Ulovit, zabít a sežrat obávaného predátora jí trvalo jenom dvě minuty. Vědci poprvé pozorovali a zaznamenali, jak osamocená kosatka u břehů jižní Afriky úspěšně zaútočila na velkého bílého žraloka. Odborníci už v minulosti viděli, že totéž dokáží kosatky udělat v hejnech, ale teď se naučily lovit natolik dobře, že si na nebezpečného predátora troufnou i samy.
Osamocená kosatka poprvé zabila žraloka bílého, popsali vědci. Šla mu po játrech
„Ulovení této obrovské kořisti u pobřeží Mossel Bay v Jihoafrické republice je bezprecedentní. A ukazuje nám, jak výjimečně schopnými lovci kosatky jsou,“ popsala Alison Townerová z Rhodeské univerzity, která vedla mezinárodní výzkumný tým, jenž se na tomto objevu podílel.
Townerová se svými kolegy sleduje kosatky u jihoafrického pobřeží několik let. Právě v této oblasti se totiž chovají docela zvláštně. Posledních šest let zde tamní dvojice černo-bílých kytovců útočí na žraloky, přičemž si nevybírá jen jejich menší druhy, ale cílí rovnou na pomyslné krále – velké bílé žraloky, kteří mohou měřit až pět metrů.
Podle předešlých výzkumů byly tyto pravidelné „královraždy“ pro kosatky dokonce tak časté, že se jim podařilo vyhnat velké množství žraloků z jejich přirozených lovišť.
Vlci oceánů
Kosatky se při lovu chovají podobně jako vlčí smečka, která svůj útok koordinuje tak, že je schopná strhnout i mnohem větší a silnější kořist – například jelena nebo losa. V případě kosatek hraje roli této kořisti třeba i dvacet metrů velká velryba. Při společném lovu totiž mohou sebesilnější kořist obklíčit a využít k útoku svou skvělou schopnost koordinace.
Podobně jako vlk navíc může i kosatka lovit sama – jen přitom pochopitelně neatakuje velká zvířata. Žralok pro ni představuje tak velkou výzvu, že vědci předpokládali, že riziko srážky s ním kosatky nebudou zkoušet. Podcenili ale jejich apetit, respektive to, nakolik si tito kytovci oblíbili žraločí játra; ta jsou velmi bohatá na tuky a mohou dát kosatce spoustu důležitých látek pro přežití.
Právě játra byla příčinou i výjimečného lovu jeden na jednoho. „Byli jsme svědky toho, jak kosatka, které říkáme Starboard, sama dokázala ulovit a sežrat bílého žraloka během pouhých dvou minut,“ uvedla Townerová.
Starboard podle ní ulovil 2,5metrového mladého žraloka dost snadno. Nejprve si parybu vyhlédl, pak se vynořil vedle ní, zakousl se jí do prsní ploutve a stáhl ji po hladinu. Když se po chvilce vynořil, všude na hladině byl olej z jater a Starboard jejich zbytky třímal v čelistech.
Kosatky jsou vybíraví predátoři
Vědci pozorovali nejméně dva útoky kosatky na žraloka bílého a oba byly úspěšné: byli zabiti nejméně dva žraloci bílí, o čemž svědčí nález druhé mršiny o délce 3,55 metru v blízkosti té první. „Tato studie vyvolává zásadní otázky ohledně dopadu útoků kosatek na populace žraloků u Jižní Afriky,“ dodává Townerová. „Vytlačování různých druhů žraloků v důsledku přítomnosti kosatek může mít důsledky, které se projeví jako změny v mořském ekosystému.“
Jak kosatky, tak i žraloci jsou totiž predátoři na vrcholu potravního řetězce, a to znamená jediné: jakákoliv změna jejich chování nutně ovlivní celou pyramidu pod nimi. Podle autorů výzkumu jsou kosatky natolik chytří predátoři, že jsou schopné naučit se velice rychle nové technologie lovu, což by mohl být pozitivní signál pro jejich budoucnost v oceánech, jež se rychle mění změnami klimatu. Otázkou ale zůstává, zda se adaptují i žraloci.
