Ohroženým tuleňům pomáhají s rozmnožováním dobrovolnické závěje

V důsledku stále teplejších zim tají sněhové závěje, v nichž tuleni kroužkovaní saimaaští vychovávají svá mláďata. Skupina dobrovolníků proto z odklizeného sněhu u finského jezera Saimaa navršuje hromady sněhu, aby si v nich tuleni mohli vyhloubit své nory, napsal deník The Guardian.

Tuleni kroužkovaní saimaaští byli v minulosti okolo jezera Saimaa na jihovýchodě země běžným jevem, dnes je však jejich počet pouhých 495 a saimaaský tuleň je ohroženým druhem. Jejich populace se zmenšila v důsledku lovu a také náhodného úhynu v rybářských sítích a pastech.

Tuleni dosahují délky kolem 140 centimetrů a váhy 50 až 90 kilogramů v závislosti na ročním období. V průměru se dožívají dvaceti let. Každý tuleň má neopakovatelný vzor srsti, který je pro každé zvíře zcela jedinečný podobně jako otisk prstů u lidí.

Asi tři stovky dobrovolníků celé dny ve dvacetistupňových mrazech z odklizeného sněhu na okraji jezera vytváří sedm metrů dlouhé a metr a půl vysoké hromady. V nich si tuleni vyhloubí nory, které podle vědců využívají k odpočinku, porodu i kojení mláďat. V norách se ukrývají před nepříznivým počasím a predátory, jako je liška obecná.

Minulou zimu dobrovolníci „vyrobili“ asi dvě stovky závějí. Od roku 2014, kdy závěje začali vytvářet, se v nich narodilo více než tři sta mláďat. „Jsme na rostoucí křivce, takže to vypadá celkem nadějně,“ řekl koordinátor programu Our Saimaa Seal Life Jari Ilmonen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled