Kosatky poslaly u Gibraltaru ke dnu další loď. Cíleně atakovaly kormidlo, tvrdí svědci

Skupina kosatek zaútočila na konci října na polskou jachtu. Stalo se to nedaleko pobřeží Maroka. Agrese trvala 45 minut, loď během té doby utrpěla vážná poškození a nakonec se potopila, informovala tento týden média.

Zdá se, že kosatky přesně věděly, kam mají udeřit. Koordinovaně útočily na zadní část jachty, soustředily se při tom hlavně na kormidlo. To poškodily a současně jejich údery způsobily další poškození, kvůli němuž začala do lodi pronikat voda.

K útoku došlo, když jachta proplouvala Gibraltarem, oznámila na sociální síti Facebook polská společnost Morskie Mile, jež loď provozuje. Útok kosatek byl podle ní natolik agresivní, že posádce nepomohla ani asistence marockého námořnictva a záchranářů, takže klesla ke dnu nedaleko vjezdu do přístavu Tanger-Med, asi 45 kilometrů od Gibraltaru. 

Nikdo z posádky ani turistů na palubě nebyl zraněný. Společnost nicméně hodlá v plavbách tímto směrem pokračovat a chce udělat vše pro to, aby proběhly bezpečně. 

Kosatky začaly útočit

Podobných útoků se za posledních několik roků odehrálo více, nicméně jen málo z nich dopadlo tak dramaticky jako ten z minulého týdne. Během uplynulých dvou let se počet útoků ztrojnásobil, informovala výzkumná skupina GTOA, která se studiu kosatek a jejich chování u Gibraltaru věnuje. 

„Nikdo neví, proč se to děje,“ komentoval útoky pro stanici CBS mořský biolog Andrew W. Trites. „Jediné, co vám mohu říct, jsou spekulace. Je to naprostá záhada, bez jakýchkoliv precedentů.“

Scénář je vždy velmi podobný a chování kosatek je podle mořských biologů záměrné. Černobílí kytovci šťouchají nejčastěji do plachetnic, snaží se je rozkývat nárazem svých těl a někdy jim dokáží i poškodit nebo zcela zničit kormidlo. Vypadá to, jako by si uvědomovali, kde je nejslabší část plavidla. V posledních letech ve vodách poblíž Španělska a Portugalska tímto způsobem zcela zničili tři lodě.

Podle expertů je tak dramatická změna chování dříve mírumilovných kytovců nápadná a naznačuje, že jejich populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Evoluce, hra, nebo msta?

Mořští biologové zjišťují, jestli za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů, anebo se toto chování už rozšířilo. Předpokládá se, že za mnoha incidenty stojí jedna konkrétní kosatka, která dostala přezdívku White Gladis. Ta potom naučila stejnému chování další zvířata, v současné době tedy za množstvím útoků stojí jakýsi „gang“ kosatčích adolescentů.

Jednou z hypotéz, proč se velryby zaměřují na plachetnice, je, že se chtějí „pomstít“ za zranění, která jim v minulosti způsobila loď. Důkazů pro ni je ale málo. Mezi další teorie patří, že si velryby hrají a trhají kormidla lodí pro zábavu, vadí jim přítomnost lodí nebo se prostě jen věnují „módnímu“ chování.

Stejně jako lidé, i kosatky si osvojují zdánlivě nelogické návyky, protože to dělají ostatní v jejich okolí. Někteří biologové to označují jako kulturu. Třeba roku 1987 začaly kosatky z Pugetova zálivu nosit na hlavě mrtvé lososy. Vědci popsali, že tento páchnoucí klobouk vymyslela jedna konkrétní samice – a trvalo jen měsíc a půl, než se rozšířil do dalších dvou hejn. Na konci léta ale kytovci bizarní tradici opět opustili. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...