Aralské jezero dřív téměř vyschlo. Teď se plní vodou

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.

Mizení Aralského jezera je považováno za jednu z nejhorších ekologických katastrof na světě. Úřady v sovětských dobách odklonily vodu z řek Amudarja a Syrdarja, které jezero napájejí, pro zemědělské účely – hlavně k zavlažování při pěstování bavlny a rýže. Aralské jezero začalo kvůli tomu vysychat. Koncem osmdesátých let se jeho hladina natolik snížila, že se rozdělilo na dvě části. Až ho časem zmizelo téměř devadesát procent.

To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.

Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.

Nárůst o více než čtyřicet procent

„Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů,“ uvedlo kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.

V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.

Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.