Kosatce Tahlequah zemřelo týdenní mládě, jeho tělo má stále u sebe

Kosatka Tahlequah roku 2018 upoutala pozornost celého světa, když před sebou více než dva týdny tlačila mrtvé tělo svého novorozeného mláděte. Tehdy to vyvolalo diskusi o citech těchto velkých kytovců. Nyní mořští biologové ze Seattlu pozorovali stejnou samici, jak zřejmě opět truchlí.

Samice kosatek jsou známé tím, že „truchlí“ nad úmrtím svých mláďat. Když jejich potomek zemře, ještě nějakou dobu se o něj starají. Prokázanou rekordmankou je mezi nimi Tahlequah, která žije ve vodách kolem Seattlu. Roku 2018 pečovala o mrtvé mládě celých sedmnáct dní.

Teď přírodovědci, kteří ve státě Washington sledují tamní populaci kosatek, pozorovali Tahlequah, jak před sebou tlačí další své mrtvé mládě.

„Silvestr 2024 byl dnem extrémních vzestupů a pádů,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb ve středu na sociálních sítích. „Máme potvrzeno další nové mládě J62 ve skupině J. Ale bohužel jsme později zjistili, že jiné mládě, J61, nepřežilo.“ Právě touto zkratkou vědci jen týden staré mládě Tahlequah označili.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že se domnívá, že samička J61 se potýkala zřejmě od narození se zdravotními problémy, v posledních dnech byla méně aktivní a měnilo se i chování její matky. Její matka si ji ale drží u těla, jako by mládě dál žilo, anebo tak vyjadřuje svůj smutek.

Kosatky skupiny J, v pozadí je vidět matka s tělem mrtvého mláděte
Zdroj: Center for Whale Research

Toto chování sice není běžné, ale Tahlequah neboli J35 není jedinou velrybou, která si nosí své mrtvé mládě, uvedl pro stanici CBS News Michael Weiss z Centra pro výzkum velryb. Výjimečná je v tom, jak dlouho s mrtvým mládětem vydržela. Vědci zatím netuší ani to, proč je toto chování u kosatek tak rozšířené, ale ani to, proč právě Tahlequah je tak výjimečná.

Centrum pro výzkum velryb uvedlo, že smrt jakéhokoli mláděte je „obrovskou ztrátou“, ale dodalo, že smrt novorozence Tahlequah je vzhledem k její historii „obzvlášť zničující“.

Středisko, které se zabývá studiem kosatky jižní a její ochranou, uvedlo, že Tahlequah přišla o dvě ze čtyř zdokumentovaných mláďat – obě byly samice.

Ohrožená populace

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsou kosatky jižní jedinou ohroženou populací kosatek v USA. Při sčítání v roce 2020 bylo napočítáno 72 kosatek jižních. Od té doby se ještě narodilo několik mláďat. V roce 2008 byl dokončen plán obnovy, ale populace se stále potýká s problémy a od roku 2005 poklesla o více než 10 procent. 

Mládě Tahlequah, které později zemřelo
Zdroj: Center for Whale Research

„Populace kosatek jižních potřebuje ke svému přežití a prosperitě dostatečný přístup k potravním zdrojům, především lososům,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb v příspěvku na Facebooku. „Každé narození se počítá a tyto velryby potřebují dostatek ryb, aby dokázaly uživit sebe i svá mláďata. Nadále se zasazujeme o obnovu lososů prostřednictvím obnovy biotopů, odstranění přehrad a racionálního řízení rybolovu v severozápadní části Tichého oceánu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 10 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 11 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 18 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...