Do Severního moře se vrací ryby, delfíni a plejtváci. Vědci si nejsou jistí proč

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.

Nadměrné rybaření sleďů vedlo mezi lety 1950 a 1980 k tomu, že celková populace živočichů v Severním moři klesla odhadem o 97 procent, tvrdí jedna ze studií. Řada druhů zůstává kriticky ohrožená. Mezi nimi jsou například mořský ďas nebo treska, uvádí zase zpráva z roku 2023. Počet takzvaných demersálních ryb, které žijí při mořském dně ve větších hloubkách, se snížil od roku 1993 o 23 procent.

„Severní moře je jedna z nejvytíženějších vodních oblastí na planetě. Existuje jen málo míst, kde by působila taková kombinace jako tady. Po staletí se tu projevuje vliv průmyslových států, které hospodaří na z velké části uzavřeném moři. Tyto státy využívají moře k intenzivnímu zemědělství a nadměrnému rybolovu. Ale na přírodě je úžasné, jak rychle se dokáže obnovit, když jí dáte šanci,“ řekl Tony Juniper z vládní organizace Natural England.

Příčiny návratu jsou neznámé

Ochránci přírody zaznamenali v posledních letech větší množství delfínů, keporkaků a plejtváků u anglického pobřeží. Důvod, proč se tyto druhy vracejí do Severního moře, je ale podle vědců neznámý. Tuleni, kteří z Británie málem zmizeli, se začínají opět rozmnožovat. V Norfolku už patří k místní tradici, že lidé se chodí o Vánocích dívat na tulení mláďata. Minulý rok se tam narodily rekordní čtyři tisíce jedinců.

„Víme, že se tuleňům daří, což je fantastická zpráva, a víme, že to platí i o jiných druzích v Severním moři,“ řekla Bex Lynamová z občanského hnutí Wildlife Trusts. „Na mnoha místech yorkshirského pobřeží jsme v posledních pěti letech mohli opět vidět rekordní počet delfínů. Je jasné, že mají hodně potravy. Také tu rodí mláďata, což je úžasné,“ řekla serveru dále Lynamová.

Lynamová se domnívá, že za návratem těchto živočichů stojí zpřísňující se právní předpisy Británie a Evropské unie. V minulém roce tak například britská a skotská vláda zakázaly komerční rybolov drobných druhů ryb, které představují potravu pro větší ryby a mořské ptáky. Společná rybářská politika EU zase stanovila limit na lov některých ryb.

Ne všichni jsou však optimističtí. „Dnes je každý nadšený, když vidí jednu velrybu, pár delfínů... Ztratili jsme možnost vidět je ve velkém množství. Z toho, co vidíme teď, vytváříme standard. Věci by ale mohly být jinak,“ dodala Kirsten Carterová, která je zodpovědná za vládní politiku týkající se mořského života v Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 25 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...