Tučňákům, kteří se adaptovali na život v Africe, hrozí vyhynutí. Ohrožuje je lidská činnost i změny klimatu, a tak se biologové pokoušejí najít cestu, jak dát tomuto druhu naději i do budoucna.
V říjnu 2024 se tučňák africký neboli brýlový stal prvním druhem tučňáka na světě, kterého Mezinárodní unie pro ochranu přírody zařadila na seznam kriticky ohrožených druhů. Pro jediný druh tohoto nelétavého ptáka, který žije na africkém kontinentu, to znamená, že je nyní jen krůček od vyhynutí.
Tučňáci brýloví žijí pouze v Namibii a Jihoafrické republice. Jejich počet se snižuje dlouhodobě, už od 19. století. V té době se jejich tuk využíval na topení a svícení, jejich vejce se sbírala a jedla jako pochoutka a jejich hnízda ničili zemědělci, kteří hledali zdroje hnojiva.
Tohle všechno je už sice dnes zakázané, ale moc to nepomohlo. Od roku 1973 jsou tito tučňáci chránění jihoafrickým zákonem o ochraně mořských ptáků a tuleňů a nověji od roku 2017 nařízením o ohrožených nebo chráněných mořských druzích. Normy zakazují odchyt tučňáků, sbírání a jakékoli úmyslné poškozování jejich vajec, ani v hnojivech se už guáno těchto ptáků používat nesmí.
Jenže se objevil nový problém: od roku 2000 mají tito tučňáci nedostatek kořisti, kterou tvoří hlavně malé rybky, jako jsou sardinky nebo ančovičky. A vliv mají i dopady klimatických změn, právě hlavně na množství potravy. Důsledkem je, že se populace tohoto ptáka v období od přelomu tisíciletí do konce tohoto roku sníží celkem o 70 procent.
Skupina jihoafrických vědců ale boj za záchranu tohoto druhu nehodlá jen tak vzdát. Vyzývá vládu, aby začala něco dělat, jinak tučňák africký ve volné přírodě do roku 2035 pravděpodobně vyhyne. V současné době totiž zbývá v divočině méně než dvacet tisíc zvířat.
Výzkumníci přirovnávají tučňáky ke kanárům v uhelném dole. Mizí, protože trpí celý ekosystém. A jako predátoři v něm hrají klíčovou roli. „Jejich záchranou chráníme ekosystém a další druhy, které jsou na něm závislé,“ vysvětlují přírodovědci. Tučňáci jsou podle nich také cenní pro ekonomiku, protože přinášejí příjmy z cestovního ruchu.
Pomoc už částečně funguje
Zničení původních hnízdišť sběrateli guána se už podařilo částečně napravit zřízením umělých hnízd v koloniích tučňáků. Nový výzkum zjistil, že tato hnízda zvyšují počet vylíhnutých tučňáků o 16,5 procenta, což ptáky zároveň mnohem lépe chrání před stále prudšími dopady extrémního počasí.
Osvědčila se také opatření na ochranu zdrojů potravy tučňáků afrických. Jedním z kroků byly experimentální „zóny zákazu odlovu“, kdy jihoafrická vláda v letech 2008 až 2019 zakázala rybolov v okolí hnízdišť těchto ptáků.
Konkrétně kabinet na tři roky „zatrhl“ komerční rybolov sardinek a ančoviček v okruhu dvaceti kilometrů kolem ostrova Robben u západního pobřeží země a ostrova St Croix v zálivu Algoa. Během této doby byl komerční rybolov v okolí sousedních kolonií tučňáků na ostrovech Dassen Island a Bird Island stále povolen.
Ukázalo se, že dopady jsou zásadní – tučňákům ve vybraných oblastech dalo mnohem menší práci ulovit dostatek kořisti, zlepšil se tak jejich zdravotní stav i míra přežití jejich mláďat. Populace se zvýšila asi o procento. Může to vypadat jako málo, ale vzhledem k tomu, že jinde tito ptáci ubývají, jde o úspěch.
Populace dál klesá
Navzdory těmto snahám ale populace tučňáků afrických od poloviny roku 2010 rychleji klesá. Důvodem je hlavně náhlý kolaps hnízdiště na ostrově St Croix, což byla největší kolonie tučňáků afrických na světě.
Příčiny kolapsu sice nejsou oficiálně známé, ale jeho načasování se pozoruhodně přesně shoduje se zahájením projektu tankování lodí přímo na moři v nedaleké zátoce. Při něm došlo k nejméně čtyřem únikům paliva do oceánu, navíc se zvýšil hluk ve vodě, na což jsou všechny druhy tučňáků značně citlivé.
Návrhy odborníků
Experti doporučují, aby se v místech, kde tučňáci žijí a mají své kolonie, nesměly komerčně lovit ryby. To ale vláda neschválila; pokud už k časově omezenému zákazu rybolovu došlo, bylo to hlavně z ekonomických důvodů, nikoliv z hlediska míst důležitých pro tyto ohrožené živočichy.
Tučňáci brýloví stále mají šanci přežít, věří experti. Je ale zapotřebí je intenzivně chránit – právě zejména tím, že jejich loveckým schopnostem nebude konkurovat průmyslový rybolov.
Druhým bodem, který odborníci zdůrazňují, je nutnost ochránit tyto ptáky před znečištěním – jak chemickým, tak i hlukovým.
