Ohroženým tuleňům pomáhají s rozmnožováním dobrovolnické závěje

V důsledku stále teplejších zim tají sněhové závěje, v nichž tuleni kroužkovaní saimaaští vychovávají svá mláďata. Skupina dobrovolníků proto z odklizeného sněhu u finského jezera Saimaa navršuje hromady sněhu, aby si v nich tuleni mohli vyhloubit své nory, napsal deník The Guardian.

Tuleni kroužkovaní saimaaští byli v minulosti okolo jezera Saimaa na jihovýchodě země běžným jevem, dnes je však jejich počet pouhých 495 a saimaaský tuleň je ohroženým druhem. Jejich populace se zmenšila v důsledku lovu a také náhodného úhynu v rybářských sítích a pastech.

Tuleni dosahují délky kolem 140 centimetrů a váhy 50 až 90 kilogramů v závislosti na ročním období. V průměru se dožívají dvaceti let. Každý tuleň má neopakovatelný vzor srsti, který je pro každé zvíře zcela jedinečný podobně jako otisk prstů u lidí.

Asi tři stovky dobrovolníků celé dny ve dvacetistupňových mrazech z odklizeného sněhu na okraji jezera vytváří sedm metrů dlouhé a metr a půl vysoké hromady. V nich si tuleni vyhloubí nory, které podle vědců využívají k odpočinku, porodu i kojení mláďat. V norách se ukrývají před nepříznivým počasím a predátory, jako je liška obecná.

Minulou zimu dobrovolníci „vyrobili“ asi dvě stovky závějí. Od roku 2014, kdy závěje začali vytvářet, se v nich narodilo více než tři sta mláďat. „Jsme na rostoucí křivce, takže to vypadá celkem nadějně,“ řekl koordinátor programu Our Saimaa Seal Life Jari Ilmonen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...