Objev neznámého predátora z hlubin odhaluje schopnosti adaptace

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Věčné temno, nesnesitelný chlad a obří tlak. To jsou podmínky připomínající peklo – právě proto se nejhlubší zóna oceánu označuje jako hadál, podle řeckého boha podsvětí Háda. Ale i tam existuje život.

Každý druh, který byl v těchto hlubinách objeven, je pro vědu nesmírně důležitý. Ukazuje totiž, jakých hraničních adaptací je život schopen, což vědce zajímá jak kvůli minulosti, tak i budoucnosti. 

Teď vědci objevili další, doposud neznámý organismus, který v temnotě žije – a dokonce tam loví. Popsali drobného korýše, který dostal jméno Dulcibella camanchaca. Je prvním velkým aktivním dravým různonožcem, kterého se z těchto extrémních hloubek podařilo vylovit.

Predátor z temnoty

„Dulcibella camanchaca je rychle plovoucí dravec, kterého jsme pojmenovali podle výrazu pro temnotu v jazycích národů z oblasti And. Naznačuje to hluboký, temný oceán, odkud pochází,“ vysvětlila spoluautorka studie, ekoložka Johanna Westonová.

Tento téměř čtyři centimetry dlouhý korýš používá specializované orgány k chytání a lovu menších druhů v oblasti Peruánsko-chilského příkopu (známý také jako Atakamský příkop), který se táhne podél východní části jižního Tichého oceánu a u pobřeží severního Chile se noří do hloubky přesahující osm tisíc metrů.

„Nejzajímavější je, že údaje o DNA a morfologii ukazují, že tento druh je také novým rodem, což zdůrazňuje, že Atakamský příkop je endemickým horkým místem,“ doplnila Westonová.

Výsledky této studie přispějí k širšímu úsilí o pochopení hlubokomořských ekosystémů a jejich ochranu před novými hrozbami, jako je znečištění a změna klimatu. Vědci očekávají, že s rozvojem průzkumných technologií se jim podaří objevit další druhy, z nichž každý nabídne poznatky o evolučních tlacích a adaptacích, které jsou pro hluboký oceán jedinečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 34 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...