Objev neznámého predátora z hlubin odhaluje schopnosti adaptace

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Věčné temno, nesnesitelný chlad a obří tlak. To jsou podmínky připomínající peklo – právě proto se nejhlubší zóna oceánu označuje jako hadál, podle řeckého boha podsvětí Háda. Ale i tam existuje život.

Každý druh, který byl v těchto hlubinách objeven, je pro vědu nesmírně důležitý. Ukazuje totiž, jakých hraničních adaptací je život schopen, což vědce zajímá jak kvůli minulosti, tak i budoucnosti. 

Teď vědci objevili další, doposud neznámý organismus, který v temnotě žije – a dokonce tam loví. Popsali drobného korýše, který dostal jméno Dulcibella camanchaca. Je prvním velkým aktivním dravým různonožcem, kterého se z těchto extrémních hloubek podařilo vylovit.

Predátor z temnoty

„Dulcibella camanchaca je rychle plovoucí dravec, kterého jsme pojmenovali podle výrazu pro temnotu v jazycích národů z oblasti And. Naznačuje to hluboký, temný oceán, odkud pochází,“ vysvětlila spoluautorka studie, ekoložka Johanna Westonová.

Tento téměř čtyři centimetry dlouhý korýš používá specializované orgány k chytání a lovu menších druhů v oblasti Peruánsko-chilského příkopu (známý také jako Atakamský příkop), který se táhne podél východní části jižního Tichého oceánu a u pobřeží severního Chile se noří do hloubky přesahující osm tisíc metrů.

„Nejzajímavější je, že údaje o DNA a morfologii ukazují, že tento druh je také novým rodem, což zdůrazňuje, že Atakamský příkop je endemickým horkým místem,“ doplnila Westonová.

Výsledky této studie přispějí k širšímu úsilí o pochopení hlubokomořských ekosystémů a jejich ochranu před novými hrozbami, jako je znečištění a změna klimatu. Vědci očekávají, že s rozvojem průzkumných technologií se jim podaří objevit další druhy, z nichž každý nabídne poznatky o evolučních tlacích a adaptacích, které jsou pro hluboký oceán jedinečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...