Příroda strana 4 z 5

Části Spojených států se v těchto dnech potýkají s přívalem hlučného okřídleného hmyzu, který pokrývá stromy či chodníky a sedá na obyvatele. Záplava cikád je letos mimořádně velká, protože se zároveň rojí dvě potomstva s různými délkami životního cyklu. Epicentrem vzácného úkazu je stát Illinois, kde se teritoria dvou druhů setkávají, popsala v reportáži agentura AP.

Umělé inteligence (AI) mohou představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. S nárůstem jejich využívání a popularity se bude dále zvyšovat i spotřeba zdrojů v datových centrech, která tyto systémy provozují, upozornili čeští experti. Další oponují, že AI může naopak mít mnoho přínosů a benefitů pro ekologii, a tudíž takzvaně dokáže splatit svůj dluh.

Školáci na Šumavě se v pátek pustili do testování aplikace, která představuje turistům méně známé trasy a učí je chovat se k přírodě šetrněji. Vznikla ve spolupráci se správci národních parků, za dva měsíce svého fungování má už jedenáct tisíc registrovaných uživatelů. Na vytipovaných výletech je upozorňuje na vzácné nebo chráněné rostliny a živočichy. Má pomoci šetřit přírodu tam, kde se potkává nejvíc lidí.

Často se mluví o tom, že lidstvo se může na změny klimatu adaptovat. Takové přizpůsobení ale přináší i spoustu rizik. Včetně možnosti, že pokus o adaptaci daný problém ještě zhorší.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i obrovské škody na životním prostředí. Ale příroda se už po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Malá, zdánlivě nenápadná kapradina. Od těch rostoucích u nás se na pohled příliš neliší, snad má jen výraznější barvu a je menší, měří jen asi deset centimetrů. Rostlina, která roste jen na odlehlém tichomořském ostrově, je ale výjimečná: má zatím největší poznaný genom ze všech organismů na Zemi.

Mít děti není zadarmo, to ví každý lidský rodič. Podle nové studie to ale pociťují i rodiče z živočišné říše. Energetické nároky na potomky jsou podle vědců extrémní – asi desetkrát vyšší, než to odhadovaly dosavadní výzkumy.

Mořské vydry používají nástroje jako kladiva či kovadliny. Kalani, jak se těmto savcům také říká, jsou při práci s nimi výjimečně obratní, přičemž samice jsou úspěšnější než samci. Vědci teď poprvé popsali, proč to vydry dělají a jak jim to konkrétně pomáhá.

Želva nádherná, zavíječ zimostrázový nebo slunéčko východní patří mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, které se usadily v Česku. Jejich výskyt mapují vědci v projektu Biosmršť. Až do neděle jim s tím může pomoci i kdokoliv z řad laické veřejnosti.

Mexiko se potýká s abnormálně vysokými teplotami, které šplhají až k 50 stupňům Celsia. Vedro nedopadá jen na lidi, ale i na tamní zvířata. Na jihovýchodě země kvůli němu v posledních týdnech zemřelo skoro sto vřešťanů. Opice kvůli horku doslova padají ze stromů.

Orli, jejichž migrační cesty vedou přes Ukrajinu, změnili své trasy. Snaží se vyhnout oblastem postiženým konfliktem. Prokázala to data z GPS, která ornitologové detailně prostudovali a analyzovali. Od začátku plnohodnotné ruské invaze se orli tomuto území nejen více vyhýbali, ale současně tam i omezili zastávky k odpočinku.

Brazilský vědec šlápl více než 40tisíckrát na jedovatého hada křovináře žararaku. Chtěl vyzkoumat důvody, proč někteří hadi koušou, a jiní ne. Křovinář žararaka má v Brazílii na svědomí až 20 tisíc otrav po uštknutí ročně. Výsledky studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports, mohou zachránit lidské životy.

Jižní Korea uspěla v omezování obchodu s výrobky z tygrů a dalších velkých kočkovitých šelem, uvedli vědci v nové studii. Některé problémy sice stále přetrvávají, změna k lepšímu je ale podle studie zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE zásadní.

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

Přibývá Čechů, kteří se nakazili lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ten za první čtyři měsíce roku hlásí 506 případů boreliózy, počet nakažených encefalitidou se oproti stejnému období vloni téměř zdvojnásobil. Hydrometeorologové hlásí mimořádnou aktivitu klíšťat téměř na celém území země.

Probíhá šesté vymírání druhů a člověk v tom hraje zásadní roli. Je snadné propadnout v takovém světě bezmoci, a mnoha lidem se to děje, říká v rozhovoru pro ČT bioložka zabývající se výzkumem primátů Jane Goodallová. Svět ale podle ní lze změnit k lepšímu. Přestaňte přemýšlet o tom, jak změnit svět. Změňte sebe, abyste změnili svět, vzkazuje.

Příroda v Českém Švýcarsku nad Hřenskem se už dva roky vzpamatovává z ničivého požáru. Na zdevastovaných plochách už vzniká nejmladší velkoplošný přirozený les na českém území. Zelenají se tak místa, kde ještě před několika měsíci bylo jen spáleniště. Novými stromky jsou hlavně břízy, které nahrazují lidmi kdysi vysázenou smrkovou monokulturu.

Malajsie plánuje darovat orangutany zemím, které od ní ve velkém nakupují palmový olej. Gesto dobré vůle je vnímáno jako snaha přesvědčit ostatní státy, že je Malajsie připravena rozvíjet svou ekonomiku a současně udržet naživu ohrožené druhy. Ekologickým organizacím se ale plán malajsijské vlády nelíbí, píše server BBC News.

Odborníci potvrdili, že se u Zlína pohybuje medvěd. A zřejmě není jediný. Během uplynulých čtyřiadvaceti hodin na ně narazili turisté nebo sportovci hned na třech různých místech. Důkazem jsou i stopy a snímky z fotopastí. Protože ale šelmy nebyly nijak nebezpečné, zatím není důvod k vyhlášení mimořádných opatření.

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.