Drony ukazují žraloky jako nikdy předtím. Včetně toho, jak blízko lidí se pohybují

Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslíme. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News.

Padesátiletá Joanna Steidleová se usmívala, když jednoho mlhavého červencového rána vypouštěla svůj dron nad Atlantský oceán. Byla v pozoru kvůli žralokům.

Rodačka ze Southamptonu ve státě New York vyrůstala na pláži a toužila se dozvědět více o tom, co žije pod hladinou. Vše se změnilo, když v roce 2015 vzala do ruky dron. Od té doby natočila keporkaky vynořující se z hlubin, aby pohltili kořist do svých obřích tlam, či flotilu přízračných rejnoků.

Nejvíce vzrušující jsou podle ní ale žraloci. Několik jejích videí ukazuje tyto hrozivé predátory, jak loví hejna ryb jako smečka vodních vlků. „Způsob jejich pohybu a interakce s okolními druhy je fascinující. Je to, jako by se dělili o velký bufet,“ řekla Steidleová.

V posledních letech si amatéři, fotografové, někteří vědci, a dokonce i orgány činné v trestním řízení oblíbili drony jako způsob studia a sledování žraloků, což nám poskytuje nebývalý pohled na jednoho z nejznámějších, ale nejméně pochopených predátorů na světě, píše BBC.

Žraloci shora

Výsledkem jsou ohromující letecké snímky – velcí žraloci bílí trhající mršinu keporkaka nebo klidně plující jen pár metrů od surfařů. Drony však také odhalily naše obavy ze sdílení vod a vyvolaly debatu o tom, jak nejlépe tato zařízení využít k ochraně návštěvníků pláží, protože setkání s těmito tvory přibývá.

U pobřeží newyorského Long Islandu plave zhruba tucet druhů těchto predátorů včetně žraloků písečných, žraloků velrybářů, žraloků hnědých a byli zde spatřeni i mladí žraloci bílí. Lidé nejsou na jejich jídelníčku, letos v létě se k nim ale několikrát přiblížili velmi blízko.

Voda v okolí Long Islandu se v důsledku klimatických změn oteplila a stala se pro tyto predátory přívětivější. Nové zákony chrání hlavní zdroj potravy – ryby menhadeny – zákazem škodlivých rybolovných praktik. To znamená, že více žraloků míří blíže k pobřeží, aby zde lovili hojně se vyskytující menhadeny, přičemž mohou omylem kousnout do lidí, kteří se jim připletou do cesty.

Kousnutí žralokem je neuvěřitelně vzácné. Podle údajů databáze International Shark Attack File došlo ve státě New York v roce 2022 pouze k osmi nevyprovokovaným kousnutím a žádné z nich nebylo smrtelné.

Guvernérka Kathy Hochulová poslala obecním úřadům drony, aby žraloky v blízkosti břehu pozorovaly a v případě potřeby nařídily plavcům opustit vodu. Někteří odborníci však uvedli, že tato technologie není pro sledování žraloků příliš účinná, protože zachycuje ryby, jen když plavou blízko hladiny.

Žraloci nejsou démoni

Podle Franka Queveda, výkonného ředitele Přírodovědného muzea South Fork (SOFO) na Long Islandu, mohou záběry pořízené drony také vyvolat obavy z druhu, vedle kterého lidé plavou už léta. „Každý, kdo teď žraloka vidí, si ho zdokumentuje a může ho dát na internet na sociální sítě a uvidí ho miliony lidí,“ řekl. „Takže lidé žraloky démonizují a říkají: ‚Ach, jsou v našich vodách, budou zabíjet lidi‘,“ dodal.

Žraloci jsou stále v představách veřejnosti považováni za smrtící lidojedy, a to kvůli filmovému trháku Čelisti z roku 1975, v němž velký bílý žralok ohrožoval plavce u pobřeží Massachusetts. Podle Queveda bylo zapotřebí desetiletí výzkumu a vzdělávání, aby se změnilo vnímání žraloků veřejností a zastavil se jejich lov.

Někteří amatérští nadšenci do dronů věří, že pořizováním snímků žraloků pokojně koexistujících vedle lidí mohou pomoci vyvrátit mýty.

Carlos Guana, jehož koníčkem je pořizování videí pomocí dronů u kalifornského Malibu, natočil řadu mladých žraloků bílých, kteří plavou jen několik metrů od surfařů a nechávají je na pokoji. „O žralocích máte představu, že budou agresivní a že jsou to jen stále hladová monstra. Ale když je vidíte ve volné přírodě, otočí se to o 180 stupňů. Jsou prostě v pohodě,“ dodal.

Quevedo a jeho kolegové na druhé straně Spojených států používají drony k dokumentaci svých ochranářských snah, které zahrnují označování žraloků a sběr údajů, jako je jejich velikost, pohlaví a hladina kyslíku. Podle Queveda by se úřady měly spíše zaměřit na vzdělávání plavců o tom, jak jejich zubatí sousedé fungují, než na používání záběrů těchto predátorů, které mohou lidi odstrašit.

Návštěvníci Cooperovy pláže v Hamptons tento týden viděli, jak nad nimi létají policejní drony. Přestože se shodli, že v nich dohled kvadrokoptér nevzbuzuje větší strach ze žraloků, Steidleová tuto taktiku kritizovala.

Řekla, že zvířata natáčela poměrně blízko hamptonského pobřeží. Na jednom videu spatřila 13 žraloků, včetně mladého žraloka bílého, jak plavou pouhé desítky metrů od pláže. Nikdy neviděla, že by některý z nich zaútočil na člověka.

Tato technologie jí naopak pomohla odhalit obrovské rozlohy Atlantského oceánu a krásu žraloků a dalších mořských tvorů, kteří mu říkají domov. „Nejsme tu sami. Sdílíme tento prostor. Pohled na žraloky pomocí dronu mi připomíná mou malost. Jsem jen malá skvrnka na této obrovské planetě,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...