Mexičtí vědci poprvé popsali, že kosatky ve smečkách umí ulovit i největší žijící parybu – až čtrnáctimetrového žraloka obrovského. Útoky jsou zatím spojené s jedním dospělým samcem.
Kosatky a největší žijící druh žraloka se potkávají v Kalifornském zálivu. Dospělý žralok obrovský je opravdu obrovský – může měřit deset až čtrnáct metrů, jeho tělo chrání až patnáct centimetrů silná kůže. Není tedy snadnou kořistí ani pro tak silné a chytré lovce, jako jsou kosatky. Až donedávna také vědci nepozorovali, že by se tito kytovci na velké paryby vrhali. Pak se ale objevil dospělý samec kosatky Moctezuma.
Moctezuma se dá snadno poznat podle zezadu rozedrané, zcela černé hřbetní ploutve a typického chování. Moctezumovi totiž chutnají žraloci, konkrétně právě žraloci obrovští.
Kosatky se umí živit téměř čímkoliv, co v oceánech plave – od ryb a želv až po tučňáky, lachtany nebo dokonce velryby. U jihoafrických břehů se před několika lety naučily lovit mladší a tedy menší žraloky bílé, u Kalifornie si teď zase osvojují lovecké techniky, jež stačí na žraloky obrovské.
Moctezuma jde po pánvi
Mexičtí vědci, kteří ekosystém v této oblasti studují, zaznamenali čtyři prokázané situace, kdy se kosatky na žraloky vrhly. Ve třech případech byl přítomný už zmiňovaný Moctezuma, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science.
„Sledovali jsme, jak kosatky praktikují techniku společného lovu žraloků obrovských. Soustředí se přitom při útoku na pánevní oblast žraloků. Ti tak rychle ztratí velké množství krve a umožní to kosatkám snadný přístup ke žraločím játrům bohatým na lipidy,“ uvedl Erick Higuera Rivas, mořský biolog, který výzkum vedl. Spekuluje, že celá tato smečka se mohla začít na lov žraloků specializovat.
Žralok v nouzi
K útokům došlo mezi lety 2018 až 2024 v jižní části Kalifornského zálivu. Je možné, že jich proběhlo mnohem více, ale tyto čtyři se podařilo nafilmovat vědci nebo veřejností, která pak záznamy biologům předala. Jednotlivé kosatky se od sebe liší jednak zbarvením těla, ale hlavně tvarem a poškozením hřbetních ploutví.
Díky tomu vědci odhalili Moctezumu. A při jednom z lovů i samici, kterou už dříve pozorovali opakovaně v jeho přítomnosti. Naznačuje to, že by mohla být jeho příbuznou nebo s ním být v jiném vztahu; struktura smeček kosatek bývá značně proměnlivá a složitá současně.
„Při lovu spolupracují všichni členové smečky. Narážejí do žraloka tak dlouho, až ho obrátí břichem nahoru,“ popisují loveckou techniku vědci. „V této poloze se žraloci dostanou do stavu nehybnosti, v podstatě ochrnou. Nemohou se už pohybovat a tedy ani uniknout tím, že by se ponořili do větší hloubky,“ vykresluje Higuera Rivas, jak takové zabití žraloka kosatkami vypadá. „Tím, že ho mají kosatky pod kontrolou, se pak snadněji a rychleji přibližují k pánevní oblasti žraloka a jsou schopné z něj vykousat ty orgány, které jsou pro ně z hlediska výživy důležité.“
Přeje jim ale možná tak trošku i štěstí. Nejen, že je to od pánve jen kousek k játrům, navíc je tam tělo žraloků nejméně chráněné. V této oblasti mají například méně svalů a chrupavek, což umožňuje snadnější přístup k vnitřním orgánům.
V jiných geografických oblastech se kosatky možná naučily dělat totéž, důkazy jsou ale omezené, dodali vědci.
