Kosatky loví i plejtváky. Při útoku jim vykousnou jazyk

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.

Přírodovědci popsali v odborném časopise Marine Mammal Science (v článku jsou i fotografie útoků), že od roku 2019 zaznamenali několik útoků smeček kosatek, při třech z nich zabily plejtváky. Všechny případy spojuje fakt, že smečky při nich byly vždy vedeny samicemi.

Vědci měli už v minulosti náznaky o tom, že tito vrcholoví predátoři pronásledují až třicetimetrové plejtváky, ale až doposud se jednalo jen o neověřené historky. Nový výzkum to ale potvrdil, a to včetně řady detailů – například to, že kosatky vplouvají do tlamy modré velryby, aby jí těsně před smrtí sežraly jazyk. 

„Předložili jsme teď důkazy o kosatkách, které zabily plejtváky obrovské: dva kusy během 16 dní v roce 2019 a třetí roku 2021,“ uvádí autoři. „Pozoruhodné je, že první ulovená velryba byla podle všeho zcela zdravý dospělý exemplář.“

Tři útoky, jedno místo

Všechny tři útoky spojuje také místo, kde se odehrály: u Bremer Bay v Západní Austrálii, ve vzdálenosti asi 60 kilometrů od pobřeží. Je možné, že jich proběhlo více, ale pozorovány byly jen tři, všechny z lodí, z nichž turisté sledují velryby.

V detailech se pak jednotlivé útoky lišily, nejzajímavější byl ten z března 2019. Při útoku v březnu 2019 šlo o zdravou dospělou velrybu dlouhou 18 až 22 metrů. Koordinovalo ho nejméně dvanáct kosatek, vedlo ho osm dospělých samic a jeden samec, přičemž mladší samice jen přihlížely.

Loď se přiblížila co nejrychleji na místo útoku, ale ten byl natolik rychlý a brutální, že než se pozorovatelé k mršině dostali, ukousaly z ní kosatky velké kusy kůže i tuku, úplně ukously například celou hřbetní ploutev.

Pak došlo k fascinující ukázce inteligence kosatek: tři samice se seřadily vedle sebe a společně otočily umírající velrybu na bok, tím se částečně potopila. Toho využily další dvě k tomu, aby jí zaútočily na hlavu – jedna jí vplula do tlamy a začala jí požírat svalnatý jazyk. Podle mořských biologů je to jedna z nutričně nejvýživnějších částí těla plejtváka.

Tím ale krmení na mrtvém obrovi teprve započalo. Dospělý plejtvák váží až 150 tun, takže nabízí dostatek potravy pro mnohem více zvířat. V následujících hodinách se něm začalo živit asi padesát dalších kosatek, několik stovek mořských ptáků a ryby.

„Místo jeho smrti jsme navštěvovali ještě šest dní po útoku a prvních několik dní byla na hladině velká skvrna, kde z mršiny na mořském dně vytékal tuk,“ popsali vědci. Kosatky se už ale na místo činu nevrátily.

Druhý útok vedly opět samice, tentokrát na asi dvanáctimetrové mládě – skupina 25 kosatek ho rychle zabila a také tentokrát mu ve finální fázi útoku vykousla jazyk. Také třetí útok byl veden na mládě, tentokrát dlouhé necelých 14 metrů. Tucet kosatek vedený samicemi využil opět taktiku útoků na hlavu.

Matriarchát v akci

Kosatky tvoří smečky, které jsou vedené samicemi, jejich společnost je tedy jakýmsi matriarchátem. Právě samice mají zásadní roli i pokud jsou staré – pak procházejí menopauzou podobně jako lidé a věnují se v roli babiček svým vnoučatům.

Smečka je podobná té vlčí, je schopná koordinace, díky tomu může zdolat i velkou nebo rychlou kořist. Kosatky jsou vysoce inteligentní, mohou si vybírat různé druhy kořisti. Často se různé populace specializují na nějakou konkrétní kořist, ale smečky kolem Bremer Bay jsou velmi univerzálními predátory, kteří útočí prakticky na cokoliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled