteří amatérští nadšenci do dronů věří, že pořizováním snímků žraloků pokojně koexistujících vedle lidí mohou pomoci vyvrátit mýty.

Carlos Guana, jehož koníčkem je pořizování videí pomocí dronů u kalifornského Malibu, natočil řadu mladých žraloků bílých, kteří plavou jen několik metrů od surfařů a nechávají je na pokoji. „O žralocích máte představu, že budou agresivní a že jsou to jen stále hladová monstra. Ale když je vidíte ve volné přírodě, otočí se to o 180 stupňů. Jsou prostě v pohodě,“ dodal.

Quevedo a jeho kolegové na druhé straně Spojených států používají drony k dokumentaci svých ochranářských snah, které zahrnují označování žraloků a sběr údajů, jako je jejich velikost, pohlaví a hladina kyslíku. Podle Queveda by se úřady měly spíše zaměřit na vzdělávání plavců o tom, jak jejich zubatí sousedé fungují, než na používání záběrů těchto predátorů, které mohou lidi odstrašit.

Návštěvníci Cooperovy pláže v Hamptons tento týden viděli, jak nad nimi létají policejní drony. Přestože se shodli, že v nich dohled kvadrokoptér nevzbuzuje větší strach ze žraloků, Steidleová tuto taktiku kritizovala.

Řekla, že zvířata natáčela poměrně blízko hamptonského pobřeží. Na jednom videu spatřila 13 žraloků, včetně mladého žraloka bílého, jak plavou pouhé desítky metrů od pláže. Nikdy neviděla, že by některý z nich zaútočil na člověka.

Tato technologie jí naopak pomohla odhalit obrovské rozlohy Atlantského oceánu a krásu žraloků a dalších mořských tvorů, kteří mu říkají domov. „Nejsme tu sami. Sdílíme tento prostor. Pohled na žraloky pomocí dronu mi připomíná mou malost. Jsem jen malá skvrnka na této obrovské planetě,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 4 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...