Ve Švýcarsku už je ohrožená víc než polovina původních druhů ryb. Devět z nich vymřelo

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Ze 71 původních druhů ryb je 34 druhů ve švýcarských vodách ohroženo vyhynutím a devět druhů se už na území Švýcarska nevyskytuje, uvedl Spolkový úřad pro životní prostředí (FOEN).

Studie přibližně 70 tisíc ryb ve vnitrozemských švýcarských řekách a jezerech se pokoušela kategorizovat původní druhy podle kritérií Mezinárodní unie pro ochranu přírody. Těmito pravidly se řídí zařazování druhů mezi různě ohrožené. Švýcarsko toto „sčítání“ provedlo vloni poprvé od roku 2007.

Stále více ryb je ohrožených

U devíti druhů museli přírodovědci kategorii ohrožení zvýšit; týká se to například úhoře říčního, mníka jednovousého a lipana podhorního. Naopak hodnocení se zlepšila pro kapra obecného, sumce velkého a jelce tyrhénského.

Počet hodnocených původních druhů se rozšířil z 55 na 71 – včetně pěti druhů, u nichž zatím stále vědci nemají k dispozici dostatek údajů, aby bylo možné učinit závěr o ohrožení. Počet ohrožených druhů se zvýšil z 24 na 34.

„Už Červený seznam z roku 2007 ukazoval na nejistou situaci ryb,“ uvedla v aktualizaci zástupkyně ředitele FOEN Franziska Schwarzová. „Tento revidovaný seznam bohužel neukazuje žádný obrat tohoto trendu: celkově počet ohrožených druhů ryb nadále roste, což přispívá k narušení biologické rozmanitosti ryb.“

Viníkem je člověk

Švýcarsko je známé svými velkými jezery i početnými řekami – mohlo by se tedy zdát, že zde panují pro ryby ideální podmínky. Zpráva ale uvádí, že ryby v této zemi ohrožuje lidská činnost, zejména znečištění vody, degradace biotopů a také výroba vodní energie.

A stále silnější je i vliv dalších dvou vlivů: globálního oteplování a konkurence nepůvodních druhů.

Zpráva pozitivně hodnotí úspěšnou snahu o zastavení znečišťování řek. Stálo to sice spoustu peněz, ale především díky zlepšení kvality čističek odpadních vod se to povedlo. Podle vědců je úspěšná zejména ochrana menších řek, ty větší v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech mají stále ještě příliš mnoho mikropolutantů.

Devět původních druhů, které jsou nyní na území Švýcarska považovány za vyhynulé, jsou jeseter evropský, ostroretka stěhovavá, hrouzek obecný, mník říční, mihule potoční, losos obecný, pstruh obecný a siven neuchâtelský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 15 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 16 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled