Ve Švýcarsku už je ohrožená víc než polovina původních druhů ryb. Devět z nich vymřelo

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Ze 71 původních druhů ryb je 34 druhů ve švýcarských vodách ohroženo vyhynutím a devět druhů se už na území Švýcarska nevyskytuje, uvedl Spolkový úřad pro životní prostředí (FOEN).

Studie přibližně 70 tisíc ryb ve vnitrozemských švýcarských řekách a jezerech se pokoušela kategorizovat původní druhy podle kritérií Mezinárodní unie pro ochranu přírody. Těmito pravidly se řídí zařazování druhů mezi různě ohrožené. Švýcarsko toto „sčítání“ provedlo vloni poprvé od roku 2007.

Stále více ryb je ohrožených

U devíti druhů museli přírodovědci kategorii ohrožení zvýšit; týká se to například úhoře říčního, mníka jednovousého a lipana podhorního. Naopak hodnocení se zlepšila pro kapra obecného, sumce velkého a jelce tyrhénského.

Počet hodnocených původních druhů se rozšířil z 55 na 71 – včetně pěti druhů, u nichž zatím stále vědci nemají k dispozici dostatek údajů, aby bylo možné učinit závěr o ohrožení. Počet ohrožených druhů se zvýšil z 24 na 34.

„Už Červený seznam z roku 2007 ukazoval na nejistou situaci ryb,“ uvedla v aktualizaci zástupkyně ředitele FOEN Franziska Schwarzová. „Tento revidovaný seznam bohužel neukazuje žádný obrat tohoto trendu: celkově počet ohrožených druhů ryb nadále roste, což přispívá k narušení biologické rozmanitosti ryb.“

Viníkem je člověk

Švýcarsko je známé svými velkými jezery i početnými řekami – mohlo by se tedy zdát, že zde panují pro ryby ideální podmínky. Zpráva ale uvádí, že ryby v této zemi ohrožuje lidská činnost, zejména znečištění vody, degradace biotopů a také výroba vodní energie.

A stále silnější je i vliv dalších dvou vlivů: globálního oteplování a konkurence nepůvodních druhů.

Zpráva pozitivně hodnotí úspěšnou snahu o zastavení znečišťování řek. Stálo to sice spoustu peněz, ale především díky zlepšení kvality čističek odpadních vod se to povedlo. Podle vědců je úspěšná zejména ochrana menších řek, ty větší v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech mají stále ještě příliš mnoho mikropolutantů.

Devět původních druhů, které jsou nyní na území Švýcarska považovány za vyhynulé, jsou jeseter evropský, ostroretka stěhovavá, hrouzek obecný, mník říční, mihule potoční, losos obecný, pstruh obecný a siven neuchâtelský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 9 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 11 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...