Objev neznámého predátora z hlubin odhaluje schopnosti adaptace

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Věčné temno, nesnesitelný chlad a obří tlak. To jsou podmínky připomínající peklo – právě proto se nejhlubší zóna oceánu označuje jako hadál, podle řeckého boha podsvětí Háda. Ale i tam existuje život.

Každý druh, který byl v těchto hlubinách objeven, je pro vědu nesmírně důležitý. Ukazuje totiž, jakých hraničních adaptací je život schopen, což vědce zajímá jak kvůli minulosti, tak i budoucnosti. 

Teď vědci objevili další, doposud neznámý organismus, který v temnotě žije – a dokonce tam loví. Popsali drobného korýše, který dostal jméno Dulcibella camanchaca. Je prvním velkým aktivním dravým různonožcem, kterého se z těchto extrémních hloubek podařilo vylovit.

Predátor z temnoty

„Dulcibella camanchaca je rychle plovoucí dravec, kterého jsme pojmenovali podle výrazu pro temnotu v jazycích národů z oblasti And. Naznačuje to hluboký, temný oceán, odkud pochází,“ vysvětlila spoluautorka studie, ekoložka Johanna Westonová.

Tento téměř čtyři centimetry dlouhý korýš používá specializované orgány k chytání a lovu menších druhů v oblasti Peruánsko-chilského příkopu (známý také jako Atakamský příkop), který se táhne podél východní části jižního Tichého oceánu a u pobřeží severního Chile se noří do hloubky přesahující osm tisíc metrů.

„Nejzajímavější je, že údaje o DNA a morfologii ukazují, že tento druh je také novým rodem, což zdůrazňuje, že Atakamský příkop je endemickým horkým místem,“ doplnila Westonová.

Výsledky této studie přispějí k širšímu úsilí o pochopení hlubokomořských ekosystémů a jejich ochranu před novými hrozbami, jako je znečištění a změna klimatu. Vědci očekávají, že s rozvojem průzkumných technologií se jim podaří objevit další druhy, z nichž každý nabídne poznatky o evolučních tlacích a adaptacích, které jsou pro hluboký oceán jedinečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 1 hhodinou

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...