Biologové pozorovali leviatana mezi medúzami. Desetimetrový tvor žije v hlubinách u Antarktidy

Vědcům se podařilo získat záběry tvora, kterého zatím měli šanci vidět v přirozeném prostředí jen výjimečně. Pro jeho výzkum využili miniponorky.

Talířovka bájná je opravdu takřka bájný tvor. Věda ji sice popsala už roku 1910, ale od té doby ji měli biologové šanci pozorovat jen asi stokrát, většinou nepříliš detailně.

Tentokrát ale uspěli a díky miniponorkám, které se potopily do temných ledových hlubin u antarktických břehů, získali exkluzivní záběry tvora, který může dorůst velikosti až deset metrů.

Výzkum proběhl na začátku loňského roku, vedli ho experti z Norského polárního institutu, kteří výsledky popsali v odborném žurnálu Polar Research.

Do antarktických vod se ponořili v rámci expediční mise Viking Octantis, v níž zkoumali oceán z palub miniponorek. Díky nim se dokázali dostat mnohem blíže ke zvířatům, která se k hladině ani nepřibližují. Předpokládá se, že tyto obří medúzy se ponořují do hloubky až 6600 metrů.

Temné medúzy pod bílým ledem

V tomto případě se ale talířovky bájné vyskytly mnohem výš, ponorné čluny na ně narazily v hloubce pouhých 80 až 200 metrů. Živí se tam jak drobnými rybkami, tak i planktonem. Největší část jejich těla tvoří čtyři chapadla, ale i zvon je obrovský, může měřit v průměru až metr.

Podle autorů výzkumu jde o jedinečnou zkušenost; až doposud se totiž vody u Antarktidy zkoumaly především na úrovni do padesáti metrů pod hladinou a miniponorky se příliš nevyužívaly. Tato expedice podle nich jasně prokázala, že je to možné a že využití těchto strojů v náročných podmínkách funguje skvěle a může přinést spoustu nových poznatků o hlubinách, které lidstvo zná méně než povrch Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...