Aralské jezero dřív téměř vyschlo. Teď se plní vodou

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.

Mizení Aralského jezera je považováno za jednu z nejhorších ekologických katastrof na světě. Úřady v sovětských dobách odklonily vodu z řek Amudarja a Syrdarja, které jezero napájejí, pro zemědělské účely – hlavně k zavlažování při pěstování bavlny a rýže. Aralské jezero začalo kvůli tomu vysychat. Koncem osmdesátých let se jeho hladina natolik snížila, že se rozdělilo na dvě části. Až ho časem zmizelo téměř devadesát procent.

To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.

Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.

Nárůst o více než čtyřicet procent

„Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů,“ uvedlo kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.

V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.

Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
před 14 hhodinami

Česko vypustilo do vesmíru svou největší družici, sloužit bude obraně

Česko v úterý vypustilo do vesmíru prozatím svou největší družici SATurnin-1. Sloužit má k obraně a bezpečnosti. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích a jejím úkolem bude pořizovat snímky planety. Družici představili zástupci Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu (VZLU) Aerospace, který ji vytvořil na zakázku od ministerstva obrany. Na oběžnou dráhu ji vynesla z USA raketa Falcon-9 společnosti SpaceX.
před 17 hhodinami

Dvůr Břevnovského kláštera ukrýval přes tisíc koster vojáků

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.
před 23 hhodinami

Výzkum: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.
16. 1. 2025

Žádné mutace. Vědci zkoumali psy žijící v Černobylu

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.
15. 1. 2025

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
15. 1. 2025

Do kosmu zamířila česká družice TROLL. Odhalí nelegální stavby i znečištění vody

Česká republika se zařadila mezi několik málo států s vlastním satelitem vybaveným hyperspektrální kamerou. A to díky družici TROLL z dílny brněnské kosmické společnosti TRL Space, která v úterý na špici rakety Falcon 9 zamířila na oběžnou dráhu. Snímky, které tato kamera pořídí, mohou pomoci dohlížet na znečištění v Česku i v zahraničí.
14. 1. 2025

Na Turnovsku se našla neandertálská osada. Objev je ve střední Evropě unikátní

Turnovští archeologové oznámili jedinečný objev – našli důkazy, že v Českém ráji sídlili před 126 až 115 tisíci lety neandertálci. A to nikoliv v jeskyních, jak je u nich obvyklé, ale „pod širým nebem“.
14. 1. 2025
Načítání...