Nekupujte makrely, vyzývají experti. Nadměrný rybolov je ohrožuje

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Makrela je oblíbená ryba, bez které si řada i českých domácností nedokáže představit Vánoce. Jenže její obliba je až příliš velká: podle posledních analýz z dubna letošního roku způsobil rybolov ve vodách Atlantiku u Velké Británie takový tlak na její populaci, že se druh jako takový ocitl na hraně zlomu.

To znamená, že pokud nezačnou platit přísnější pravidla na jejich ochranu, nebo se nestane něco nepředpověditelného, směřuje jejich populace ke kolapsu: což by způsobilo, že by druh přestal být lovným, a lidstvu by tak ubyl další druh potravy, na který se spoléhal.

Je velmi znepokojující, že zdroj ryb, který byl kdysi udržitelnou volbou, tak rychle mizí. Makrela je pod obrovským tlakem rybářských aktivit v mnoha zemích a její populace už brzy nebude schopna se udržet.
Alice Mooreová, Marine Conservation Society

Ochranáři proto doporučili restauracím a obchodům, aby je přestaly prodávat, a také vyzvali Brity, aby namísto makrel jedli jiné ryby, například sledě nebo sardinky, píší britská média.

Stav kolapsu

Na úbytek těchto ryb upozornili ekologové z neziskové organizace Marine Conservation Society (MCS) v letošním aktualizovaném vydání svého každoročního průvodce Good Fish Guide. Tato příručka slouží hlavně firmám, které ji využívají na to, aby zjistily, jak dlouhodobě udržitelné jsou produkty, jež nabízejí. To pro ně může být rozhodující nejen kvůli některým zákazníkům, pro něž je toto hledisko důležité, ale také, aby si udržely dlouhodobě fungující dodavatelské řetězce bez výpadků.

A co se týká makrel, tak k takovým výpadkům docházet nejen může, ale s vysokou pravděpodobností dokonce bude. Až doposud patřily tyto ryby lovené vlečnými sítěmi v severovýchodním Atlantiku na pětistupňové škále udržitelnosti populace (kde jedna je nejlepší stav a pět ten nejhorší) do „trojky“, teď se ale přesunuly do čtvrté kategorie. To znamená, že by je restaurace a obchody raději neměly prodávat.

Menší část makrel lovená na háček se pak posunula z druhé na třetí pozici. MCS přitom doporučuje podnikům, aby kupovaly jen ryby označené jedničkou až trojkou.

Viníci a řešení

Na nadměrném rybolovu v severovýchodním Atlantiku se nepodílí jen Velká Británie, ale také další „rybářské velmoci“ v tomto regionu: především Norsko, Island a Faerské ostrovy. Od roku 2015 se tak kdysi početná populace makrel v severovýchodním Atlantiku propadla z 7,3 milionu tun na loňských 2,8 milionu tun. Za poslední čtyři roky ale lov makrel stejně překročil hranici doporučenou Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) o 23 procent.

MCS doporučuje Britům místo makrel jíst raději sledě nebo sardinky a obecně se vyhýbat druhům, jako treska, losos nebo tuňák. V případě mořských plodů doporučuje nahradit krevety mušlemi, protože jejich chov má nízký vliv na mořské prostředí a jsou sbírány ručně. Ochranáři také vyzývají k nákupům u místních prodejců ryb místo supermarketů a ke konzumaci konzervovaných ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tisíce stínek „v tanci smrti“. Izraelci popsali důsledky světelného znečištění

Nově instalované lampy na Golanských výšinách způsobují proměny chování drobných korýšů, kteří žijí normálně pod kameny. Místo toho nyní v noci tyto bezpečné úkryty opouštějí a vydávají se kroužit celé hodiny kolem světel.
před 6 hhodinami

Není hantavirus jako hantavirus. Některé druhy jsou i v tuzemsku

Obavy z hantaviru se šíří Evropou kvůli událostem na výletní lodi, kde se tento virus rozšířil a nejméně tři osoby připravil o život. Počet nakažených virem s vysokou smrtností od té doby dále roste. Tito vnitrobuněční parazité se vyskytují i v Česku, jen nejsou ani zdaleka tak nebezpeční jako jejich příbuzní z výletního plavidla.
před 10 hhodinami

Většina opalovacích krémů škodí korálům. Věda radí, co s tím

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného krému proti slunci. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem čtvrtina naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech korálových útesů uvolní zhruba pět tisíc tun ročně. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.
před 12 hhodinami

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026
Načítání...