Nekupujte makrely, vyzývají experti. Nadměrný rybolov je ohrožuje

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Makrela je oblíbená ryba, bez které si řada i českých domácností nedokáže představit Vánoce. Jenže její obliba je až příliš velká: podle posledních analýz z dubna letošního roku způsobil rybolov ve vodách Atlantiku u Velké Británie takový tlak na její populaci, že se druh jako takový ocitl na hraně zlomu.

To znamená, že pokud nezačnou platit přísnější pravidla na jejich ochranu, nebo se nestane něco nepředpověditelného, směřuje jejich populace ke kolapsu: což by způsobilo, že by druh přestal být lovným, a lidstvu by tak ubyl další druh potravy, na který se spoléhal.

Je velmi znepokojující, že zdroj ryb, který byl kdysi udržitelnou volbou, tak rychle mizí. Makrela je pod obrovským tlakem rybářských aktivit v mnoha zemích a její populace už brzy nebude schopna se udržet.
Alice Mooreová, Marine Conservation Society

Ochranáři proto doporučili restauracím a obchodům, aby je přestaly prodávat, a také vyzvali Brity, aby namísto makrel jedli jiné ryby, například sledě nebo sardinky, píší britská média.

Stav kolapsu

Na úbytek těchto ryb upozornili ekologové z neziskové organizace Marine Conservation Society (MCS) v letošním aktualizovaném vydání svého každoročního průvodce Good Fish Guide. Tato příručka slouží hlavně firmám, které ji využívají na to, aby zjistily, jak dlouhodobě udržitelné jsou produkty, jež nabízejí. To pro ně může být rozhodující nejen kvůli některým zákazníkům, pro něž je toto hledisko důležité, ale také, aby si udržely dlouhodobě fungující dodavatelské řetězce bez výpadků.

A co se týká makrel, tak k takovým výpadkům docházet nejen může, ale s vysokou pravděpodobností dokonce bude. Až doposud patřily tyto ryby lovené vlečnými sítěmi v severovýchodním Atlantiku na pětistupňové škále udržitelnosti populace (kde jedna je nejlepší stav a pět ten nejhorší) do „trojky“, teď se ale přesunuly do čtvrté kategorie. To znamená, že by je restaurace a obchody raději neměly prodávat.

Menší část makrel lovená na háček se pak posunula z druhé na třetí pozici. MCS přitom doporučuje podnikům, aby kupovaly jen ryby označené jedničkou až trojkou.

Viníci a řešení

Na nadměrném rybolovu v severovýchodním Atlantiku se nepodílí jen Velká Británie, ale také další „rybářské velmoci“ v tomto regionu: především Norsko, Island a Faerské ostrovy. Od roku 2015 se tak kdysi početná populace makrel v severovýchodním Atlantiku propadla z 7,3 milionu tun na loňských 2,8 milionu tun. Za poslední čtyři roky ale lov makrel stejně překročil hranici doporučenou Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) o 23 procent.

MCS doporučuje Britům místo makrel jíst raději sledě nebo sardinky a obecně se vyhýbat druhům, jako treska, losos nebo tuňák. V případě mořských plodů doporučuje nahradit krevety mušlemi, protože jejich chov má nízký vliv na mořské prostředí a jsou sbírány ručně. Ochranáři také vyzývají k nákupům u místních prodejců ryb místo supermarketů a ke konzumaci konzervovaných ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...