Objev neznámého predátora z hlubin odhaluje schopnosti adaptace

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Věčné temno, nesnesitelný chlad a obří tlak. To jsou podmínky připomínající peklo – právě proto se nejhlubší zóna oceánu označuje jako hadál, podle řeckého boha podsvětí Háda. Ale i tam existuje život.

Každý druh, který byl v těchto hlubinách objeven, je pro vědu nesmírně důležitý. Ukazuje totiž, jakých hraničních adaptací je život schopen, což vědce zajímá jak kvůli minulosti, tak i budoucnosti. 

Teď vědci objevili další, doposud neznámý organismus, který v temnotě žije – a dokonce tam loví. Popsali drobného korýše, který dostal jméno Dulcibella camanchaca. Je prvním velkým aktivním dravým různonožcem, kterého se z těchto extrémních hloubek podařilo vylovit.

Predátor z temnoty

„Dulcibella camanchaca je rychle plovoucí dravec, kterého jsme pojmenovali podle výrazu pro temnotu v jazycích národů z oblasti And. Naznačuje to hluboký, temný oceán, odkud pochází,“ vysvětlila spoluautorka studie, ekoložka Johanna Westonová.

Tento téměř čtyři centimetry dlouhý korýš používá specializované orgány k chytání a lovu menších druhů v oblasti Peruánsko-chilského příkopu (známý také jako Atakamský příkop), který se táhne podél východní části jižního Tichého oceánu a u pobřeží severního Chile se noří do hloubky přesahující osm tisíc metrů.

„Nejzajímavější je, že údaje o DNA a morfologii ukazují, že tento druh je také novým rodem, což zdůrazňuje, že Atakamský příkop je endemickým horkým místem,“ doplnila Westonová.

Výsledky této studie přispějí k širšímu úsilí o pochopení hlubokomořských ekosystémů a jejich ochranu před novými hrozbami, jako je znečištění a změna klimatu. Vědci očekávají, že s rozvojem průzkumných technologií se jim podaří objevit další druhy, z nichž každý nabídne poznatky o evolučních tlacích a adaptacích, které jsou pro hluboký oceán jedinečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 6 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.