Kosatky loví i plejtváky. Při útoku jim vykousnou jazyk

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.

Přírodovědci popsali v odborném časopise Marine Mammal Science (v článku jsou i fotografie útoků), že od roku 2019 zaznamenali několik útoků smeček kosatek, při třech z nich zabily plejtváky. Všechny případy spojuje fakt, že smečky při nich byly vždy vedeny samicemi.

Vědci měli už v minulosti náznaky o tom, že tito vrcholoví predátoři pronásledují až třicetimetrové plejtváky, ale až doposud se jednalo jen o neověřené historky. Nový výzkum to ale potvrdil, a to včetně řady detailů – například to, že kosatky vplouvají do tlamy modré velryby, aby jí těsně před smrtí sežraly jazyk. 

„Předložili jsme teď důkazy o kosatkách, které zabily plejtváky obrovské: dva kusy během 16 dní v roce 2019 a třetí roku 2021,“ uvádí autoři. „Pozoruhodné je, že první ulovená velryba byla podle všeho zcela zdravý dospělý exemplář.“

Tři útoky, jedno místo

Všechny tři útoky spojuje také místo, kde se odehrály: u Bremer Bay v Západní Austrálii, ve vzdálenosti asi 60 kilometrů od pobřeží. Je možné, že jich proběhlo více, ale pozorovány byly jen tři, všechny z lodí, z nichž turisté sledují velryby.

V detailech se pak jednotlivé útoky lišily, nejzajímavější byl ten z března 2019. Při útoku v březnu 2019 šlo o zdravou dospělou velrybu dlouhou 18 až 22 metrů. Koordinovalo ho nejméně dvanáct kosatek, vedlo ho osm dospělých samic a jeden samec, přičemž mladší samice jen přihlížely.

Loď se přiblížila co nejrychleji na místo útoku, ale ten byl natolik rychlý a brutální, že než se pozorovatelé k mršině dostali, ukousaly z ní kosatky velké kusy kůže i tuku, úplně ukously například celou hřbetní ploutev.

Pak došlo k fascinující ukázce inteligence kosatek: tři samice se seřadily vedle sebe a společně otočily umírající velrybu na bok, tím se částečně potopila. Toho využily další dvě k tomu, aby jí zaútočily na hlavu – jedna jí vplula do tlamy a začala jí požírat svalnatý jazyk. Podle mořských biologů je to jedna z nutričně nejvýživnějších částí těla plejtváka.

Tím ale krmení na mrtvém obrovi teprve započalo. Dospělý plejtvák váží až 150 tun, takže nabízí dostatek potravy pro mnohem více zvířat. V následujících hodinách se něm začalo živit asi padesát dalších kosatek, několik stovek mořských ptáků a ryby.

„Místo jeho smrti jsme navštěvovali ještě šest dní po útoku a prvních několik dní byla na hladině velká skvrna, kde z mršiny na mořském dně vytékal tuk,“ popsali vědci. Kosatky se už ale na místo činu nevrátily.

Druhý útok vedly opět samice, tentokrát na asi dvanáctimetrové mládě – skupina 25 kosatek ho rychle zabila a také tentokrát mu ve finální fázi útoku vykousla jazyk. Také třetí útok byl veden na mládě, tentokrát dlouhé necelých 14 metrů. Tucet kosatek vedený samicemi využil opět taktiku útoků na hlavu.

Matriarchát v akci

Kosatky tvoří smečky, které jsou vedené samicemi, jejich společnost je tedy jakýmsi matriarchátem. Právě samice mají zásadní roli i pokud jsou staré – pak procházejí menopauzou podobně jako lidé a věnují se v roli babiček svým vnoučatům.

Smečka je podobná té vlčí, je schopná koordinace, díky tomu může zdolat i velkou nebo rychlou kořist. Kosatky jsou vysoce inteligentní, mohou si vybírat různé druhy kořisti. Často se různé populace specializují na nějakou konkrétní kořist, ale smečky kolem Bremer Bay jsou velmi univerzálními predátory, kteří útočí prakticky na cokoliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 41 mminutami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 6 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 6 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 6 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...