Do nádrže Skalka se dostává rtuť z Německa. Našla se i v rybách

Ve vodě a sedimentech Reslavy a Ohře, v sedimentech nádrže a na odtoku z nádrže Skalka i ve svalovině ryb odlovených ve vodní nádrži se našla rtuť. Vyplývá to z výsledků loňského měření koncentrace rtuti, který zveřejnilo Povodí Ohře (POH). Nebezpečnou látku s sebou přináší řeka Reslava z Německa, loni byla v tomto přítoku Ohře naměřena nejvyšší koncentrace rtuti ve vodě od roku 1998.

Z měření vyplývá, že zatížení řeky Ohře, než do ní vteče Reslava, je z hlediska obsahu rtuti zanedbatelné. Nalezené hodnoty v roce 2022 přesáhly mez stanovitelnosti pouze jednou. V Reslavě byla loni zjištěna nejvyšší průměrná koncentrace rtuti od roku 1998, a to 0,79 mikrogramu v litru vody. Průměrné hodnoty koncentrací rtutí zjištěné za rok 2022 ve splaveninách byly na sledovaných místech Reslavy a Ohře na přítoku do přehrady Skalka prakticky shodné s minulým obdobím a jen mírně nižší než na počátku sledování v letech 2010 až 2011.

Podle mluvčího POH Jan Svejkovského se v Německu připravují opatření, která by mohla přítok rtuti do Ohře snížit. „Na německé straně nyní připravují pilotní projekt ve třech úsecích, který bude stabilizovat dno koryta Reslavy tak, aby se sedimenty nedostávaly dál. Pak se bude vyhodnocovat účinnost těchto opatření, a pokud to bude dostatečně účinné, tak by to německá strana sanovala v celém nebo v maximální možném rozsahu,“ uvedl Svejkovský.

Rybáři pouští své úlovky zpět. Jíst dravé ryby ze Skalky POH „opravdu nedoporučuje“

Obsah rtuti ve vodě a usazeninách se projevuje vyšší koncentrací rtuti i v rybách ve Skalce. „Ryby v nádrži, především dravé, obsahují několikanásobně vyšší koncentrace rtuti ve svalovině, než je limit,“ uvádí se ve zprávě, podle které se množství látky v roce 2022 od jiných let výrazně neliší.

V rybářském revíru Skalka platí zákaz konzumace dravých ryb. Rybáři by měli být opatrní i při konzumaci bílé ryby. „Pokud někdo sní bílou rybu v nějakém normálním množství, tak by to asi nemělo mít zásadní důsledky, ale u dravých ryb se to opravdu nedoporučuje,“ komentoval kvalitu ryb mluvčí Povodí Ohře. Dodal ale, že naprostá většina rybářů své úlovky ze Skalky pouští zpět.

Skalka má problém i s vyšší koncentrací fosforu, který podporuje růst sinic. Do přehrady se dostává ze zemědělské činnosti nebo z odpadních jímek domů podél přehrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

VideoReportéři ČT zmapovali situaci kolem ústecké „díry“

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.
21. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026
Načítání...