Kosatky loví i plejtváky. Při útoku jim vykousnou jazyk

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.

Přírodovědci popsali v odborném časopise Marine Mammal Science (v článku jsou i fotografie útoků), že od roku 2019 zaznamenali několik útoků smeček kosatek, při třech z nich zabily plejtváky. Všechny případy spojuje fakt, že smečky při nich byly vždy vedeny samicemi.

Vědci měli už v minulosti náznaky o tom, že tito vrcholoví predátoři pronásledují až třicetimetrové plejtváky, ale až doposud se jednalo jen o neověřené historky. Nový výzkum to ale potvrdil, a to včetně řady detailů – například to, že kosatky vplouvají do tlamy modré velryby, aby jí těsně před smrtí sežraly jazyk. 

„Předložili jsme teď důkazy o kosatkách, které zabily plejtváky obrovské: dva kusy během 16 dní v roce 2019 a třetí roku 2021,“ uvádí autoři. „Pozoruhodné je, že první ulovená velryba byla podle všeho zcela zdravý dospělý exemplář.“

Tři útoky, jedno místo

Všechny tři útoky spojuje také místo, kde se odehrály: u Bremer Bay v Západní Austrálii, ve vzdálenosti asi 60 kilometrů od pobřeží. Je možné, že jich proběhlo více, ale pozorovány byly jen tři, všechny z lodí, z nichž turisté sledují velryby.

V detailech se pak jednotlivé útoky lišily, nejzajímavější byl ten z března 2019. Při útoku v březnu 2019 šlo o zdravou dospělou velrybu dlouhou 18 až 22 metrů. Koordinovalo ho nejméně dvanáct kosatek, vedlo ho osm dospělých samic a jeden samec, přičemž mladší samice jen přihlížely.

Loď se přiblížila co nejrychleji na místo útoku, ale ten byl natolik rychlý a brutální, že než se pozorovatelé k mršině dostali, ukousaly z ní kosatky velké kusy kůže i tuku, úplně ukously například celou hřbetní ploutev.

Pak došlo k fascinující ukázce inteligence kosatek: tři samice se seřadily vedle sebe a společně otočily umírající velrybu na bok, tím se částečně potopila. Toho využily další dvě k tomu, aby jí zaútočily na hlavu – jedna jí vplula do tlamy a začala jí požírat svalnatý jazyk. Podle mořských biologů je to jedna z nutričně nejvýživnějších částí těla plejtváka.

Tím ale krmení na mrtvém obrovi teprve započalo. Dospělý plejtvák váží až 150 tun, takže nabízí dostatek potravy pro mnohem více zvířat. V následujících hodinách se něm začalo živit asi padesát dalších kosatek, několik stovek mořských ptáků a ryby.

„Místo jeho smrti jsme navštěvovali ještě šest dní po útoku a prvních několik dní byla na hladině velká skvrna, kde z mršiny na mořském dně vytékal tuk,“ popsali vědci. Kosatky se už ale na místo činu nevrátily.

Druhý útok vedly opět samice, tentokrát na asi dvanáctimetrové mládě – skupina 25 kosatek ho rychle zabila a také tentokrát mu ve finální fázi útoku vykousla jazyk. Také třetí útok byl veden na mládě, tentokrát dlouhé necelých 14 metrů. Tucet kosatek vedený samicemi využil opět taktiku útoků na hlavu.

Matriarchát v akci

Kosatky tvoří smečky, které jsou vedené samicemi, jejich společnost je tedy jakýmsi matriarchátem. Právě samice mají zásadní roli i pokud jsou staré – pak procházejí menopauzou podobně jako lidé a věnují se v roli babiček svým vnoučatům.

Smečka je podobná té vlčí, je schopná koordinace, díky tomu může zdolat i velkou nebo rychlou kořist. Kosatky jsou vysoce inteligentní, mohou si vybírat různé druhy kořisti. Často se různé populace specializují na nějakou konkrétní kořist, ale smečky kolem Bremer Bay jsou velmi univerzálními predátory, kteří útočí prakticky na cokoliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 6 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 9 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 10 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...