Vědci zřejmě našli novou populaci kosatek. Žijí na volném moři a loví vorvaně

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Tyto kosatky jsou podle vědců výjimečné už jen tím, že se živí hlavně mořskými želvami a také mořskými kytovci. Je pozoruhodné, že se nebojí ani těch největších, a útočí dokonce i na obrovské vorvaně. Přírodovědci si myslí, že skupina 49 černobílých predátorů může být jedinečnou a zatím nepopsanou populací.

„Otevřený oceán je největším biotopem na naší planetě a pozorování kosatek na volném moři jsou vzácná,“ uvedl hlavní autor studie Josh McInnes. „V tomto případě začínáme získávat představu o pohybu kosatek na otevřeném oceánu a o tom, jak se jejich ekologie a chování liší od populací obývajících pobřežní oblasti.“ Podle dosavadních pozorování se právě chování liší natolik, že by se zřejmě v budoucna tato skupina dala označit za samostatnou populaci.

Tři druhy kosatek

Vědci rozlišují u Spojených států tři populace kosatek: usedlé, přechodného typu a žijící dál od pobřeží. Neznámé kosatky, které nepatřily k žádné z nich, sice byly pozorovány už dříve, ale nová práce obsahuje váhu důkazů shromážděných z devíti setkání se 49 zvířaty v letech 1997 až 2021, což je dost na to, aby se vytvořila pevná hypotéza, uvedli vědci.

„Jde o unikátní nález nové populace. Trvá dlouho, než se shromáždí fotografie a pozorování, abychom rozpoznali, že na těchto kosatkách je něco jiného,“ doplnil spoluautor práce Andrew Trites. K takovému zařazení nestačí pouhé fotografie, vědci museli získat i detailní a ověřená svědectví, která popisovala odlišnosti v chování zvířat.

Hned na začátku výzkumu je zaujalo jedno, kde lidé popisovali neobvyklý útok. Při něm smečka kosatek pronásledovala skupinu devíti dospělých samic vorvaňů. Jednu z nich se jim podařilo oddělit od ostatních a úspěšně ji pak zabili. Podle studie je to poprvé, co se povedlo zachytit útok kosatky na většího a silnějšího vorvaně na západním pobřeží Spojených států.

A také další získané popisy ukázaly, jak schopnými a agresivními predátory jsou. „Další zaznamenaná setkání zahrnují útok na vorvaně, rypouše sloního, tuleně sloního, delfína Rissoova a plískavice šedé.“

Jizvy po žralocích jako důkaz

Klíčovým vodítkem k předpokládanému rozšíření nové populace jsou jizvy po kousnutí žralokem, které vědci pozorovali téměř na všech kosatkách z této nové populace. Šlo totiž o jizvy po žraločkovi brazilském, který se živí paraziticky přichycený na těle většího zvířete. A žije jenom na otevřeném oceánu, což znamená, že nová populace obývá především hluboké vody daleko od pevniny.

Žraloček brazilský
Zdroj: Wikimedia Commons/Jennifer Strotman

Dotyčné kosatky se od tří hlavních ekotypů liší také fyzicky, mimo jiné hřbetními ploutvemi a také takzvanými sedlovými skvrnami, což jsou různě velké šedé nebo bílé skvrny u ploutve.

„Zatímco velikost a tvar hřbetních ploutví a sedlových skvrn jsou podobné u přechodných a pobřežních ekotypů, tvar jejich ploutví se lišil, od špičatých jako u přechodných ekotypů až po zaoblené jako u pobřežních kosatek,“ uvedli autoři studie. „Lišily se také vzory jejich sedlových skvrn, přičemž některé měly velké rovnoměrně šedé sedlové skvrny a jiné měly hladké úzké sedlové skvrny podobné těm, které se vyskytují u kosatek v tropických oblastech,“ doplnili.

Vědci doufají, že další pozorování jejich domněnky potvrdí. Budou se teď zaměřovat na sběr akustických údajů o volání kosatek a také se pokusí získat genetické informace ze vzorků DNA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 12 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 14 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 15 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 16 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 19 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 23 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
7. 6. 2026
Načítání...