Vědci objevili druh stejnonožce, který měří kolem třiceti centimetrů. Jméno Bathynomus vaderi dostal podle slavného napraveného padoucha z filmové série Star Wars Dartha Vadera, jehož helmu dle přírodovědců připomíná hlava mořského živočicha.
Představte si stínku – „broučka“, který v Česku žije ve starých zdech nebo tlejícím listí. Až na to, že tahle stínka měří třetinu metru a váží víc než jeden kilogram. Právě to je Bathynomus vaderi, stejnonožec, kterého vědci objevili v hlubinách oceánů.
„Nově objevený druh Bathynomus vaderi je jedním z více než dvaceti dnes žijících druhů rodu Bathynomus. Jedná se o hlubokomořské stejnonožce, kteří dorůstají úctyhodných rozměrů a mají své místo i v kulinářských specialitách, zejména v Asii,“ popsal tvora pro ČT24 slovenský přírodovědec Matúš Hyžný. Tento vědec patří k nejlepším světovým expertům na tyto bezobratlé, popsal například druh Bathynomus civisi.
Pojmenování po fiktivní postavě je podle něj u bathynomů výjimečné, většinou totiž taková jména nedostávají. „Přibližně polovina popsaných druhů rodu Bathynomus je pojmenována podle specialistů na korýše, například B. bruscai, B. brucei nebo B. kensleyi,“ vyjmenoval slovenský biolog.
Hyeny mořského dna
Bathynomy věda objevila až na konci devatenáctého století. Dnes má rod asi dvacítku zástupců, ale našly se i pozůstatky čtyř vymřelých druhů. Tito živočichové se vyskytují ve studených hlubokých vodách Atlantského, Tichého a Indického oceánu.
Jsou známí díky svému gigantickému vzrůstu, kdy některé druhy dosahují velikosti přesahující třicet centimetrů. Tím vůbec největším obrem je mezi nimi Bathynomus obrovský – největší prokázaný exemplář měl kolem padesáti centimetrů, ale existují i neověřené údaje o jedinci dlouhém 76 centimetrů.
Pro člověka jsou zcela neškodní, a to navzdory hororu Zátoka, který je zobrazuje jako krvelačné parazity. Živí se jako mrchožrouti a operují v hlubinách moře – vyskytují se hlavně v oblastech od 170 metrů až po hlubiny kolem 2140 metrů pod hladinou.
Ve skutečnosti jsou to naopak lidé, kteří si na stejnonožcích pochutnávají. „V posledních letech se Bathynomus stává ve Vietnamu stále oblíbenější pochoutkou tamní kulinářské kultury a pro kvalitu masa je dokonce přirovnáván k humrům,“ uvedl biolog Peter Ng z Národní univerzity v Singapuru, který nový druh popsal. „Tato poptávka vedla k jejich zvýšenému lovu a jejich exempláře se prodávaly živé v jídelnách nebo v nádržích se studenou vodou ve velkých restauracích,“ vysvětlil Ng.
A právě tímto způsobem se podařilo na tržnici ve městě Quy Nhon najít neznámý druh. „Popisy nových druhů mořských stejnonožců jsou často výsledkem cílených průzkumů mořského dna, ale stává se i to, že je nový druh objeven v důsledku rybolovných činností,“ potvrzuje Hyžný. „Konkrétně druh Bathynomus vaderi byl opravdu rozpoznán na základě exemplářů původně určených ke konzumaci. Ty výzkumníci zakoupili od majitele restaurace. I tímhle je Bythonomus vaderi zajímavý,“ dodává vědec.
Výzkum obřích stejnonožců ze Slovenska
Matúž Hyžný se ale živým stejnonožcům nevěnuje. „Moje práce se týká něčeho jiného. Jsem paleontolog a pracuji se zkamenělinami. Popsal jsem desítky vyhynulých druhů korýšů a Bathynomus byl mezi nimi,“ popisuje.
„Kromě výše zmíněných více než dvaceti druhů, které dnes žijí, známe rod Bathynomus z fosilního záznamu a historie tohoto rodu sahá desítky milionů let do minulosti. Zajímavé je, že dnes Bathynomus obývá pouze západní Atlantik a indopacifickou oblast, zatímco v geologické minulosti jsme ho měli i v Evropě. Se španělskými kolegy jsme popsali vyhynulý druh starý sedm milionů let z oblasti, která byla kdysi omývána prehistorickým východním Atlantikem. Několik fosilií z Itálie však ukazuje, že Bathynomus obýval i Středozemní moře, a to ne tak dávno: před pouhými dvěma až třemi miliony lety,“ vysvětluje.
Bathynomus giganteus nafilmovaný v Mexickém zálivu:
Zástupci rodu Bathynomus podle něj ale žili i doslova za rohem: svědčí o tom jejich nálezy z Maďarska, které v pravěku, před asi 25 až 15 miliony lety, stejně jako zbytek střední Evropy vyplňovalo velké vnitrozemské moře, takzvaný Paratethys. „Jeho posledními zbytky jsou Černé a Kaspické moře,“ konstatuje Hyžný.
