Ve Švýcarsku už je ohrožená víc než polovina původních druhů ryb. Devět z nich vymřelo

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Ze 71 původních druhů ryb je 34 druhů ve švýcarských vodách ohroženo vyhynutím a devět druhů se už na území Švýcarska nevyskytuje, uvedl Spolkový úřad pro životní prostředí (FOEN).

Studie přibližně 70 tisíc ryb ve vnitrozemských švýcarských řekách a jezerech se pokoušela kategorizovat původní druhy podle kritérií Mezinárodní unie pro ochranu přírody. Těmito pravidly se řídí zařazování druhů mezi různě ohrožené. Švýcarsko toto „sčítání“ provedlo vloni poprvé od roku 2007.

Stále více ryb je ohrožených

U devíti druhů museli přírodovědci kategorii ohrožení zvýšit; týká se to například úhoře říčního, mníka jednovousého a lipana podhorního. Naopak hodnocení se zlepšila pro kapra obecného, sumce velkého a jelce tyrhénského.

Počet hodnocených původních druhů se rozšířil z 55 na 71 – včetně pěti druhů, u nichž zatím stále vědci nemají k dispozici dostatek údajů, aby bylo možné učinit závěr o ohrožení. Počet ohrožených druhů se zvýšil z 24 na 34.

„Už Červený seznam z roku 2007 ukazoval na nejistou situaci ryb,“ uvedla v aktualizaci zástupkyně ředitele FOEN Franziska Schwarzová. „Tento revidovaný seznam bohužel neukazuje žádný obrat tohoto trendu: celkově počet ohrožených druhů ryb nadále roste, což přispívá k narušení biologické rozmanitosti ryb.“

Viníkem je člověk

Švýcarsko je známé svými velkými jezery i početnými řekami – mohlo by se tedy zdát, že zde panují pro ryby ideální podmínky. Zpráva ale uvádí, že ryby v této zemi ohrožuje lidská činnost, zejména znečištění vody, degradace biotopů a také výroba vodní energie.

A stále silnější je i vliv dalších dvou vlivů: globálního oteplování a konkurence nepůvodních druhů.

Zpráva pozitivně hodnotí úspěšnou snahu o zastavení znečišťování řek. Stálo to sice spoustu peněz, ale především díky zlepšení kvality čističek odpadních vod se to povedlo. Podle vědců je úspěšná zejména ochrana menších řek, ty větší v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech mají stále ještě příliš mnoho mikropolutantů.

Devět původních druhů, které jsou nyní na území Švýcarska považovány za vyhynulé, jsou jeseter evropský, ostroretka stěhovavá, hrouzek obecný, mník říční, mihule potoční, losos obecný, pstruh obecný a siven neuchâtelský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 51 mminutami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 20 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 23 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...