V České republice nepatří sumec mezi typickou rybu, která končí na jídelním stole. Ve Spojených státech je to ale jinak. Právě sumci tam totiž tvoří víc než polovinu toho, co se v tamních vodách vypěstuje, ročně jde asi o 139 milionů kilogramů těchto ryb. Sumci ovšem trpí řadou nemocí, což jejich chov, vysazování do řek i případné dokrmování prodražuje. Genetičtí inženýři se proto pokusili problém vyřešit. Do genomu sumců vložili geny z aligátorů.
Američané vylepšili sumce geny z aligátorů. Ryby jsou odolnější vůči nemocem
Jedná se o aligátoří gen, který kóduje protein katelicidin. Tento protein má silné antimikrobiální účinky – předpokládá se, že pomáhá chránit aligátory před vznikem infekcí. A že to aligátoři potřebují. Během vzájemných agresivních soubojů u nich dochází k častým poraněním; otevřené rány by se bez katelicidinu rychle zanítily.
Vědce z Alabamy zajímalo, zda i zvířata, která mají tento gen uměle vložený do svého genomu, mohou být odolnější vůči nemocem.
Než k modifikaci přistoupili, zajistili, aby se takto geneticky upravené ryby nebyly schopné množit. Modifikovaní tvorové by totiž mohli díky nově nabytým vlastnostem výrazně narušit ekosystémy.
Na samotnou úpravu, vložení genu, využili oblíbený nástroj CRISPR, který funguje jako jakési miniaturní nůžky. Umí gen přenést z jednoho organismu na druhý, aniž by přitom docházelo k nějakým škodám. Gen z aligátora vložili do té části sumčí šroubovice, kde se kóduje zásadní hormon zodpovědný za reprodukci, čímž vyřešili obě záležitosti.
Při testování umístili upravené a normální ryby do nádrží, kde je pak vystavili dvěma nejčastějším druhům bakterií, které způsobují největší škody na populacích sumců. Ukázalo se, že ryby s upravenými geny přežily mnohem častěji než jejich protějšky, které úpravou genů neprošly. „Míra přežití transgenních ryb s katelicidinem byla dvakrát až pětkrát vyšší,“ uvedli autoři výzkumu, jenž zatím neprošel recenzním řízením.
Potvrdil se také předpoklad, že tyto ryby jsou opravdu sterilní a nejsou tedy schopné se rozmnožovat. S jedinou výjimkou – a to, když jsou jim podané reprodukční hormony, popisují vědci ve studii zveřejněné na webu bioRxiv.
Není pravděpodobné, že by se právě tato metoda využívala v budoucnu „průmyslově“, tedy ve větším měřítku. Je totiž příliš náročná na čas i peníze a jednoduše by se nevyplatila.
Autoři ale věří, že jednou by se mohli jejich „aligátoří sumci“ prodávat a jíst. Precedens tu už je, od roku 2021 se totiž v USA smí prodávat geneticky upravení lososi. Ti jsou vylepšení genem převzatým z genomu jiného druhu lososa. A díky němu rostou víc než ti původní.
