Příroda strana 3 z 5

Víc než 350 vědců podepsalo výzvu poslancům, aby zvážili některé změny v novele o ochraně přírody. Tvrdí, že by pozměňovací návrhy v chráněných územích a národních parcích otevřely dveře necitlivé těžbě dřeva, developerským projektům i infrastrukturním zásahům. „Nesmí se zapomínat na to, že v národních parcích žijí lidé,“ obhajoval úpravy poslanec Jan Bureš (ODS). Diskuzi k tématu v pořadu Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Ruskoamerický přírodovědec popsal zatím nepozorované chování dravého ptáka. Ten při lovu projevil mnohem více inteligence, než se u tohoto druhu kdy předpokládalo.

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.

Půlroční expedice českého studenta Františka Vejmělky na Nové Guineji přinesla jedinečný objev. Jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – masivní velekrysu Mallomys istapantap.

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

Samice šimpanzů bonobo ve volné přírodě utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům. Tvrdí to výzkumníci z americké Harvardovy univerzity. Šimpanzi bonobo jsou vedle šimpanzů učenlivých nejbližším příbuzným člověka.

Sněmovna schválila pravidla, která mají přinést rozmanitější složení lesů. Jedná se o největší úpravu hospodaření v lesích od poloviny devadesátých let. Novelou zákonodárci reagují na klimatickou změnu i zkušenosti z kůrovcové kalamity. Stav českých lesů se postupně podle expertů zlepšuje. I tak je ale stále ohrožuje sucho, vítr a hlavně škůdci.

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Ochranáři našli na jihovýchodním pobřeží Austrálie bílého tučňáka, který trpí vzácnou genetickou mutací. O ptáka se nyní starají a posléze rozhodnou, jaký bude jeho další osud, napsal web ABC.

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Desítky tisíc dobrovolníků vyrážejí napříč Českem čistit krajinu a města. Do tradičního jarního úklidu se zapojují školy, obce, firmy i jednotlivci. Akci pořádá Český svaz ochránců přírody od roku 1993, za tu dobu přes 700 tisíc dobrovolníků posbíralo více než deset tisíc tun odpadků. Akce potrvá do neděle 23. března.

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.

Strategický podnikatelský park v Dolní Lutyni na Karvinsku je realizovatelný, ukázala studie. S vybudováním kompenzačních opatření bude podle biologických hodnocení dopad zóny na chráněná území a přírodní biotopy minimální. Příprava zóny pokračuje, investor ovšem kvůli zpomalení trhu své rozhodnutí o příchodu do Česka zatím odložil, oznámili v Ostravě ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) David Petr a Libuše Adamčíková z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Teplé počasí přilákalo lidí do přírody, což bohužel znamená i nárůst nehod při venkovních aktivitách. V neděli zasahovali záchranáři v Broumovských stěnách, v úterý pak v Prokopském údolí, kde mladý muž při lezení spadl z výšky sedmnácti metrů. V nepřístupném terénu mu musel pomoci i vrtulník. Podobných zranění bude podle lékařů přibývat. Ti navíc varují, že i při zdánlivě jednoduchých aktivitách si lidé mohou způsobit zranění, která pak v nemocnici léčí i několik měsíců.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.