Příroda strana 3 z 5

V polovině 20. století se ruský zoolog Nikolaj Vereščagin vydal na ambiciózní výpravu přes hornatou krajinu Ázerbájdžánu, sousední Arménie a Gruzie. Jeho cílem bylo posbírat všechny dostupné záznamy o zvířatech, která z této oblasti zmizela, ale ve skutečnosti tamní ekosystémy i masivně změnil.

Úroveň radiace, které byly vystaveny žáby žijící v Černobylu, neovlivnila jejich biologický věk ani rychlost stárnutí. Popsali to vědci při terénním průzkumu přímo v areálu elektrárny.

Komercionalizovaný ezoterický rituál má pomocí vykuřování rozptýlit negativní energie. Vědci ale popsali, že rozptyluje do vzduchu především kouř z rostlin, které můžou být nadměrným sběrem ohroženy.

Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s dinosaury v období jury přibližně před 161 miliony let. Nález může podle vědců pomoci objasnit vývoj žab a ropuch. Jak totiž fosilie dokazuje, podoba pulců se od dob dinosaurů téměř nezměnila.

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem.

Větší masakr ještě vědci nikdy nepozorovali. Během několika hodin pohltily hladové tlamy predátorů přibližně deset milionů zvířat. Událost, která se odehrála roku 2014 v oceánu, teď popsal mezinárodní vědecký tým.

Ježků západních, kteří jsou jedním z druhů žijících i na území Česka, ve volné přírodě po celé Evropě ubývá. Zatímco dříve byli tito hmyzožravci na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedeni v kategorii málo dotčených druhů, tedy nejméně ohrožených na sedmistupňové škále, nyní klesli o jednu příčku do kategorie téměř ohrožených.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.

Pokles biologické rozmanitosti je rychlejší v chráněných oblastech než mimo ně. Vyplývá to z výzkumu vědců z Přírodopisného muzea v Londýně (NHM), který je podle nich varovným signálem pro vedoucí představitele světové ekologické scény, kteří se sešli na konferenci OSN o biodiverzitě COP 16 v kolumbijském Cali.

S boji je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Společnost Colossal Biosciences, která je známá tím, že hodlá geneticky upravovat náhražky několika ikonických vyhynulých druhů, v polovině října oznámila, že učinila zásadní pokrok ve snaze vrátit na svět vyhynulého vakovlka tasmánského známého také jako tasmánský vlk nebo tygr.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Všední objekty, laboratorní organismy i zatím jen špatně pochopené biologické mechanismy ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už její padesátý ročník.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Američtí přírodovědci pozorovali na mexicko-americkém pomezí zvláštní jev: samci sarančat pustinných se vrhají na samice, které během denního vedra kladou vajíčka. Podle biologů tak vytvářejí umělý stín, který má samice při vyčerpávající aktivitě ochránit.

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

V Pardubicích se řeší spor o starý mohutný javor. Strom, který u hlavního vlakového nádraží stojí přes padesát let, by měl být pokácen kvůli novému vstupu do podzemních garáží. Proti takovému kroku protestují místní. Správa železnic zatím nemá povolení ani od úřadu. Radnice chce výměnou za souhlas ke kácení tři miliony korun.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k ochutnávání svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti.

Ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečná jako otisk lidského prstu. Hrbolky, které se nacházejí na okraji ocasu, se u každého jednotlivce liší; černobílý vzor na spodní straně ploutve zůstává po celý život velryby stejný. Když letos v červenci Adam A. Pack, odborník na mořské savce na Havajské univerzitě ve městě Hilo, fotografoval velryby na Aljašce, okamžitě mezi nimi poznal svého starého známého. Napsal o tom list The New York Times.

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím.

Je silnější levhart, nebo hyena? Vědci z Kodaňské univerzity to podrobně zkoumali v rozsáhlé východoafrické přírodní oblasti obklopené venkovskými sídly. A zjistili něco překvapivého – přítomnost lidí má na vztahy mezi těmito druhy velkých predátorů zásadní vliv, přičemž hyenám dává nad jinak silnějšími levharty zásadní výhodu.