Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
Nový zákon počítá s tím, že od 1. ledna příštího roku bude ve Francii zakázán prodej, výroba, dovoz i vývoz oblečení, obuvi, kosmetických produktů či vosků, které často používají lyžaři, obsahujících látky PFAS ve vyšší než zbytkové koncentraci. Od 1. ledna 2030 se zákaz rozšíří na veškerý textil s výjimkou toho, který je používán pro bezpečnostní účely.
Francie vedle toho zpřísní kontrolu používání PFAS v průmyslu a bude například měřit koncentraci těchto látek v pitné vodě. Firmy používající tyto chemikálie budu platit nový poplatek za jejich vypouštění, stojí ve schváleném znění zákona.
Perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), které zahrnují více než 4700 chemických sloučenin, představují skupinu široce používaných uměle vyrobených látek, které se v průběhu času hromadí v lidském těle a v životním prostředí. Jsou známy jako „chemické látky navždy“, neboť jsou extrémně perzistentní. Mohou vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině.
Zákon podpořila levice, centristické a pravicové kluby. O obrovském vítězství hovoří poslanec za zelené Nicolas Thierry, který byl zpravodajem textu. Krajně pravicové Národní sdružení, které hlasovalo proti, varovalo před dramatickými dopady na zaměstnanost a suverenitu Francie, píše agentura AFP. Ministryně životního prostředí Agnès Pannierová-Runacherová tvrdila, že o znění zákona se jednalo s představiteli průmyslu.
Regulace používání PFAS je nakonec méně přísná, než předpokládalo původní znění zákona. Text schválený parlamentem například neobsahuje zákaz prodeje a dovozu kuchyňských potřeb obsahujících tyto látky, upozornila AFP.
Regulace chce i Evropa i USA
O regulacích těchto látek uvažuje také Evropské unie, ale vzhledem k tomu, kolik jich existuje a jak moc jsou rozšířené v celé řadě oblastí běžného života i průmyslu, to dle expertů bude náročné.
- PFNA: Kyselina perfluornonanová je syntetická perfluorovaná karboxylová kyselina a fluorovaná povrchově aktivní látka, která je také kontaminantem životního prostředí, který se vyskytuje u lidí a volně žijících zvířat.
- PFOS: Perfluoroktansulfonan je fluorovaný aniont používaný jako součást polymerů nebo jako látka chránící povrchy.
- PFDA: Kyselina perfluordekanová je fluorovaná povrchově aktivní látka a používá se v průmyslu s aplikacemi jako smáčedlo a retardér hoření.
- PFOA: Perfluorooktanová kyselina se uplatňovala zejména při výrobě nádobí s nepřilnavým teflonovým povrchem.
Evropská unie už několik let jedná o zákazu až deseti tisíc druhů PFAS a současně k nim chce hledat alternativy. V návrhu omezení se uvádí, že by se mělo co nejvíce zamezit uvolňování PFAS do životního prostředí. Cílem návrhu je snížení jejich emisí do prostředí o 96 procent za 30 let od přijetí. Vzhledem k tomu, že PFAS jsou chemicky velmi stabilní, je důležité zohlednit jejich uvolňování ve všech fázích životního cyklu, tedy při výrobě, použití a likvidaci.
Ve Spojených státech se začaly tyto chemikálie regulovat loni, zatím ve velmi omezeném množství. Dne 10. dubna 2024 vyhlásila agentura EPA limity pro šest typů PFAS v pitné vodě v rámci svého národního nařízení o primárních zdrojích pitné vody (NPDWR). V rámci tohoto nařízení EPA stanovila právně vymahatelné limity (maximální úrovně kontaminace) pro šest PFAS v pitné vodě.
Proti chemikáliím v pitné vodě dlouhodobě vystupuje i nový americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ten dokonce přímo tento typ látek jmenoval ve svém prvním projevu ve funkci: „Některé z možných faktorů, které budeme zkoumat, byly dříve tabu nebo nebyly dostatečně prozkoumány,“ řekl Kennedy a uvedl příklady: „Očkovací schéma v dětství, elektromagnetické záření, glyfosát, další pesticidy, ultra zpracované potraviny, umělé potravinové přísady, SSRI a další psychiatrické léky, PFA, PFOA, mikroplasty.“
