Ohroženým tuleňům pomáhají s rozmnožováním dobrovolnické závěje

V důsledku stále teplejších zim tají sněhové závěje, v nichž tuleni kroužkovaní saimaaští vychovávají svá mláďata. Skupina dobrovolníků proto z odklizeného sněhu u finského jezera Saimaa navršuje hromady sněhu, aby si v nich tuleni mohli vyhloubit své nory, napsal deník The Guardian.

Tuleni kroužkovaní saimaaští byli v minulosti okolo jezera Saimaa na jihovýchodě země běžným jevem, dnes je však jejich počet pouhých 495 a saimaaský tuleň je ohroženým druhem. Jejich populace se zmenšila v důsledku lovu a také náhodného úhynu v rybářských sítích a pastech.

Tuleni dosahují délky kolem 140 centimetrů a váhy 50 až 90 kilogramů v závislosti na ročním období. V průměru se dožívají dvaceti let. Každý tuleň má neopakovatelný vzor srsti, který je pro každé zvíře zcela jedinečný podobně jako otisk prstů u lidí.

Asi tři stovky dobrovolníků celé dny ve dvacetistupňových mrazech z odklizeného sněhu na okraji jezera vytváří sedm metrů dlouhé a metr a půl vysoké hromady. V nich si tuleni vyhloubí nory, které podle vědců využívají k odpočinku, porodu i kojení mláďat. V norách se ukrývají před nepříznivým počasím a predátory, jako je liška obecná.

Minulou zimu dobrovolníci „vyrobili“ asi dvě stovky závějí. Od roku 2014, kdy závěje začali vytvářet, se v nich narodilo více než tři sta mláďat. „Jsme na rostoucí křivce, takže to vypadá celkem nadějně,“ řekl koordinátor programu Our Saimaa Seal Life Jari Ilmonen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 7 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 11 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 13 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...