Nekupujte makrely, vyzývají experti. Nadměrný rybolov je ohrožuje

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Makrela je oblíbená ryba, bez které si řada i českých domácností nedokáže představit Vánoce. Jenže její obliba je až příliš velká: podle posledních analýz z dubna letošního roku způsobil rybolov ve vodách Atlantiku u Velké Británie takový tlak na její populaci, že se druh jako takový ocitl na hraně zlomu.

To znamená, že pokud nezačnou platit přísnější pravidla na jejich ochranu, nebo se nestane něco nepředpověditelného, směřuje jejich populace ke kolapsu: což by způsobilo, že by druh přestal být lovným, a lidstvu by tak ubyl další druh potravy, na který se spoléhal.

Je velmi znepokojující, že zdroj ryb, který byl kdysi udržitelnou volbou, tak rychle mizí. Makrela je pod obrovským tlakem rybářských aktivit v mnoha zemích a její populace už brzy nebude schopna se udržet.
Alice Mooreová, Marine Conservation Society

Ochranáři proto doporučili restauracím a obchodům, aby je přestaly prodávat, a také vyzvali Brity, aby namísto makrel jedli jiné ryby, například sledě nebo sardinky, píší britská média.

Stav kolapsu

Na úbytek těchto ryb upozornili ekologové z neziskové organizace Marine Conservation Society (MCS) v letošním aktualizovaném vydání svého každoročního průvodce Good Fish Guide. Tato příručka slouží hlavně firmám, které ji využívají na to, aby zjistily, jak dlouhodobě udržitelné jsou produkty, jež nabízejí. To pro ně může být rozhodující nejen kvůli některým zákazníkům, pro něž je toto hledisko důležité, ale také, aby si udržely dlouhodobě fungující dodavatelské řetězce bez výpadků.

A co se týká makrel, tak k takovým výpadkům docházet nejen může, ale s vysokou pravděpodobností dokonce bude. Až doposud patřily tyto ryby lovené vlečnými sítěmi v severovýchodním Atlantiku na pětistupňové škále udržitelnosti populace (kde jedna je nejlepší stav a pět ten nejhorší) do „trojky“, teď se ale přesunuly do čtvrté kategorie. To znamená, že by je restaurace a obchody raději neměly prodávat.

Menší část makrel lovená na háček se pak posunula z druhé na třetí pozici. MCS přitom doporučuje podnikům, aby kupovaly jen ryby označené jedničkou až trojkou.

Viníci a řešení

Na nadměrném rybolovu v severovýchodním Atlantiku se nepodílí jen Velká Británie, ale také další „rybářské velmoci“ v tomto regionu: především Norsko, Island a Faerské ostrovy. Od roku 2015 se tak kdysi početná populace makrel v severovýchodním Atlantiku propadla z 7,3 milionu tun na loňských 2,8 milionu tun. Za poslední čtyři roky ale lov makrel stejně překročil hranici doporučenou Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) o 23 procent.

MCS doporučuje Britům místo makrel jíst raději sledě nebo sardinky a obecně se vyhýbat druhům, jako treska, losos nebo tuňák. V případě mořských plodů doporučuje nahradit krevety mušlemi, protože jejich chov má nízký vliv na mořské prostředí a jsou sbírány ručně. Ochranáři také vyzývají k nákupům u místních prodejců ryb místo supermarketů a ke konzumaci konzervovaných ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...