Důvtipný Moctezuma učí kosatky lovit žraloky obrovské

8 minut
Všechny čtyři zaznamenané případy, kdy kosatky zaútočily na žraloka obrovského
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Mexičtí vědci poprvé popsali, že kosatky ve smečkách umí ulovit i největší žijící parybu – až čtrnáctimetrového žraloka obrovského. Útoky jsou zatím spojené s jedním dospělým samcem.

Kosatky a největší žijící druh žraloka se potkávají v Kalifornském zálivu. Dospělý žralok obrovský je opravdu obrovský – může měřit deset až čtrnáct metrů, jeho tělo chrání až patnáct centimetrů silná kůže. Není tedy snadnou kořistí ani pro tak silné a chytré lovce, jako jsou kosatky. Až donedávna také vědci nepozorovali, že by se tito kytovci na velké paryby vrhali. Pak se ale objevil dospělý samec kosatky Moctezuma.

Moctezuma se dá snadno poznat podle zezadu rozedrané, zcela černé hřbetní ploutve a typického chování. Moctezumovi totiž chutnají žraloci, konkrétně právě žraloci obrovští.

Žralok obrovský je sice největší současný žralok, ale pro člověka není nebezpečný. Živí se totiž podobně jako velryby jen planktonem
Zdroj: WIkimedia Commons/Matthew T Rader

Kosatky se umí živit téměř čímkoliv, co v oceánech plave – od ryb a želv až po tučňáky, lachtany nebo dokonce velryby. U jihoafrických břehů se před několika lety naučily lovit mladší a tedy menší žraloky bílé, u Kalifornie si teď zase osvojují lovecké techniky, jež stačí na žraloky obrovské.

Moctezuma jde po pánvi

Mexičtí vědci, kteří ekosystém v této oblasti studují, zaznamenali čtyři prokázané situace, kdy se kosatky na žraloky vrhly. Ve třech případech byl přítomný už zmiňovaný Moctezuma, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science.

„Sledovali jsme, jak kosatky praktikují techniku společného lovu žraloků obrovských. Soustředí se přitom při útoku na pánevní oblast žraloků. Ti tak rychle ztratí velké množství krve a umožní to kosatkám snadný přístup ke žraločím játrům bohatým na lipidy,“ uvedl Erick Higuera Rivas, mořský biolog, který výzkum vedl. Spekuluje, že celá tato smečka se mohla začít na lov žraloků specializovat.

Žralok v nouzi

K útokům došlo mezi lety 2018 až 2024 v jižní části Kalifornského zálivu. Je možné, že jich proběhlo mnohem více, ale tyto čtyři se podařilo nafilmovat vědci nebo veřejností, která pak záznamy biologům předala. Jednotlivé kosatky se od sebe liší jednak zbarvením těla, ale hlavně tvarem a poškozením hřbetních ploutví.

Díky tomu vědci odhalili Moctezumu. A při jednom z lovů i samici, kterou už dříve pozorovali opakovaně v jeho přítomnosti. Naznačuje to, že by mohla být jeho příbuznou nebo s ním být v jiném vztahu; struktura smeček kosatek bývá značně proměnlivá a složitá současně.

„Při lovu spolupracují všichni členové smečky. Narážejí do žraloka tak dlouho, až ho obrátí břichem nahoru,“ popisují loveckou techniku vědci. „V této poloze se žraloci dostanou do stavu nehybnosti, v podstatě ochrnou. Nemohou se už pohybovat a tedy ani uniknout tím, že by se ponořili do větší hloubky,“ vykresluje Higuera Rivas, jak takové zabití žraloka kosatkami vypadá. „Tím, že ho mají kosatky pod kontrolou, se pak snadněji a rychleji přibližují k pánevní oblasti žraloka a jsou schopné z něj vykousat ty orgány, které jsou pro ně z hlediska výživy důležité.“

Přeje jim ale možná tak trošku i štěstí. Nejen, že je to od pánve jen kousek k játrům, navíc je tam tělo žraloků nejméně chráněné. V této oblasti mají například méně svalů a chrupavek, což umožňuje snadnější přístup k vnitřním orgánům.

V jiných geografických oblastech se kosatky možná naučily dělat totéž, důkazy jsou ale omezené, dodali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 7 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 10 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 11 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...