Předkové moderních lidí žijící před 780 tisíci lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých je nález rybích zubů nedaleko někdejšího ohniště nejstarším důkazem použití ohně k úpravě potravy. V tomto případě šlo o kaprovitou rybu parmu jordánskou.
O stravovacích návycích prvních lidí se toho příliš neví, odborníci ale předpokládají, že tepelná úprava, díky které je jídlo stravitelnější a lépe se žvýká, výrazně přispěla k rozmachu lidského druhu. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Nature Ecology and Evolution doposud nejstarší jasné důkazy o tepelně zpracovaném jídle pochází z doby před 170 tisíci lety.
Nová studie, která tuto hranici posunula o více než 600 tisíc let, je výsledkem šestnáctileté práce archeoložky Irit Zoharové ze Steinhardtova přírodovědného muzea při Telavivské univerzitě. Ta za tu dobu katalogizovala tisíce rybích pozůstatků z archeologického naleziště na severu Izraele nedaleko břehů řeky Jordán. Na místě se kdysi rozkládalo jezero a místní bohaté objevy rybích fosilií pomohly vědcům odkrýt i důkazy o kulinárních schopnostech našich předků.
„Bylo to jako stát před skládačkou, ve které přibývaly další a další informace, až jsme z nich dokázali složit příběh evoluce člověka,“ řekla k výsledkům dlouholetého bádání Zoharová.
Pravda ukrytá v kostech
První vodítko archeologové našli na místě, kde nebyly téměř žádné rybí kosti, ale jenom jejich zuby. To poukazuje na vaření ryb, protože rybí kosti se na rozdíl od zubů při teplotách nižších než 500 stupňů Celsia rozpadnou.
Jeden z kolegů Zoharové pak ve stejné oblasti našel důkazy o tom, že zde bylo ohniště. Většina zubů podle studie patřila jen dvěma obzvláště velkým druhům kaprovitých ryb, z nichž některé měly i přes dva metry.
Rozhodující důkaz pak přinesl výzkum zubní skloviny, při kterém vědci zjistili, že nalezené zuby byly vystaveny teplotě mezi 200 až 500 stupni Celsia.
Fosilní nálezy neukázaly, zda si naši předkové kapry pekli, grilovali, vařili nebo smažili. Podle studie ale pravděpodobně využívali nějaký typ zemní pece.
Předpokládá se, že oheň si poprvé osvojili zástupci druhu Homo erectus před zhruba 1,7 milionem let. „Umět ovládat oheň, abyste se zahřáli, ale není to samé jako ho používat k vaření,“ říká Zoharová a dodává, že předkové lidí mohli také jíst ryby u ohniště a do plamenů pak zahazovat zbytky.
