Objev neznámého predátora z hlubin odhaluje schopnosti adaptace

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Věčné temno, nesnesitelný chlad a obří tlak. To jsou podmínky připomínající peklo – právě proto se nejhlubší zóna oceánu označuje jako hadál, podle řeckého boha podsvětí Háda. Ale i tam existuje život.

Každý druh, který byl v těchto hlubinách objeven, je pro vědu nesmírně důležitý. Ukazuje totiž, jakých hraničních adaptací je život schopen, což vědce zajímá jak kvůli minulosti, tak i budoucnosti. 

Teď vědci objevili další, doposud neznámý organismus, který v temnotě žije – a dokonce tam loví. Popsali drobného korýše, který dostal jméno Dulcibella camanchaca. Je prvním velkým aktivním dravým různonožcem, kterého se z těchto extrémních hloubek podařilo vylovit.

Predátor z temnoty

„Dulcibella camanchaca je rychle plovoucí dravec, kterého jsme pojmenovali podle výrazu pro temnotu v jazycích národů z oblasti And. Naznačuje to hluboký, temný oceán, odkud pochází,“ vysvětlila spoluautorka studie, ekoložka Johanna Westonová.

Tento téměř čtyři centimetry dlouhý korýš používá specializované orgány k chytání a lovu menších druhů v oblasti Peruánsko-chilského příkopu (známý také jako Atakamský příkop), který se táhne podél východní části jižního Tichého oceánu a u pobřeží severního Chile se noří do hloubky přesahující osm tisíc metrů.

„Nejzajímavější je, že údaje o DNA a morfologii ukazují, že tento druh je také novým rodem, což zdůrazňuje, že Atakamský příkop je endemickým horkým místem,“ doplnila Westonová.

Výsledky této studie přispějí k širšímu úsilí o pochopení hlubokomořských ekosystémů a jejich ochranu před novými hrozbami, jako je znečištění a změna klimatu. Vědci očekávají, že s rozvojem průzkumných technologií se jim podaří objevit další druhy, z nichž každý nabídne poznatky o evolučních tlacích a adaptacích, které jsou pro hluboký oceán jedinečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...