Aralské jezero dřív téměř vyschlo. Teď se plní vodou

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.

Mizení Aralského jezera je považováno za jednu z nejhorších ekologických katastrof na světě. Úřady v sovětských dobách odklonily vodu z řek Amudarja a Syrdarja, které jezero napájejí, pro zemědělské účely – hlavně k zavlažování při pěstování bavlny a rýže. Aralské jezero začalo kvůli tomu vysychat. Koncem osmdesátých let se jeho hladina natolik snížila, že se rozdělilo na dvě části. Až ho časem zmizelo téměř devadesát procent.

To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.

Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.

Nárůst o více než čtyřicet procent

„Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů,“ uvedlo kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.

V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.

Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 17 mminutami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 1 hhodinou

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 3 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.