Kosatky poslaly u Gibraltaru ke dnu další loď. Cíleně atakovaly kormidlo, tvrdí svědci

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Zdá se, že kosatky přesně věděly, kam mají udeřit. Koordinovaně útočily na zadní část jachty, soustředily se při tom hlavně na kormidlo. To poškodily a současně jejich údery způsobily další poškození, kvůli němuž začala do lodi pronikat voda.

K útoku došlo, když jachta proplouvala Gibraltarem, oznámila na sociální síti Facebook polská společnost Morskie Mile, jež loď provozuje. Útok kosatek byl podle ní natolik agresivní, že posádce nepomohla ani asistence marockého námořnictva a záchranářů, takže klesla ke dnu nedaleko vjezdu do přístavu Tanger-Med, asi 45 kilometrů od Gibraltaru. 

Nikdo z posádky ani turistů na palubě nebyl zraněný. Společnost nicméně hodlá v plavbách tímto směrem pokračovat a chce udělat vše pro to, aby proběhly bezpečně. 

Kosatky začaly útočit

Podobných útoků se za posledních několik roků odehrálo více, nicméně jen málo z nich dopadlo tak dramaticky jako ten z minulého týdne. Během uplynulých dvou let se počet útoků ztrojnásobil, informovala výzkumná skupina GTOA, která se studiu kosatek a jejich chování u Gibraltaru věnuje. 

„Nikdo neví, proč se to děje,“ komentoval útoky pro stanici CBS mořský biolog Andrew W. Trites. „Jediné, co vám mohu říct, jsou spekulace. Je to naprostá záhada, bez jakýchkoliv precedentů.“

Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné. Černobílí kytovci šťouchají nejčastěji do plachetnic, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska tímto způsobem zcela zničili tři lodě.

Podle expertů je tak dramatická změna chování dříve mírumilovných kytovců nápadná a naznačuje, že jejich populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Evoluce, hra, nebo msta?

Mořští biologové zjišťují, jestli za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů, anebo se toto chování už rozšířilo. Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata, v současné době tedy za množstvím útoků stojí jakýsi „gang“ kosatčích adolescentů.

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, která jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé, i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...