Až 350 tisíc ptáků ročně zahyne po úrazu elektrickým proudem. Vyplývá to ze studie Agentury ochrany přírody. Aby pomohli snížit tento počet, montují pracovníci distribučních společností na stožáry vysokého napětí speciální konzole a bidla. V distribuční síti na jihu a východě Moravy už je takto osazený skoro každý druhý sloup.
Ptáky zabíjí elektrický proud. Zabránit tomu mají speciální konzole a bidla na stožárech vysokého napětí
Úpravy sloupů elektrického vedení mají zabránit popáleninám ptáků (zdroj: ČT24)
Zatímco vrabcům nebo špačkům sloupy vysokého napětí nemůžou většinou ublížit, dravci se kvůli svému rozpětí křídel někdy mohou o dráty poranit a uhynou. „Riziko úrazu je v momentě, kdy se pták dotkne dvou drátů zároveň, nebo drátu a konstrukce,“ vysvětlil Jan Volek z E.ON Distribuce.
Právě proto začali již před 22 lety pracovníci distribuční společnosti spolupracovat s ornitology. Nejdříve se snažili sloupy upravit tak, aby dravce od usednutí na ně odradili. To se ale nepovedlo. „Sloupy vysokého napětí jsou často jedinou možností v krajině, kde si můžou sednout. Ať už je to proto, že vyhlíží potravu nebo si potřebují odpočinout nebo pročistit peří,“ uvedl ornitolog Lukáš Viktora.
Nakonec proto sloupy dostaly speciální tyč a plastové ochrany. A vypadá to, že tento typ příznačně nazvaný Pařát nakonec funguje. „Právě u těchto konstrukcí typu pařát s bidlem nebyl zaznamenán jediný úhyn ptactva,“ vypočítává Volek s tím, že takových sloupů je dvě stě tisíc a bezpečnostní prvky má zatím 70 tisíc z nich.
Tyče na sloupech přibývají přednostně v okolí hnízdišť. Nejčastěji nechráněné sloupy zabíjely poštolky, káňata, krkavce, ale i sokoly, nebo dokonce orly královské. „Z rozborů satelitních dat jsme zjistili, že je pták dlouho na jednom místě – ležel pod sloupem vysokého napětí. Dnes už je takový sloup zabezpečený,“ řekl Viktora. Do roku 2024 musí být ze zákona zabezpečené všechny sloupy vysokého napětí v republice.