Příroda strana 5 z 5

Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.

Malý vodní brouk se pohybuje rychlostí, která zdánlivě porušuje fyzikální zákony. Jak je to možné, teď poprvé vysvětlil tým amerických vědců. Výsledky by se daly využít pro konstrukci rychlejších a obratnějších dronů.

V konžském národním parku Nouabalé-Ndoki objevili přírodovědci mrtvé tělo obrovské gorily. Na první pohled poznali, že jde o Kinga – šedohřbetého samce, díky němuž se podařilo tuto chráněnou oblast udržet.

Afričtí mravenci dokáží u svých zraněných bojovníků odhalit bakteriální infekci. A potom na ni aplikují účinná antibiotika, která snižují smrtnost z devadesáti procent na dvacet, popsala nová studie.

Sobi zvládají multitasking a dokážou přežvykovat potravu i ve spánku. Zjistili to vědci, kteří v přírodě zkoumali spánkové cykly tohoto sudokopytníka pomocí záznamů elektrické aktivity mozku.

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.

Ještě před několika lety byly sajgy na hraně vymření. Díky účinným národním a mezinárodním ochranářským snahám se ale jejich status v Červeném seznamu změnil z kriticky ohroženého na téměř ohrožený.

Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd našli soubor genů, které umožňují zvířatům přežít teplotní extrémy nebo sucho. Tyto geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která může následně ovlivnit osud druhů během globálního oteplování.

Těla sumýšů obsahují sloučeniny, které by mohly pomoci bojovat proti řadě civilizačních nemocí včetně rakoviny. Vědci to zjistili, když studovali sebeobranný mechanismus těchto tvorů, kteří na útočníka vrhnou svoje vnitřnosti.

Na jednom velmi odlehlém místě se možná už brzy střetnou komerční zájmy s těmi vědeckými. Tím místem je Měsíc, kde má v blízké budoucnosti přistát řada průzkumných misí a také astronauti vyslaní v rámci programu Artemis amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Většina odborníků se kvůli tomu připravuje na nový zlatý věk průzkumu vesmíru a vědecké práce, jiní jsou ale obezřetní a upozorňují i na očekávaná rizika, napsal magazín Science.

Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.

Čína se pokusila zastavit obtížné vrabce. Rozhodla se proto „snížit jejich stavy“. Jenže komunisté to přehnali a vrabce téměř vyhubili. Narušili tak zřejmě ekologickou pyramidu. Objevil se hladomor, lidé umírali a v zemi nastala zemědělská krize.

Pijavka lékařská je v přírodě jedním z nejméně oblíbených lovců. Krvežíznivá a vyzbrojená třemi silnými čelistmi hladově připlouvá k vysoké zvěři, dobytku i lidem, kteří se zatoulají do jejich rybníků. Nyní se tento malý dravec stal předmětem reintrodukčního programu, který má obnovit populaci druhu v lokalitě, odkud vymizel nebo kde byl vyhuben. Program realizují ochránci přírody v malé laboratoři hluboko ve Skotské vysočině, v parku pro volně žijící živočichy, který je známý především díky kočkám divokým a vlkům, napsal list The Guardian.

Vědci v Jihoafrické republice znovu objevili vzácný druh zlatokrta se zlatavě třpytivou srstí a schopností téměř „plavat“ v písečných dunách. Tento drobný savec nebyl spatřen více než osmdesát let a byl proto až doposud považován za vyhynulého.

Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.

Fotografická soutěž The Comedy Wildlife Photography Awards má za cíl ukázat, že příroda je nejen krásná, křehká a nesmírně zajímavá na poznávání, ale že také může být velmi vtipná. Letošní vítěze oznámila v polovině listopadu.

Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před téměř pěti sty lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. Díky sběratelské vášni renesančního přírodovědce Ulisseho Aldrovandiho mají k dispozici pět tisíc rostlin utržených mezi lety 1551 a 1586 – a s nimi i detaily, které jim pomáhají mapovat vliv migrace a klimatické krize na podobu krajiny, napsal deník The Guardian.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

V Clevelandu se zrodila snaha Čechů a Slováků získat společný stát. Narodila se tu postava komiksového hrdiny Supermana, ale také tu vznikla touha a potřeba chránit přírodu. Jenže k tomu by nedošlo, nebýt jedné velké katastrofy.

Vědci na třech místech na různých kontinentech objevili několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a Jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli experti z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Stromem roku 2023 je hrušeň, která roste v širém poli u Mrákotína u Skutče v Železných horách. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu Česka se umístila lípa u Nepomyšle na Lounsku a bronzovou příčku obsadila lípa rostoucí na školní zahradě v Sulíkově na Blanensku. Anketu pořádala podvaadvacáté Nadace Partnerství, výsledky vyhlásila v brněnské hvězdárně. Předchozí titul Strom roku 2022 získala také hrušeň, šlo o třísetletý strom z Drásova na Příbramsku.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.