Čmeláků bylo loni v Británii nejméně za dobu záznamů

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.

Podle meteorologů se mnoho částí Británie začátkem loňského roku potýkalo s více než dvojnásobným – a v některých případech až trojnásobným – spadem srážek, než je v měsících březnu, dubnu a květnu obvyklé. Chladné jaro a rychlý nástup léta tak vážně ovlivnil mnoho druhů v jejich nejvíce zranitelném období, kdy zakládají kolonie. Čmeláčí královny v nich podle deníku Guardian fungují podobně jako lidské svobodné matky a musejí krmit jak sebe, tak své rostoucí larvy.

Celkem 24 druhů čmeláků hraje v Británii životně důležitou roli v opylování rostlin. Jejich úbytek proto vyvolává obavy ekologů. Podle Fondu na ochranu čmeláků loni v létě nejvíce ubylo čmeláků skalních, a to o pětasedmdesát procent, počet čmeláků hájových klesl o šedesát procent. Oba druhy jsou v Británii běžné. Méně je ale i čmeláků zahradních, rokytových, zemních i dalších.

Dlouhodobý trend

Počty čmeláků podle fondu klesají dlouhodobě, a jejich populace je tak oslabená. „V důsledku dlouhodobých změn životního prostředí máme menší a slabší populace mnoha těchto čmeláků. Víme, že čmeláci měli problémy tak jako tak, a menší, slabší populace jsou méně schopné reagovat na změny, nemají takovou odolnost,“ říká vědecký manažer fondu Richard Comont.

Podle vědců je pro zajištění budoucnosti čmeláků klíčové větší úsilí o jejich ochranu, větší důraz na obnovu biotopů a pokračující pozorování jejich počtu. Na podpoře čmeláků se ale podle Comonta mohou podílet i jednotlivci, a to tím, že budou sázet květiny, podporovat růst divokých rostlin a že se vyhnou používání pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 15 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 16 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 18 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.