Ve Švýcarsku už je ohrožená víc než polovina původních druhů ryb. Devět z nich vymřelo

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Ze 71 původních druhů ryb je 34 druhů ve švýcarských vodách ohroženo vyhynutím a devět druhů se už na území Švýcarska nevyskytuje, uvedl Spolkový úřad pro životní prostředí (FOEN).

Studie přibližně 70 tisíc ryb ve vnitrozemských švýcarských řekách a jezerech se pokoušela kategorizovat původní druhy podle kritérií Mezinárodní unie pro ochranu přírody. Těmito pravidly se řídí zařazování druhů mezi různě ohrožené. Švýcarsko toto „sčítání“ provedlo vloni poprvé od roku 2007.

Stále více ryb je ohrožených

U devíti druhů museli přírodovědci kategorii ohrožení zvýšit; týká se to například úhoře říčního, mníka jednovousého a lipana podhorního. Naopak hodnocení se zlepšila pro kapra obecného, sumce velkého a jelce tyrhénského.

Počet hodnocených původních druhů se rozšířil z 55 na 71 – včetně pěti druhů, u nichž zatím stále vědci nemají k dispozici dostatek údajů, aby bylo možné učinit závěr o ohrožení. Počet ohrožených druhů se zvýšil z 24 na 34.

„Už Červený seznam z roku 2007 ukazoval na nejistou situaci ryb,“ uvedla v aktualizaci zástupkyně ředitele FOEN Franziska Schwarzová. „Tento revidovaný seznam bohužel neukazuje žádný obrat tohoto trendu: celkově počet ohrožených druhů ryb nadále roste, což přispívá k narušení biologické rozmanitosti ryb.“

Viníkem je člověk

Švýcarsko je známé svými velkými jezery i početnými řekami – mohlo by se tedy zdát, že zde panují pro ryby ideální podmínky. Zpráva ale uvádí, že ryby v této zemi ohrožuje lidská činnost, zejména znečištění vody, degradace biotopů a také výroba vodní energie.

A stále silnější je i vliv dalších dvou vlivů: globálního oteplování a konkurence nepůvodních druhů.

Zpráva pozitivně hodnotí úspěšnou snahu o zastavení znečišťování řek. Stálo to sice spoustu peněz, ale především díky zlepšení kvality čističek odpadních vod se to povedlo. Podle vědců je úspěšná zejména ochrana menších řek, ty větší v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech mají stále ještě příliš mnoho mikropolutantů.

Devět původních druhů, které jsou nyní na území Švýcarska považovány za vyhynulé, jsou jeseter evropský, ostroretka stěhovavá, hrouzek obecný, mník říční, mihule potoční, losos obecný, pstruh obecný a siven neuchâtelský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...