Čínští inženýři vyrobili robotickou rybku lapající mikroplasty

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich, a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Mikroplasty jsou v současnosti všudypřítomný problém, který se řeší po celé planetě. Miniaturní částečky umělých hmot se objevují na dně oceánů, horských vrcholcích i v nejodlehlejších částech Antarktidy. Vznikají rozpadem větších plastů a pak se rozptýlí do životního prostředí, přičemž je téměř nemožné se jich zbavit. 

„Je důležité vyvinout robota, který bude odebírat vzorky mikroplastů z vody,“ uvedla Yuyan Wang z Ústavu pro výzkum polymerů na Sečuánské univerzitě a jedna z hlavních autorů studie. Robotickou rybku, která přesně tento účel splňuje, popsal v odborném žurnálu Nano Letters. „Pokud vím, je to první příklad takového robota s měkkým tělem.“

Vědci ze Sečuánské univerzity navrhli robota jako inovativní řešení pro hledání těchto znečišťujících látek. Jedná se o robo-rybku, která dokáže sama plavat a orientovat se, zachytit se volně plovoucích mikroplastů, a dokonce se i sama opravit, pokud se na své výpravě pořeže nebo poškodí.

Inspirace perletí

Tato rybka je maličká, měří pouhých třináct milimetrů, přičemž se může pohybovat rychlostí asi tři centimetry za sekundu. Využívá k tomu ploutve podobně jako opravdové ryby. Tato rychlost jí sice neumožňuje překonávat kdovíjaké vzdálenosti, ale bohatě stačí k tomu, aby dohnala mikroplasty. 

Vědci vytvořili robota z materiálů inspirovaných prvky, kterým se daří v moři, zejména perleti. Tým vyrobil materiál podobný perleti vrstvením různých mikroskopických plátů molekul přesně podle toho, jaké je chemické složení pravé přírodní perleti. Inženýři tak získali hmotu, díky níž má tělo robota dostatečnou pružnost a ohebnost, ale současně je i dost pevné.

Tento materiál má ale ještě jednu zásadní výhodu: organická barviva, antibiotika nebo těžké kovy v mikroplastech mají silné chemické vazby, a dochází proto k elektrostatické interakci s rybím tělem. A díky tomu se tyto částečky přilepí na povrch rybího těla. „Poté, co robot mikroplasty ve vodě posbírá, mohou vědci analyzovat složení a fyziologickou toxicitu mikroplastů,“ popsala Yuyan Wang.

Masová výroba není na stole

Robot je zatím jen konceptem, v žádném případě teď zatím není ve hře něco jako její masová výroba. Podle odbornice ze Sečuánské univerzity je nutné provést ještě spoustu dalších výzkumů a studií, hlavně toho, jak by vypadalo reálné využití v opravdovém světě. V tom má ryba zatím spoustu slabin, například se nedokáže potopit, takže může mikroplasty lovit jen na hladině. 

Ryba by nikdy neměla plasty z prostředí cíleně odstraňovat, na tento úkol nebude nikdy stačit. Mohla by ale poskytovat vědcům zásadní informace o tom, jaké částečky jsou v dané lokalitě nejrozšířenější a na jaké by se měli vědci nejvíc zaměřit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 28 mminutami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...