Tisíce mláďat tučňáků uhynuly, když pod nimi roztál led

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

Mladí tučňáci se pravděpodobně utopili nebo umrzli koncem loňského roku na západě Antarktidy. Očekává se, že do konce tohoto století z podobných důvodů vymizí víc než 90 procent kolonií tučňáků císařských: kvůli stále vyšším teplotám bude u Antarktidy stále méně mořského ledu, který využívají pro svůj způsob života.

Zánik kolonií tučňáků
Zdroj: Nature

„Rozmnožovací cyklus tučňáků císařských závisí na ledu v moři, jde o stabilní plochu, kterou používají k odchovu mladých. Ale pokud led nebude dostatečně rozsáhlý nebo se bude rychleji rozpadat, budou mít tito ptáci problém,“ vysvětlil BBC geograf Peter Fretwell z BAS.

„Naděje existuje: můžeme omezit emise oxidu uhličitého, které způsobují globální oteplování. Pokud to neuděláme, přivedeme tyto krásné ptáky na pokraj vyhynutí,“ dodal vědec, který popsal zánik kolonií ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature.

Stopy po tučňácích zmizely

Vědci pozorovali pět kolonií tučňáků v oblasti Bellingshausenova moře. Pomocí satelitů mohli na základě jejich exkrementů, které po nich zůstaly na bílém ledu v moři, vysledovat jejich aktivitu. Hnědé skvrny jsou viditelné z vesmíru.

Dospělí tučňáci císařští se na mořský led vydávají přibližně v březnu, kdy se v jižní hemisféře blíží zima. Tehdy se odehrávají jejich námluvy a páření; ptáci na ledu snesou vejce, sedí na nich, dokud se mláďata nevylíhnou, a v následujících měsících je krmí. To se děje do doby, než jsou mladí tučňáci schopni žít samostatně, obvykle v prosinci nebo v lednu. Nicméně vědci vypozorovali, že mořský led se pod mladými tučňáky rozdrolil už v listopadu, tedy ještě v době, kdy tisícům mladých jedinců nenarostlo peří, které jim umožňuje plavat v oceánu. Čtyři z pěti kolonií neměly žádné přírůstky.

Mořského ledu kolem Antarktidy v posledních letech rychle ubývá, nejhorší situace byla v antarktickém létě 2021/2022 a 2022/2023, kdy ledová pokrývka z Bellingshausenova moře prakticky zmizela.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v současnosti tučňáky císařské označuje za „téměř ohrožený“ druh. Objevují se návrhy, aby byli zařazeni mezi „zranitelné“ druhy kvůli tomu, že jejich životní podmínky jsou ohroženy změnami klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...