Kosatky loví i plejtváky. Při útoku jim vykousnou jazyk

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.

Přírodovědci popsali v odborném časopise Marine Mammal Science (v článku jsou i fotografie útoků), že od roku 2019 zaznamenali několik útoků smeček kosatek, při třech z nich zabily plejtváky. Všechny případy spojuje fakt, že smečky při nich byly vždy vedeny samicemi.

Vědci měli už v minulosti náznaky o tom, že tito vrcholoví predátoři pronásledují až třicetimetrové plejtváky, ale až doposud se jednalo jen o neověřené historky. Nový výzkum to ale potvrdil, a to včetně řady detailů – například to, že kosatky vplouvají do tlamy modré velryby, aby jí těsně před smrtí sežraly jazyk. 

„Předložili jsme teď důkazy o kosatkách, které zabily plejtváky obrovské: dva kusy během 16 dní v roce 2019 a třetí roku 2021,“ uvádí autoři. „Pozoruhodné je, že první ulovená velryba byla podle všeho zcela zdravý dospělý exemplář.“

Tři útoky, jedno místo

Všechny tři útoky spojuje také místo, kde se odehrály: u Bremer Bay v Západní Austrálii, ve vzdálenosti asi 60 kilometrů od pobřeží. Je možné, že jich proběhlo více, ale pozorovány byly jen tři, všechny z lodí, z nichž turisté sledují velryby.

V detailech se pak jednotlivé útoky lišily, nejzajímavější byl ten z března 2019. Při útoku v březnu 2019 šlo o zdravou dospělou velrybu dlouhou 18 až 22 metrů. Koordinovalo ho nejméně dvanáct kosatek, vedlo ho osm dospělých samic a jeden samec, přičemž mladší samice jen přihlížely.

Loď se přiblížila co nejrychleji na místo útoku, ale ten byl natolik rychlý a brutální, že než se pozorovatelé k mršině dostali, ukousaly z ní kosatky velké kusy kůže i tuku, úplně ukously například celou hřbetní ploutev.

Pak došlo k fascinující ukázce inteligence kosatek: tři samice se seřadily vedle sebe a společně otočily umírající velrybu na bok, tím se částečně potopila. Toho využily další dvě k tomu, aby jí zaútočily na hlavu – jedna jí vplula do tlamy a začala jí požírat svalnatý jazyk. Podle mořských biologů je to jedna z nutričně nejvýživnějších částí těla plejtváka.

Tím ale krmení na mrtvém obrovi teprve započalo. Dospělý plejtvák váží až 150 tun, takže nabízí dostatek potravy pro mnohem více zvířat. V následujících hodinách se něm začalo živit asi padesát dalších kosatek, několik stovek mořských ptáků a ryby.

„Místo jeho smrti jsme navštěvovali ještě šest dní po útoku a prvních několik dní byla na hladině velká skvrna, kde z mršiny na mořském dně vytékal tuk,“ popsali vědci. Kosatky se už ale na místo činu nevrátily.

Druhý útok vedly opět samice, tentokrát na asi dvanáctimetrové mládě – skupina 25 kosatek ho rychle zabila a také tentokrát mu ve finální fázi útoku vykousla jazyk. Také třetí útok byl veden na mládě, tentokrát dlouhé necelých 14 metrů. Tucet kosatek vedený samicemi využil opět taktiku útoků na hlavu.

Matriarchát v akci

Kosatky tvoří smečky, které jsou vedené samicemi, jejich společnost je tedy jakýmsi matriarchátem. Právě samice mají zásadní roli i pokud jsou staré – pak procházejí menopauzou podobně jako lidé a věnují se v roli babiček svým vnoučatům.

Smečka je podobná té vlčí, je schopná koordinace, díky tomu může zdolat i velkou nebo rychlou kořist. Kosatky jsou vysoce inteligentní, mohou si vybírat různé druhy kořisti. Často se různé populace specializují na nějakou konkrétní kořist, ale smečky kolem Bremer Bay jsou velmi univerzálními predátory, kteří útočí prakticky na cokoliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 18 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...