Kosatky poslaly u Gibraltaru ke dnu další loď. Cíleně atakovaly kormidlo, tvrdí svědci

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Zdá se, že kosatky přesně věděly, kam mají udeřit. Koordinovaně útočily na zadní část jachty, soustředily se při tom hlavně na kormidlo. To poškodily a současně jejich údery způsobily další poškození, kvůli němuž začala do lodi pronikat voda.

K útoku došlo, když jachta proplouvala Gibraltarem, oznámila na sociální síti Facebook polská společnost Morskie Mile, jež loď provozuje. Útok kosatek byl podle ní natolik agresivní, že posádce nepomohla ani asistence marockého námořnictva a záchranářů, takže klesla ke dnu nedaleko vjezdu do přístavu Tanger-Med, asi 45 kilometrů od Gibraltaru. 

Nikdo z posádky ani turistů na palubě nebyl zraněný. Společnost nicméně hodlá v plavbách tímto směrem pokračovat a chce udělat vše pro to, aby proběhly bezpečně. 

Kosatky začaly útočit

Podobných útoků se za posledních několik roků odehrálo více, nicméně jen málo z nich dopadlo tak dramaticky jako ten z minulého týdne. Během uplynulých dvou let se počet útoků ztrojnásobil, informovala výzkumná skupina GTOA, která se studiu kosatek a jejich chování u Gibraltaru věnuje. 

„Nikdo neví, proč se to děje,“ komentoval útoky pro stanici CBS mořský biolog Andrew W. Trites. „Jediné, co vám mohu říct, jsou spekulace. Je to naprostá záhada, bez jakýchkoliv precedentů.“

Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné. Černobílí kytovci šťouchají nejčastěji do plachetnic, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska tímto způsobem zcela zničili tři lodě.

Podle expertů je tak dramatická změna chování dříve mírumilovných kytovců nápadná a naznačuje, že jejich populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Evoluce, hra, nebo msta?

Mořští biologové zjišťují, jestli za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů, anebo se toto chování už rozšířilo. Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata, v současné době tedy za množstvím útoků stojí jakýsi „gang“ kosatčích adolescentů.

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, která jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé, i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami
Načítání...