Vědci zřejmě našli novou populaci kosatek. Žijí na volném moři a loví vorvaně

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Tyto kosatky jsou podle vědců výjimečné už jen tím, že se živí hlavně mořskými želvami a také mořskými kytovci. Je pozoruhodné, že se nebojí ani těch největších, a útočí dokonce i na obrovské vorvaně. Přírodovědci si myslí, že skupina 49 černobílých predátorů může být jedinečnou a zatím nepopsanou populací.

„Otevřený oceán je největším biotopem na naší planetě a pozorování kosatek na volném moři jsou vzácná,“ uvedl hlavní autor studie Josh McInnes. „V tomto případě začínáme získávat představu o pohybu kosatek na otevřeném oceánu a o tom, jak se jejich ekologie a chování liší od populací obývajících pobřežní oblasti.“ Podle dosavadních pozorování se právě chování liší natolik, že by se zřejmě v budoucna tato skupina dala označit za samostatnou populaci.

Tři druhy kosatek

Vědci rozlišují u Spojených států tři populace kosatek: usedlé, přechodného typu a žijící dál od pobřeží. Neznámé kosatky, které nepatřily k žádné z nich, sice byly pozorovány už dříve, ale nová práce obsahuje váhu důkazů shromážděných z devíti setkání se 49 zvířaty v letech 1997 až 2021, což je dost na to, aby se vytvořila pevná hypotéza, uvedli vědci.

„Jde o unikátní nález nové populace. Trvá dlouho, než se shromáždí fotografie a pozorování, abychom rozpoznali, že na těchto kosatkách je něco jiného,“ doplnil spoluautor práce Andrew Trites. K takovému zařazení nestačí pouhé fotografie, vědci museli získat i detailní a ověřená svědectví, která popisovala odlišnosti v chování zvířat.

Hned na začátku výzkumu je zaujalo jedno, kde lidé popisovali neobvyklý útok. Při něm smečka kosatek pronásledovala skupinu devíti dospělých samic vorvaňů. Jednu z nich se jim podařilo oddělit od ostatních a úspěšně ji pak zabili. Podle studie je to poprvé, co se povedlo zachytit útok kosatky na většího a silnějšího vorvaně na západním pobřeží Spojených států.

A také další získané popisy ukázaly, jak schopnými a agresivními predátory jsou. „Další zaznamenaná setkání zahrnují útok na vorvaně, rypouše sloního, tuleně sloního, delfína Rissoova a plískavice šedé.“

Jizvy po žralocích jako důkaz

Klíčovým vodítkem k předpokládanému rozšíření nové populace jsou jizvy po kousnutí žralokem, které vědci pozorovali téměř na všech kosatkách z této nové populace. Šlo totiž o jizvy po žraločkovi brazilském, který se živí paraziticky přichycený na těle většího zvířete. A žije jenom na otevřeném oceánu, což znamená, že nová populace obývá především hluboké vody daleko od pevniny.

Žraloček brazilský
Zdroj: Wikimedia Commons/Jennifer Strotman

Dotyčné kosatky se od tří hlavních ekotypů liší také fyzicky, mimo jiné hřbetními ploutvemi a také takzvanými sedlovými skvrnami, což jsou různě velké šedé nebo bílé skvrny u ploutve.

„Zatímco velikost a tvar hřbetních ploutví a sedlových skvrn jsou podobné u přechodných a pobřežních ekotypů, tvar jejich ploutví se lišil, od špičatých jako u přechodných ekotypů až po zaoblené jako u pobřežních kosatek,“ uvedli autoři studie. „Lišily se také vzory jejich sedlových skvrn, přičemž některé měly velké rovnoměrně šedé sedlové skvrny a jiné měly hladké úzké sedlové skvrny podobné těm, které se vyskytují u kosatek v tropických oblastech,“ doplnili.

Vědci doufají, že další pozorování jejich domněnky potvrdí. Budou se teď zaměřovat na sběr akustických údajů o volání kosatek a také se pokusí získat genetické informace ze vzorků DNA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 3 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 3 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 4 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...