Vědci zřejmě našli novou populaci kosatek. Žijí na volném moři a loví vorvaně

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Tyto kosatky jsou podle vědců výjimečné už jen tím, že se živí hlavně mořskými želvami a také mořskými kytovci. Je pozoruhodné, že se nebojí ani těch největších, a útočí dokonce i na obrovské vorvaně. Přírodovědci si myslí, že skupina 49 černobílých predátorů může být jedinečnou a zatím nepopsanou populací.

„Otevřený oceán je největším biotopem na naší planetě a pozorování kosatek na volném moři jsou vzácná,“ uvedl hlavní autor studie Josh McInnes. „V tomto případě začínáme získávat představu o pohybu kosatek na otevřeném oceánu a o tom, jak se jejich ekologie a chování liší od populací obývajících pobřežní oblasti.“ Podle dosavadních pozorování se právě chování liší natolik, že by se zřejmě v budoucna tato skupina dala označit za samostatnou populaci.

Tři druhy kosatek

Vědci rozlišují u Spojených států tři populace kosatek: usedlé, přechodného typu a žijící dál od pobřeží. Neznámé kosatky, které nepatřily k žádné z nich, sice byly pozorovány už dříve, ale nová práce obsahuje váhu důkazů shromážděných z devíti setkání se 49 zvířaty v letech 1997 až 2021, což je dost na to, aby se vytvořila pevná hypotéza, uvedli vědci.

„Jde o unikátní nález nové populace. Trvá dlouho, než se shromáždí fotografie a pozorování, abychom rozpoznali, že na těchto kosatkách je něco jiného,“ doplnil spoluautor práce Andrew Trites. K takovému zařazení nestačí pouhé fotografie, vědci museli získat i detailní a ověřená svědectví, která popisovala odlišnosti v chování zvířat.

Hned na začátku výzkumu je zaujalo jedno, kde lidé popisovali neobvyklý útok. Při něm smečka kosatek pronásledovala skupinu devíti dospělých samic vorvaňů. Jednu z nich se jim podařilo oddělit od ostatních a úspěšně ji pak zabili. Podle studie je to poprvé, co se povedlo zachytit útok kosatky na většího a silnějšího vorvaně na západním pobřeží Spojených států.

A také další získané popisy ukázaly, jak schopnými a agresivními predátory jsou. „Další zaznamenaná setkání zahrnují útok na vorvaně, rypouše sloního, tuleně sloního, delfína Rissoova a plískavice šedé.“

Jizvy po žralocích jako důkaz

Klíčovým vodítkem k předpokládanému rozšíření nové populace jsou jizvy po kousnutí žralokem, které vědci pozorovali téměř na všech kosatkách z této nové populace. Šlo totiž o jizvy po žraločkovi brazilském, který se živí paraziticky přichycený na těle většího zvířete. A žije jenom na otevřeném oceánu, což znamená, že nová populace obývá především hluboké vody daleko od pevniny.

Žraloček brazilský
Zdroj: Wikimedia Commons/Jennifer Strotman

Dotyčné kosatky se od tří hlavních ekotypů liší také fyzicky, mimo jiné hřbetními ploutvemi a také takzvanými sedlovými skvrnami, což jsou různě velké šedé nebo bílé skvrny u ploutve.

„Zatímco velikost a tvar hřbetních ploutví a sedlových skvrn jsou podobné u přechodných a pobřežních ekotypů, tvar jejich ploutví se lišil, od špičatých jako u přechodných ekotypů až po zaoblené jako u pobřežních kosatek,“ uvedli autoři studie. „Lišily se také vzory jejich sedlových skvrn, přičemž některé měly velké rovnoměrně šedé sedlové skvrny a jiné měly hladké úzké sedlové skvrny podobné těm, které se vyskytují u kosatek v tropických oblastech,“ doplnili.

Vědci doufají, že další pozorování jejich domněnky potvrdí. Budou se teď zaměřovat na sběr akustických údajů o volání kosatek a také se pokusí získat genetické informace ze vzorků DNA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 8 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...