Biologové pozorovali leviatana mezi medúzami. Desetimetrový tvor žije v hlubinách u Antarktidy

Vědcům se podařilo získat záběry tvora, kterého zatím měli šanci vidět v přirozeném prostředí jen výjimečně. Pro jeho výzkum využili miniponorky.

Talířovka bájná je opravdu takřka bájný tvor. Věda ji sice popsala už roku 1910, ale od té doby ji měli biologové šanci pozorovat jen asi stokrát, většinou nepříliš detailně.

Tentokrát ale uspěli a díky miniponorkám, které se potopily do temných ledových hlubin u antarktických břehů, získali exkluzivní záběry tvora, který může dorůst velikosti až deset metrů.

Výzkum proběhl na začátku loňského roku, vedli ho experti z Norského polárního institutu, kteří výsledky popsali v odborném žurnálu Polar Research.

Do antarktických vod se ponořili v rámci expediční mise Viking Octantis, v níž zkoumali oceán z palub miniponorek. Díky nim se dokázali dostat mnohem blíže ke zvířatům, která se k hladině ani nepřibližují. Předpokládá se, že tyto obří medúzy se ponořují do hloubky až 6600 metrů.

Temné medúzy pod bílým ledem

V tomto případě se ale talířovky bájné vyskytly mnohem výš, ponorné čluny na ně narazily v hloubce pouhých 80 až 200 metrů. Živí se tam jak drobnými rybkami, tak i planktonem. Největší část jejich těla tvoří čtyři chapadla, ale i zvon je obrovský, může měřit v průměru až metr.

Podle autorů výzkumu jde o jedinečnou zkušenost; až doposud se totiž vody u Antarktidy zkoumaly především na úrovni do padesáti metrů pod hladinou a miniponorky se příliš nevyužívaly. Tato expedice podle nich jasně prokázala, že je to možné a že využití těchto strojů v náročných podmínkách funguje skvěle a může přinést spoustu nových poznatků o hlubinách, které lidstvo zná méně než povrch Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled