Biologové pozorovali leviatana mezi medúzami. Desetimetrový tvor žije v hlubinách u Antarktidy

Vědcům se podařilo získat záběry tvora, kterého zatím měli šanci vidět v přirozeném prostředí jen výjimečně. Pro jeho výzkum využili miniponorky.

Talířovka bájná je opravdu takřka bájný tvor. Věda ji sice popsala už roku 1910, ale od té doby ji měli biologové šanci pozorovat jen asi stokrát, většinou nepříliš detailně.

Tentokrát ale uspěli a díky miniponorkám, které se potopily do temných ledových hlubin u antarktických břehů, získali exkluzivní záběry tvora, který může dorůst velikosti až deset metrů.

Výzkum proběhl na začátku loňského roku, vedli ho experti z Norského polárního institutu, kteří výsledky popsali v odborném žurnálu Polar Research.

Do antarktických vod se ponořili v rámci expediční mise Viking Octantis, v níž zkoumali oceán z palub miniponorek. Díky nim se dokázali dostat mnohem blíže ke zvířatům, která se k hladině ani nepřibližují. Předpokládá se, že tyto obří medúzy se ponořují do hloubky až 6600 metrů.

Temné medúzy pod bílým ledem

V tomto případě se ale talířovky bájné vyskytly mnohem výš, ponorné čluny na ně narazily v hloubce pouhých 80 až 200 metrů. Živí se tam jak drobnými rybkami, tak i planktonem. Největší část jejich těla tvoří čtyři chapadla, ale i zvon je obrovský, může měřit v průměru až metr.

Podle autorů výzkumu jde o jedinečnou zkušenost; až doposud se totiž vody u Antarktidy zkoumaly především na úrovni do padesáti metrů pod hladinou a miniponorky se příliš nevyužívaly. Tato expedice podle nich jasně prokázala, že je to možné a že využití těchto strojů v náročných podmínkách funguje skvěle a může přinést spoustu nových poznatků o hlubinách, které lidstvo zná méně než povrch Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 16 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 18 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 19 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...