Příroda strana 3 z 5

Více než deset procent vlaků v červnu nedojelo do cílové stanice včas podle jízdního řádu. Vlaky nabírají zpoždění zejména v letních měsících, můžou za to plánované výluky, ale také mimořádné události v důsledku počasí. Kromě toho se přidávají problémy, které jsou běžné v průběhu celého roku. Jde například o technické potíže na straně dopravců. Pokud je zpoždění delší než hodinu, mají cestující nárok na kompenzaci, někteří dopravci je vyplácejí automaticky. Neplatí to však pro všechny situace.

Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.

Na začátku července lidé na pláži na Novém Zélandu zřejmě nalezli exemplář málo známého druhu kytovce. Podle agentury DPA o tom v pondělí informovalo novozélandské ministerstvo pro ochranu přírody. Nález musí ještě potvrdit genetická analýza.

Na pobřeží Orknejí severně od Skotska uvázlo 77 kulohlavců, všichni přes snahu dobrovolníků uhynuli. První pomoc zvířatům poskytli veterináři z charitativního Sdružení britských potápěčů na záchranu mořských živočichů (BDMLR), uvedla BBC News.

Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Udělali to na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města, na jehož území nové druhy sinic objevili.

Invazní rostliny u Nových Mlýnů na Břeclavsku začala spásat trojice vodních buvolů. Pomohou tím revitalizovat lokalitu, která je nežádoucími rostlinami postižená. Vodní buvoli jsou podle řešitelky projektu Marie Kotasové Adámkové pro revitalizaci dotyčné lokality velice vhodným druhem, protože mají rádi monokulturu rákosu a na rozdíl od jiných druhů hospodářského dobytka mohou pobývat i na hodně podmáčených plochách.

Hurikán Maria zasáhl roku 2017 Portoriko a také ostrov Cayo Santiago. Kromě obrovských materiálních škod také zcela proměnil společnost, jež na tomto ostrově žila. Obyvatelům Cayo Santiago se začalo vyplácet více sdílet zdroje, více prosperovali ti tolerantnější a to změnilo sociální strukturu společnosti. Nikoliv ale lidské, nýbrž opičí. Změny se odehrály v populaci makaků rhesus.

Hroch je považovaný za pomalé a neobratné zvíře. Nový výzkum ale ukázal, že věda běžecké schopnosti těchto velkých tlustokožců výrazně podcenila.

Místo lípy jinan, místo smrku cedr. Česká města mění kvůli teplu a suchu složení zeleně. Cedry přibývají například v Olomouci, stromy z Dálného východu zase ve Zlíně. Podle měst, která ČT oslovila, nezvládají pro Česko běžné lípy, smrky nebo duby čím dál intenzivnější horka a sucha. Města proto musí hledat alternativy.

Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v Česku s rozlohou okolo dvanácti set kilometrů čtverečních, řekl v Jáchymově ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Na začátku tohoto týdne se v pražské zoologické zahradě narodilo další mládě luskouna krátkoocasého, který patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Malý luskoun je sourozencem samice Šišky, která přišla na svět loni v únoru jako první mládě tohoto druhu odchované v Evropě. Pohlaví mláděte chovatelé zatím neznají.

Na Milovické stráni na Pálavě objevil amatérský mykolog zvláštní houbu. Nic takového u nás neviděl nejen on, ale ani nikdo jiný. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ji pak identifikovali jako sesličku poduškovitou, která je známá především z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé.

Od začátku jednadvacátého století prudce stoupl počet masivních požárů, které ohrožují člověka, přírodu i infrastrukturu. Podle autorů nové studie je tento nárůst spojený s klimatickou změnou neočekávaně velký. Svá zjištění vydali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.

U několika druhů savců prokazatelně kojí mláďata samci. Vědci, kteří tento fenomén studovali, přišli s novou hypotézou, proč je samčí kojení tak výjimečné.

Podle nové aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN se stal ohroženým slon bornejský. Hlavní příčinou je intenzivní lidská činnost v místech, kde tento druh ještě přežívá.

Původ lidské hudby je zřejmě mnohem starší, než se předpokládalo. Lemur indri z Madagaskaru komunikuje pomocí zvuků, které vědci označují jako písně – mají totiž rytmus a zní i trošku podobně jako zpěv. Zní jako vuvuzela, dětská trumpeta nebo pohádkový hejla. Podle vědců z Univerzity ve Warwicku naznačuje tato pozoruhodná komunikace, jak a proč začali zpívat lidé.

Migraci šesti milionů antilop odhalil rozsáhlý letecký průzkum, který provedli experti v Jižním Súdánu. Podle nich se jedná o největší migraci suchozemských savců na Zemi. Počet živočichů, který se do tohoto přesunu zapojil, je téměř třikrát větší než při každoroční velké migraci mezi Tanzanií a Keňou, která zahrnuje asi dva miliony pakoňů, zeber a gazel. Zvířata přitom v Jižním Súdánu vydržela žít navzdory desetiletím válek a nestability.

Česko se na podzim letošního roku zařadí mezi hrstku států, které využívají vlastní satelit vybavený hyperspektrální kamerou. Na oběžnou dráhu Země ji vynese družice TROLL brněnské kosmické společnosti TRL Space, jejím prvním uživatelem se stane Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Vědci zřejmě podcenili množství sexuálního chování mezi dvěma samci nebo dvěma samicemi. Podle nové studie sice na homosexuální projevy narazili mnohokrát, ale příliš se jim nevěnovali.

Šváb je v Evropě jeden z nerozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, tak zní i jeho jména v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě, ale o jeho původu se až doposud vědělo až překvapivě málo. Genetická studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjistila, že za jeho rozšíření může hlavně člověk.

Chobotnice se normálně o své potomky nestarají. Vědci ale v hlubinách oceánu natočili zatím neznámý druh hlavonožce, který je výjimkou.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem.

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.

Vědci v Británii a dalších evropských zemích se snaží přijít na nejlepší způsob, jak za pomoci hormonální antikoncepce regulovat invazivní druhy volně žijících zvířat, jako je holub, prase divoké či veverka popelavá. Plní kvůli nim speciální krmítka pomazánkami z lískových oříšků a zrní s příměsí antikoncepce. Věří, že by to mohl být humánnější a účinnější způsob kontroly populací, které byly dříve tráveny, stříleny nebo chytány do pastí, napsal list The Guardian.