Kosatky loví i plejtváky. Při útoku jim vykousnou jazyk

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.

Přírodovědci popsali v odborném časopise Marine Mammal Science (v článku jsou i fotografie útoků), že od roku 2019 zaznamenali několik útoků smeček kosatek, při třech z nich zabily plejtváky. Všechny případy spojuje fakt, že smečky při nich byly vždy vedeny samicemi.

Vědci měli už v minulosti náznaky o tom, že tito vrcholoví predátoři pronásledují až třicetimetrové plejtváky, ale až doposud se jednalo jen o neověřené historky. Nový výzkum to ale potvrdil, a to včetně řady detailů – například to, že kosatky vplouvají do tlamy modré velryby, aby jí těsně před smrtí sežraly jazyk. 

„Předložili jsme teď důkazy o kosatkách, které zabily plejtváky obrovské: dva kusy během 16 dní v roce 2019 a třetí roku 2021,“ uvádí autoři. „Pozoruhodné je, že první ulovená velryba byla podle všeho zcela zdravý dospělý exemplář.“

Tři útoky, jedno místo

Všechny tři útoky spojuje také místo, kde se odehrály: u Bremer Bay v Západní Austrálii, ve vzdálenosti asi 60 kilometrů od pobřeží. Je možné, že jich proběhlo více, ale pozorovány byly jen tři, všechny z lodí, z nichž turisté sledují velryby.

V detailech se pak jednotlivé útoky lišily, nejzajímavější byl ten z března 2019. Při útoku v březnu 2019 šlo o zdravou dospělou velrybu dlouhou 18 až 22 metrů. Koordinovalo ho nejméně dvanáct kosatek, vedlo ho osm dospělých samic a jeden samec, přičemž mladší samice jen přihlížely.

Loď se přiblížila co nejrychleji na místo útoku, ale ten byl natolik rychlý a brutální, že než se pozorovatelé k mršině dostali, ukousaly z ní kosatky velké kusy kůže i tuku, úplně ukously například celou hřbetní ploutev.

Pak došlo k fascinující ukázce inteligence kosatek: tři samice se seřadily vedle sebe a společně otočily umírající velrybu na bok, tím se částečně potopila. Toho využily další dvě k tomu, aby jí zaútočily na hlavu – jedna jí vplula do tlamy a začala jí požírat svalnatý jazyk. Podle mořských biologů je to jedna z nutričně nejvýživnějších částí těla plejtváka.

Tím ale krmení na mrtvém obrovi teprve započalo. Dospělý plejtvák váží až 150 tun, takže nabízí dostatek potravy pro mnohem více zvířat. V následujících hodinách se něm začalo živit asi padesát dalších kosatek, několik stovek mořských ptáků a ryby.

„Místo jeho smrti jsme navštěvovali ještě šest dní po útoku a prvních několik dní byla na hladině velká skvrna, kde z mršiny na mořském dně vytékal tuk,“ popsali vědci. Kosatky se už ale na místo činu nevrátily.

Druhý útok vedly opět samice, tentokrát na asi dvanáctimetrové mládě – skupina 25 kosatek ho rychle zabila a také tentokrát mu ve finální fázi útoku vykousla jazyk. Také třetí útok byl veden na mládě, tentokrát dlouhé necelých 14 metrů. Tucet kosatek vedený samicemi využil opět taktiku útoků na hlavu.

Matriarchát v akci

Kosatky tvoří smečky, které jsou vedené samicemi, jejich společnost je tedy jakýmsi matriarchátem. Právě samice mají zásadní roli i pokud jsou staré – pak procházejí menopauzou podobně jako lidé a věnují se v roli babiček svým vnoučatům.

Smečka je podobná té vlčí, je schopná koordinace, díky tomu může zdolat i velkou nebo rychlou kořist. Kosatky jsou vysoce inteligentní, mohou si vybírat různé druhy kořisti. Často se různé populace specializují na nějakou konkrétní kořist, ale smečky kolem Bremer Bay jsou velmi univerzálními predátory, kteří útočí prakticky na cokoliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...