Příroda strana 5 z 5

Žraloci obrovští patří k nejzáhadnějším obyvatelům mořských hlubin. O chování dospělých se ví jen málo. Teď se ale podařilo poprvé zblízka nafilmovat, jak vypadají námluvy těchto až dvanáct metrů dlouhých mořských obrů.

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.

V důsledku stále teplejších zim tají sněhové závěje, v nichž tuleni kroužkovaní saimaaští vychovávají svá mláďata. Skupina dobrovolníků proto z odklizeného sněhu u finského jezera Saimaa navršuje hromady sněhu, aby si v nich tuleni mohli vyhloubit své nory, napsal deník The Guardian.

Kosatka Tahlequah roku 2018 upoutala pozornost celého světa, když před sebou více než dva týdny tlačila mrtvé tělo svého novorozeného mláděte. Tehdy to vyvolalo diskusi o citech těchto velkých kytovců. Nyní mořští biologové ze Seattlu pozorovali stejnou samici, jak zřejmě opět truchlí.

Města v Česku letos opět nacházejí různé způsoby, jak využít vánoční stromy po skončení svátků. Jedná se třeba o vysypání cest pro běžce, vytvoření zahradního nábytku nebo pomoc při obnově lesů. O osudu pražského stromu zatím rozhodnuto není, ale v minulosti se z něj dělaly třeba hmyzí hotely nebo vyvýšené záhony.

Sledi v Baltu jsou drobné, plankton konzumující rybky. Teď ale rybáři upozornili biology na novou populaci, která má mnohem větší těla, a navíc se živí jinými rybami.

Mezi 27 druhy, které v roce 2022 objevili členové expedice v peruánské části amazonského pralesa, je například obojživelná myš. Ta má prsty částečně srostlé blanami a živí se vodním hmyzem. S odvoláním na americkou neziskovou organizaci Conservation International to uvedla agentura Reuters.

Vědci našli poprvé v minerální vodě v několika evropských zemích stopy takzvaných věčných chemikálií. Jde o kyselinu trifluoroctovou (TFA), která patří k takzvaným polyfluorovaným a perfluorovaným látkám (PFAS). Atomy těchto látek mají velmi silné vazby, a proto se tyto toxické chemikálie v přírodě a v lidském těle obtížně rozpouštějí. Ve světě se TFA nahromadila v množství, které odborníci označují za alarmující, napsal server The Guardian.

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Nový druh sklípkana Trichopelma grande objevili na západě Kuby vědci David Ortiz z Masarykovy univerzity v Česku a Elier Fonseca z Kubánské zoologické společnosti. Patří mezi takzvané sklepouny a je mezi nimi nejen největší, ale i nejchlupatější.

Tučňákům, kteří se adaptovali na život v Africe, hrozí vyhynutí. Ohrožuje je lidská činnost i změny klimatu, a tak se biologové pokoušejí najít cestu, jak dát tomuto druhu naději i do budoucna.

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou skvěle přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Jejich jednotlivé populace naznačují, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum českých vědců ale odhalil, že právě tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.

Někteří turisté v Krkonoších zneužívají útulny k plánovanému nocování. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se tak dělo v letní sezoně denně. Takové chování ale škodí okolní přírodě. Přístřešky nejsou vybaveny toaletami, navíc noční pobyt lidí ruší zvěř. Útulny přitom mají sloužit jako nouzový přístřešek třeba při náhlé změně počasí.

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Téměř polovině tropických druhů korálů, které tvoří korálové útesy, hrozí vyhynutí, uvádí zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody (UICN). Na vině je podle vědců klimatická změna způsobená člověkem.

V polovině 20. století se ruský zoolog Nikolaj Vereščagin vydal na ambiciózní výpravu přes hornatou krajinu Ázerbájdžánu, sousední Arménie a Gruzie. Jeho cílem bylo posbírat všechny dostupné záznamy o zvířatech, která z této oblasti zmizela, ale ve skutečnosti tamní ekosystémy i masivně změnil.

Úroveň radiace, které byly vystaveny žáby žijící v Černobylu, neovlivnila jejich biologický věk ani rychlost stárnutí. Popsali to vědci při terénním průzkumu přímo v areálu elektrárny.

Komercionalizovaný ezoterický rituál má pomocí vykuřování rozptýlit negativní energie. Vědci ale popsali, že rozptyluje do vzduchu především kouř z rostlin, které můžou být nadměrným sběrem ohroženy.

Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s dinosaury v období jury přibližně před 161 miliony let. Nález může podle vědců pomoci objasnit vývoj žab a ropuch. Jak totiž fosilie dokazuje, podoba pulců se od dob dinosaurů téměř nezměnila.

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem.

Větší masakr ještě vědci nikdy nepozorovali. Během několika hodin pohltily hladové tlamy predátorů přibližně deset milionů zvířat. Událost, která se odehrála roku 2014 v oceánu, teď popsal mezinárodní vědecký tým.

Ježků západních, kteří jsou jedním z druhů žijících i na území Česka, ve volné přírodě po celé Evropě ubývá. Zatímco dříve byli tito hmyzožravci na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedeni v kategorii málo dotčených druhů, tedy nejméně ohrožených na sedmistupňové škále, nyní klesli o jednu příčku do kategorie téměř ohrožených.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.

Pokles biologické rozmanitosti je rychlejší v chráněných oblastech než mimo ně. Vyplývá to z výzkumu vědců z Přírodopisného muzea v Londýně (NHM), který je podle nich varovným signálem pro vedoucí představitele světové ekologické scény, kteří se sešli na konferenci OSN o biodiverzitě COP 16 v kolumbijském Cali.