Vědci zřejmě našli novou populaci kosatek. Žijí na volném moři a loví vorvaně

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Tyto kosatky jsou podle vědců výjimečné už jen tím, že se živí hlavně mořskými želvami a také mořskými kytovci. Je pozoruhodné, že se nebojí ani těch největších, a útočí dokonce i na obrovské vorvaně. Přírodovědci si myslí, že skupina 49 černobílých predátorů může být jedinečnou a zatím nepopsanou populací.

„Otevřený oceán je největším biotopem na naší planetě a pozorování kosatek na volném moři jsou vzácná,“ uvedl hlavní autor studie Josh McInnes. „V tomto případě začínáme získávat představu o pohybu kosatek na otevřeném oceánu a o tom, jak se jejich ekologie a chování liší od populací obývajících pobřežní oblasti.“ Podle dosavadních pozorování se právě chování liší natolik, že by se zřejmě v budoucna tato skupina dala označit za samostatnou populaci.

Tři druhy kosatek

Vědci rozlišují u Spojených států tři populace kosatek: usedlé, přechodného typu a žijící dál od pobřeží. Neznámé kosatky, které nepatřily k žádné z nich, sice byly pozorovány už dříve, ale nová práce obsahuje váhu důkazů shromážděných z devíti setkání se 49 zvířaty v letech 1997 až 2021, což je dost na to, aby se vytvořila pevná hypotéza, uvedli vědci.

„Jde o unikátní nález nové populace. Trvá dlouho, než se shromáždí fotografie a pozorování, abychom rozpoznali, že na těchto kosatkách je něco jiného,“ doplnil spoluautor práce Andrew Trites. K takovému zařazení nestačí pouhé fotografie, vědci museli získat i detailní a ověřená svědectví, která popisovala odlišnosti v chování zvířat.

Hned na začátku výzkumu je zaujalo jedno, kde lidé popisovali neobvyklý útok. Při něm smečka kosatek pronásledovala skupinu devíti dospělých samic vorvaňů. Jednu z nich se jim podařilo oddělit od ostatních a úspěšně ji pak zabili. Podle studie je to poprvé, co se povedlo zachytit útok kosatky na většího a silnějšího vorvaně na západním pobřeží Spojených států.

A také další získané popisy ukázaly, jak schopnými a agresivními predátory jsou. „Další zaznamenaná setkání zahrnují útok na vorvaně, rypouše sloního, tuleně sloního, delfína Rissoova a plískavice šedé.“

Jizvy po žralocích jako důkaz

Klíčovým vodítkem k předpokládanému rozšíření nové populace jsou jizvy po kousnutí žralokem, které vědci pozorovali téměř na všech kosatkách z této nové populace. Šlo totiž o jizvy po žraločkovi brazilském, který se živí paraziticky přichycený na těle většího zvířete. A žije jenom na otevřeném oceánu, což znamená, že nová populace obývá především hluboké vody daleko od pevniny.

Žraloček brazilský
Zdroj: Wikimedia Commons/Jennifer Strotman

Dotyčné kosatky se od tří hlavních ekotypů liší také fyzicky, mimo jiné hřbetními ploutvemi a také takzvanými sedlovými skvrnami, což jsou různě velké šedé nebo bílé skvrny u ploutve.

„Zatímco velikost a tvar hřbetních ploutví a sedlových skvrn jsou podobné u přechodných a pobřežních ekotypů, tvar jejich ploutví se lišil, od špičatých jako u přechodných ekotypů až po zaoblené jako u pobřežních kosatek,“ uvedli autoři studie. „Lišily se také vzory jejich sedlových skvrn, přičemž některé měly velké rovnoměrně šedé sedlové skvrny a jiné měly hladké úzké sedlové skvrny podobné těm, které se vyskytují u kosatek v tropických oblastech,“ doplnili.

Vědci doufají, že další pozorování jejich domněnky potvrdí. Budou se teď zaměřovat na sběr akustických údajů o volání kosatek a také se pokusí získat genetické informace ze vzorků DNA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 9 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...