Nekupujte makrely, vyzývají experti. Nadměrný rybolov je ohrožuje

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Makrela je oblíbená ryba, bez které si řada i českých domácností nedokáže představit Vánoce. Jenže její obliba je až příliš velká: podle posledních analýz z dubna letošního roku způsobil rybolov ve vodách Atlantiku u Velké Británie takový tlak na její populaci, že se druh jako takový ocitl na hraně zlomu.

To znamená, že pokud nezačnou platit přísnější pravidla na jejich ochranu, nebo se nestane něco nepředpověditelného, směřuje jejich populace ke kolapsu: což by způsobilo, že by druh přestal být lovným, a lidstvu by tak ubyl další druh potravy, na který se spoléhal.

Je velmi znepokojující, že zdroj ryb, který byl kdysi udržitelnou volbou, tak rychle mizí. Makrela je pod obrovským tlakem rybářských aktivit v mnoha zemích a její populace už brzy nebude schopna se udržet.
Alice Mooreová, Marine Conservation Society

Ochranáři proto doporučili restauracím a obchodům, aby je přestaly prodávat, a také vyzvali Brity, aby namísto makrel jedli jiné ryby, například sledě nebo sardinky, píší britská média.

Stav kolapsu

Na úbytek těchto ryb upozornili ekologové z neziskové organizace Marine Conservation Society (MCS) v letošním aktualizovaném vydání svého každoročního průvodce Good Fish Guide. Tato příručka slouží hlavně firmám, které ji využívají na to, aby zjistily, jak dlouhodobě udržitelné jsou produkty, jež nabízejí. To pro ně může být rozhodující nejen kvůli některým zákazníkům, pro něž je toto hledisko důležité, ale také, aby si udržely dlouhodobě fungující dodavatelské řetězce bez výpadků.

A co se týká makrel, tak k takovým výpadkům docházet nejen může, ale s vysokou pravděpodobností dokonce bude. Až doposud patřily tyto ryby lovené vlečnými sítěmi v severovýchodním Atlantiku na pětistupňové škále udržitelnosti populace (kde jedna je nejlepší stav a pět ten nejhorší) do „trojky“, teď se ale přesunuly do čtvrté kategorie. To znamená, že by je restaurace a obchody raději neměly prodávat.

Menší část makrel lovená na háček se pak posunula z druhé na třetí pozici. MCS přitom doporučuje podnikům, aby kupovaly jen ryby označené jedničkou až trojkou.

Viníci a řešení

Na nadměrném rybolovu v severovýchodním Atlantiku se nepodílí jen Velká Británie, ale také další „rybářské velmoci“ v tomto regionu: především Norsko, Island a Faerské ostrovy. Od roku 2015 se tak kdysi početná populace makrel v severovýchodním Atlantiku propadla z 7,3 milionu tun na loňských 2,8 milionu tun. Za poslední čtyři roky ale lov makrel stejně překročil hranici doporučenou Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) o 23 procent.

MCS doporučuje Britům místo makrel jíst raději sledě nebo sardinky a obecně se vyhýbat druhům, jako treska, losos nebo tuňák. V případě mořských plodů doporučuje nahradit krevety mušlemi, protože jejich chov má nízký vliv na mořské prostředí a jsou sbírány ručně. Ochranáři také vyzývají k nákupům u místních prodejců ryb místo supermarketů a ke konzumaci konzervovaných ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 2 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 5 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 23 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.