Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.

Nový zákon počítá s tím, že od 1. ledna příštího roku bude ve Francii zakázán prodej, výroba, dovoz i vývoz oblečení, obuvi, kosmetických produktů či vosků, které často používají lyžaři, obsahujících látky PFAS ve vyšší než zbytkové koncentraci. Od 1. ledna 2030 se zákaz rozšíří na veškerý textil s výjimkou toho, který je používán pro bezpečnostní účely.

Francie vedle toho zpřísní kontrolu používání PFAS v průmyslu a bude například měřit koncentraci těchto látek v pitné vodě. Firmy používající tyto chemikálie budu platit nový poplatek za jejich vypouštění, stojí ve schváleném znění zákona.

Perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), které zahrnují více než 4700 chemických sloučenin, představují skupinu široce používaných uměle vyrobených látek, které se v průběhu času hromadí v lidském těle a v životním prostředí. Jsou známy jako „chemické látky navždy“ nebo „věčné chemikálie“, neboť jsou extrémně perzistentní. Mohou vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti či rakovině.

Více informací zde

Zákon podpořila levice, centristické a pravicové kluby. O obrovském vítězství hovoří poslanec za zelené Nicolas Thierry, který byl zpravodajem textu. Krajně pravicové Národní sdružení, které hlasovalo proti, varovalo před dramatickými dopady na zaměstnanost a suverenitu Francie, píše agentura AFP. Ministryně životního prostředí Agnès Pannierová-Runacherová tvrdila, že o znění zákona se jednalo s představiteli průmyslu.

Regulace používání PFAS je nakonec méně přísná, než předpokládalo původní znění zákona. Text schválený parlamentem například neobsahuje zákaz prodeje a dovozu kuchyňských potřeb obsahujících tyto látky, upozornila AFP.

Regulace chce i Evropa i USA

O regulacích těchto látek uvažuje také Evropské unie, ale vzhledem k tomu, kolik jich existuje a jak moc jsou rozšířené v celé řadě oblastí běžného života i průmyslu, to dle expertů bude náročné.

  • PFNA: Kyselina perfluornonanová je syntetická perfluorovaná karboxylová kyselina a fluorovaná povrchově aktivní látka, která je také kontaminantem životního prostředí, který se vyskytuje u lidí a volně žijících zvířat.
  • PFOS: Perfluoroktansulfonan je fluorovaný aniont používaný jako součást polymerů nebo jako látka chránící povrchy.
  • PFDA: Kyselina perfluordekanová je fluorovaná povrchově aktivní látka a používá se v průmyslu s aplikacemi jako smáčedlo a retardér hoření. 
  • PFOA: Perfluorooktanová kyselina se uplatňovala zejména při výrobě nádobí s nepřilnavým teflonovým povrchem.

Evropská unie už několik let jedná o zákazu až deseti tisíc druhů PFAS a současně k nim chce hledat alternativy. V návrhu omezení se uvádí, že by se mělo co nejvíce zamezit uvolňování PFAS do životního prostředí. Cílem návrhu je snížení jejich emisí do prostředí o 96 procent za 30 let od přijetí. Vzhledem k tomu, že PFAS jsou chemicky velmi stabilní, je důležité zohlednit jejich uvolňování ve všech fázích životního cyklu, tedy při výrobě, použití a likvidaci.

Ve Spojených státech se začaly tyto chemikálie regulovat loni, zatím ve velmi omezeném množství. Dne 10. dubna 2024 vyhlásila agentura EPA limity pro šest typů PFAS v pitné vodě v rámci svého národního nařízení o primárních zdrojích pitné vody (NPDWR). V rámci tohoto nařízení EPA stanovila právně vymahatelné limity (maximální úrovně kontaminace) pro šest PFAS v pitné vodě.

Proti chemikáliím v pitné vodě dlouhodobě vystupuje i nový americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ten dokonce přímo tento typ látek jmenoval ve svém prvním projevu ve funkci: „Některé z možných faktorů, které budeme zkoumat, byly dříve tabu nebo nebyly dostatečně prozkoumány,“ řekl Kennedy a uvedl příklady: „Očkovací schéma v dětství, elektromagnetické záření, glyfosát, další pesticidy, ultra zpracované potraviny, umělé potravinové přísady, SSRI a další psychiatrické léky, PFA, PFOA, mikroplasty.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 47 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
včera v 13:11

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled