Nekupujte makrely, vyzývají experti. Nadměrný rybolov je ohrožuje

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Makrela je oblíbená ryba, bez které si řada i českých domácností nedokáže představit Vánoce. Jenže její obliba je až příliš velká: podle posledních analýz z dubna letošního roku způsobil rybolov ve vodách Atlantiku u Velké Británie takový tlak na její populaci, že se druh jako takový ocitl na hraně zlomu.

To znamená, že pokud nezačnou platit přísnější pravidla na jejich ochranu, nebo se nestane něco nepředpověditelného, směřuje jejich populace ke kolapsu: což by způsobilo, že by druh přestal být lovným, a lidstvu by tak ubyl další druh potravy, na který se spoléhal.

Je velmi znepokojující, že zdroj ryb, který byl kdysi udržitelnou volbou, tak rychle mizí. Makrela je pod obrovským tlakem rybářských aktivit v mnoha zemích a její populace už brzy nebude schopna se udržet.
Alice Mooreová, Marine Conservation Society

Ochranáři proto doporučili restauracím a obchodům, aby je přestaly prodávat, a také vyzvali Brity, aby namísto makrel jedli jiné ryby, například sledě nebo sardinky, píší britská média.

Stav kolapsu

Na úbytek těchto ryb upozornili ekologové z neziskové organizace Marine Conservation Society (MCS) v letošním aktualizovaném vydání svého každoročního průvodce Good Fish Guide. Tato příručka slouží hlavně firmám, které ji využívají na to, aby zjistily, jak dlouhodobě udržitelné jsou produkty, jež nabízejí. To pro ně může být rozhodující nejen kvůli některým zákazníkům, pro něž je toto hledisko důležité, ale také, aby si udržely dlouhodobě fungující dodavatelské řetězce bez výpadků.

A co se týká makrel, tak k takovým výpadkům docházet nejen může, ale s vysokou pravděpodobností dokonce bude. Až doposud patřily tyto ryby lovené vlečnými sítěmi v severovýchodním Atlantiku na pětistupňové škále udržitelnosti populace (kde jedna je nejlepší stav a pět ten nejhorší) do „trojky“, teď se ale přesunuly do čtvrté kategorie. To znamená, že by je restaurace a obchody raději neměly prodávat.

Menší část makrel lovená na háček se pak posunula z druhé na třetí pozici. MCS přitom doporučuje podnikům, aby kupovaly jen ryby označené jedničkou až trojkou.

Viníci a řešení

Na nadměrném rybolovu v severovýchodním Atlantiku se nepodílí jen Velká Británie, ale také další „rybářské velmoci“ v tomto regionu: především Norsko, Island a Faerské ostrovy. Od roku 2015 se tak kdysi početná populace makrel v severovýchodním Atlantiku propadla z 7,3 milionu tun na loňských 2,8 milionu tun. Za poslední čtyři roky ale lov makrel stejně překročil hranici doporučenou Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) o 23 procent.

MCS doporučuje Britům místo makrel jíst raději sledě nebo sardinky a obecně se vyhýbat druhům, jako treska, losos nebo tuňák. V případě mořských plodů doporučuje nahradit krevety mušlemi, protože jejich chov má nízký vliv na mořské prostředí a jsou sbírány ručně. Ochranáři také vyzývají k nákupům u místních prodejců ryb místo supermarketů a ke konzumaci konzervovaných ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...