Aralské jezero dřív téměř vyschlo. Teď se plní vodou

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.

Mizení Aralského jezera je považováno za jednu z nejhorších ekologických katastrof na světě. Úřady v sovětských dobách odklonily vodu z řek Amudarja a Syrdarja, které jezero napájejí, pro zemědělské účely – hlavně k zavlažování při pěstování bavlny a rýže. Aralské jezero začalo kvůli tomu vysychat. Koncem osmdesátých let se jeho hladina natolik snížila, že se rozdělilo na dvě části. Až ho časem zmizelo téměř devadesát procent.

To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.

Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.

Nárůst o více než čtyřicet procent

„Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů,“ uvedlo kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.

V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.

Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 9 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 15 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 17 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.