Čínští inženýři vyrobili robotickou rybku lapající mikroplasty

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich, a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Mikroplasty jsou v současnosti všudypřítomný problém, který se řeší po celé planetě. Miniaturní částečky umělých hmot se objevují na dně oceánů, horských vrcholcích i v nejodlehlejších částech Antarktidy. Vznikají rozpadem větších plastů a pak se rozptýlí do životního prostředí, přičemž je téměř nemožné se jich zbavit. 

„Je důležité vyvinout robota, který bude odebírat vzorky mikroplastů z vody,“ uvedla Yuyan Wang z Ústavu pro výzkum polymerů na Sečuánské univerzitě a jedna z hlavních autorů studie. Robotickou rybku, která přesně tento účel splňuje, popsal v odborném žurnálu Nano Letters. „Pokud vím, je to první příklad takového robota s měkkým tělem.“

Vědci ze Sečuánské univerzity navrhli robota jako inovativní řešení pro hledání těchto znečišťujících látek. Jedná se o robo-rybku, která dokáže sama plavat a orientovat se, zachytit se volně plovoucích mikroplastů, a dokonce se i sama opravit, pokud se na své výpravě pořeže nebo poškodí.

Inspirace perletí

Tato rybka je maličká, měří pouhých třináct milimetrů, přičemž se může pohybovat rychlostí asi tři centimetry za sekundu. Využívá k tomu ploutve podobně jako opravdové ryby. Tato rychlost jí sice neumožňuje překonávat kdovíjaké vzdálenosti, ale bohatě stačí k tomu, aby dohnala mikroplasty. 

Vědci vytvořili robota z materiálů inspirovaných prvky, kterým se daří v moři, zejména perleti. Tým vyrobil materiál podobný perleti vrstvením různých mikroskopických plátů molekul přesně podle toho, jaké je chemické složení pravé přírodní perleti. Inženýři tak získali hmotu, díky níž má tělo robota dostatečnou pružnost a ohebnost, ale současně je i dost pevné.

Tento materiál má ale ještě jednu zásadní výhodu: organická barviva, antibiotika nebo těžké kovy v mikroplastech mají silné chemické vazby, a dochází proto k elektrostatické interakci s rybím tělem. A díky tomu se tyto částečky přilepí na povrch rybího těla. „Poté, co robot mikroplasty ve vodě posbírá, mohou vědci analyzovat složení a fyziologickou toxicitu mikroplastů,“ popsala Yuyan Wang.

Masová výroba není na stole

Robot je zatím jen konceptem, v žádném případě teď zatím není ve hře něco jako její masová výroba. Podle odbornice ze Sečuánské univerzity je nutné provést ještě spoustu dalších výzkumů a studií, hlavně toho, jak by vypadalo reálné využití v opravdovém světě. V tom má ryba zatím spoustu slabin, například se nedokáže potopit, takže může mikroplasty lovit jen na hladině. 

Ryba by nikdy neměla plasty z prostředí cíleně odstraňovat, na tento úkol nebude nikdy stačit. Mohla by ale poskytovat vědcům zásadní informace o tom, jaké částečky jsou v dané lokalitě nejrozšířenější a na jaké by se měli vědci nejvíc zaměřit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 5 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 8 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 9 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...