Záchranné stanice v Česku loni přijaly rekordní množství zraněných zvířat, více než čtyřicet tisíc. Často jsou to například dravci, kteří se poraní o dráty elektrického vedení. Ochránci na Vysočině teď chtějí taková riziková místa zmapovat. Kvůli zastaralým sloupům vysokého napětí ročně hynou desítky tisíc ptáků.
Kvůli starým sloupům vysokého napětí ročně hynou desetitisíce ptáků
2 minuty
Události: Úrazy ptáků elektrickým proudem
Záchranná stanice v Pavlově loni přijala pětatřicet popálených dravců. Ředitel stanice Zbyšek Karafiát přibližuje případ káněte lesního, které uhynulo na popálení elektrickým proudem. „Je vidět, jak elektřina prošla přes křídlo,“ popsal Karafiát. Podobně dopadlo loni podle ochranářů v zemi dalších čtyřicet tisíc káňat.
V lokalitě u Štoků na Havlíčkobrodsku našli ochranáři při pochůzkách další mrtvé dravce, kteří nepřežili elektrický výboj. „Typ sloupů s rovinnou konzolí nazýváme sloup smrti. Ten je téměř u každé vesnice,“ přiblížila Petra Hulvová ze stanice Pavlov.
Energetici slibují opatřit sloupy sedátky
Pokud pták, když loví kořist, nemá v blízkosti strom a nemá kam usednout, tak volí právě sloup vysokého napětí. Před patnácti lety energetici slibovali, že sloupy opatří takzvaným pařátem, tedy bezpečným sedátkem pod dráty. Takových je v přírodě ale jen minimum. „Ta lhůta byla prodloužená v novele energetického zákona pro dokončení do 31. prosince 2035. Důvodem je rozsah prací,“ vysvětlil mluvčí E.ON Lubomír Boudný.
Jen loni ochranáři vytipovali na Vysočině devatenáct nebezpečných lokalit a předali je energetikům. Záchranné stanice v Česku ošetří ročně okolo sedmi set padesáti popálených ptáků. Na sto osmnáct tisíc jich ale kvůli zásahu elektrického výboje uhyne.
