Kosatce Tahlequah zemřelo týdenní mládě, jeho tělo má stále u sebe

Kosatka Tahlequah roku 2018 upoutala pozornost celého světa, když před sebou více než dva týdny tlačila mrtvé tělo svého novorozeného mláděte. Tehdy to vyvolalo diskusi o citech těchto velkých kytovců. Nyní mořští biologové ze Seattlu pozorovali stejnou samici, jak zřejmě opět truchlí.

Samice kosatek jsou známé tím, že „truchlí“ nad úmrtím svých mláďat. Když jejich potomek zemře, ještě nějakou dobu se o něj starají. Prokázanou rekordmankou je mezi nimi Tahlequah, která žije ve vodách kolem Seattlu. Roku 2018 pečovala o mrtvé mládě celých sedmnáct dní.

Teď přírodovědci, kteří ve státě Washington sledují tamní populaci kosatek, pozorovali Tahlequah, jak před sebou tlačí další své mrtvé mládě.

„Silvestr 2024 byl dnem extrémních vzestupů a pádů,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb ve středu na sociálních sítích. „Máme potvrzeno další nové mládě J62 ve skupině J. Ale bohužel jsme později zjistili, že jiné mládě, J61, nepřežilo.“ Právě touto zkratkou vědci jen týden staré mládě Tahlequah označili.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že se domnívá, že samička J61 se potýkala zřejmě od narození se zdravotními problémy, v posledních dnech byla méně aktivní a měnilo se i chování její matky. Její matka si ji ale drží u těla, jako by mládě dál žilo, anebo tak vyjadřuje svůj smutek.

Kosatky skupiny J, v pozadí je vidět matka s tělem mrtvého mláděte
Zdroj: Center for Whale Research

Toto chování sice není běžné, ale Tahlequah neboli J35 není jedinou velrybou, která si nosí své mrtvé mládě, uvedl pro stanici CBS News Michael Weiss z Centra pro výzkum velryb. Výjimečná je v tom, jak dlouho s mrtvým mládětem vydržela. Vědci zatím netuší ani to, proč je toto chování u kosatek tak rozšířené, ale ani to, proč právě Tahlequah je tak výjimečná.

Centrum pro výzkum velryb uvedlo, že smrt jakéhokoli mláděte je „obrovskou ztrátou“, ale dodalo, že smrt novorozence Tahlequah je vzhledem k její historii „obzvlášť zničující“.

Středisko, které se zabývá studiem kosatky jižní a její ochranou, uvedlo, že Tahlequah přišla o dvě ze čtyř zdokumentovaných mláďat – obě byly samice.

Ohrožená populace

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsou kosatky jižní jedinou ohroženou populací kosatek v USA. Při sčítání v roce 2020 bylo napočítáno 72 kosatek jižních. Od té doby se ještě narodilo několik mláďat. V roce 2008 byl dokončen plán obnovy, ale populace se stále potýká s problémy a od roku 2005 poklesla o více než 10 procent. 

Mládě Tahlequah, které později zemřelo
Zdroj: Center for Whale Research

„Populace kosatek jižních potřebuje ke svému přežití a prosperitě dostatečný přístup k potravním zdrojům, především lososům,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb v příspěvku na Facebooku. „Každé narození se počítá a tyto velryby potřebují dostatek ryb, aby dokázaly uživit sebe i svá mláďata. Nadále se zasazujeme o obnovu lososů prostřednictvím obnovy biotopů, odstranění přehrad a racionálního řízení rybolovu v severozápadní části Tichého oceánu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 4 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 8 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 10 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...