Kosatce Tahlequah zemřelo týdenní mládě, jeho tělo má stále u sebe

Kosatka Tahlequah roku 2018 upoutala pozornost celého světa, když před sebou více než dva týdny tlačila mrtvé tělo svého novorozeného mláděte. Tehdy to vyvolalo diskusi o citech těchto velkých kytovců. Nyní mořští biologové ze Seattlu pozorovali stejnou samici, jak zřejmě opět truchlí.

Samice kosatek jsou známé tím, že „truchlí“ nad úmrtím svých mláďat. Když jejich potomek zemře, ještě nějakou dobu se o něj starají. Prokázanou rekordmankou je mezi nimi Tahlequah, která žije ve vodách kolem Seattlu. Roku 2018 pečovala o mrtvé mládě celých sedmnáct dní.

Teď přírodovědci, kteří ve státě Washington sledují tamní populaci kosatek, pozorovali Tahlequah, jak před sebou tlačí další své mrtvé mládě.

„Silvestr 2024 byl dnem extrémních vzestupů a pádů,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb ve středu na sociálních sítích. „Máme potvrzeno další nové mládě J62 ve skupině J. Ale bohužel jsme později zjistili, že jiné mládě, J61, nepřežilo.“ Právě touto zkratkou vědci jen týden staré mládě Tahlequah označili.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že se domnívá, že samička J61 se potýkala zřejmě od narození se zdravotními problémy, v posledních dnech byla méně aktivní a měnilo se i chování její matky. Její matka si ji ale drží u těla, jako by mládě dál žilo, anebo tak vyjadřuje svůj smutek.

Kosatky skupiny J, v pozadí je vidět matka s tělem mrtvého mláděte
Zdroj: Center for Whale Research

Toto chování sice není běžné, ale Tahlequah neboli J35 není jedinou velrybou, která si nosí své mrtvé mládě, uvedl pro stanici CBS News Michael Weiss z Centra pro výzkum velryb. Výjimečná je v tom, jak dlouho s mrtvým mládětem vydržela. Vědci zatím netuší ani to, proč je toto chování u kosatek tak rozšířené, ale ani to, proč právě Tahlequah je tak výjimečná.

Centrum pro výzkum velryb uvedlo, že smrt jakéhokoli mláděte je „obrovskou ztrátou“, ale dodalo, že smrt novorozence Tahlequah je vzhledem k její historii „obzvlášť zničující“.

Středisko, které se zabývá studiem kosatky jižní a její ochranou, uvedlo, že Tahlequah přišla o dvě ze čtyř zdokumentovaných mláďat – obě byly samice.

Ohrožená populace

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsou kosatky jižní jedinou ohroženou populací kosatek v USA. Při sčítání v roce 2020 bylo napočítáno 72 kosatek jižních. Od té doby se ještě narodilo několik mláďat. V roce 2008 byl dokončen plán obnovy, ale populace se stále potýká s problémy a od roku 2005 poklesla o více než 10 procent. 

Mládě Tahlequah, které později zemřelo
Zdroj: Center for Whale Research

„Populace kosatek jižních potřebuje ke svému přežití a prosperitě dostatečný přístup k potravním zdrojům, především lososům,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb v příspěvku na Facebooku. „Každé narození se počítá a tyto velryby potřebují dostatek ryb, aby dokázaly uživit sebe i svá mláďata. Nadále se zasazujeme o obnovu lososů prostřednictvím obnovy biotopů, odstranění přehrad a racionálního řízení rybolovu v severozápadní části Tichého oceánu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 20 mminutami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 11 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 17 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 19 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.