Čápi se letos do Česka vrátili dřív. Jejich zvyky mění klima

6 minut
Čápi se letos vrátili rekordně rychle
Zdroj: ČT24

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.

Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se čápi od začátku února uhnízdili hlavně na západě Čech. Další by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět už v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo do Afriky migrují na jih Evropy.

Migrující čápi se zatím vrátili nejméně do pěti hnízd. První čáp se do Česka vrátil už třetího února, standardně se přitom čápi vracejí až od poloviny března do poloviny dubna, ale díky snášenlivosti vůči chladu i přijatelnějšímu podnebí jich tu dokonce hrstka zůstává i přes zimu. V Česku podle ornitologů každoročně zimuje zhruba deset zvířat.

První letošní čáp se vrátil do svého hnízda v Kdyni na Domažlicku. „Tento čáp tam přilétá každoročně brzy. Loni přiletěl šestého února, letos dokonce už třetího. V okruhu dvaceti kilometrů se během zimy sice vyskytoval čapí pár, ale pravděpodobně z hnízda v Klatovech. Další potvrzení čápi k nám přiletěli před pár dny a uhnízdili se v Chebu, Kynšperku nad Ohří, Spáleném Poříčí a Jistebnici. Počítám, že v příštích týdnech začnou čápi přibývat, i když svátek Řehoře (pojí se s návratem čápů a začátkem jara – pozn. red.) je ještě daleko,“ říká ornitoložka Gabriela Dobruská.

Do Česka se tak vrací jako první čápi hnízdící na západě Česka. „Tito ptáci migrují takzvanou západní tahovou cestou a mnohdy zimují v jihozápadní Evropě či Německu, takže to pak mají na hnízda blíž než ti, kteří využívají východní tahovou cestu přes Turecko až do jižní Afriky,“ doplňuje její kolegyně z ČSO Alena Klvaňová, která také potvrdila, že další čápi by se mohli vrátit už v následujících týdnech.

Afriku nahrazuje jih Evropy

Ornitologové se shodují na tom, že brzký přílet ptáků zimujících v Evropě závisí na počasí a množství dostupné potravy. Oba faktory ovlivňuje hlavně klimatická změna. „Ptáci začínají zpívat a hnízdit dříve. Je to obecný trend ke globálnímu oteplování,“ říká Ondřej Kulhánek, předseda pobočky ČSO Střední Čechy a Praha.

Řada tažných ptáků mění nejen své migrační trasy, ale také samotná zimoviště. „Zejména u čápů pak někteří jedinci místo Afriky migrují do Španělska. Ptáci se totiž během migrace řídí podle složitých smyslových mechanismů, které přímo reagují na délku dne a noci,“ vysvětluje ornitoložka Alena Klvaňová.

Zatímco čápi, kteří odlétají až do Afriky, na takovou vzdálenost podmínky v Evropě odhadnout nedokážou, ptáci, kteří migrují jen na jih Evropy, dovedou díky zmiňovaným smyslovým mechanismům odhadnout, jestli už jsou pro ně v severnějších částech Evropy vhodné podmínky.

„Mohou tak dokonce z probíhajících změn klimatu těžit. Třeba když přiletí na hnízdiště dříve a získají konkurenční výhodu oproti dálkovým migrantům, kteří třeba využívají stejné zdroje,“ říká Klvaňová. Jako příklad uvádí kromě čápů i lejska černohlavého a sýkoru, kteří spolu soupeří o dutiny stromů k hnízdění.

Méně ptáků u krmítek

Teplejší zimy podle ornitologů prospívají převážně těm druhům, které v zimě nemigrují. I proto lidé mohli slyšet ptačí zpěv už v lednu a únoru. Díky dostupnější potravě přestali odlétat na jih i jedinci některých tažných ptáků. Například část populace rehků domácích, holubů hřivnáčů, pěnice černohlavé nebo budníčka menšího zůstávají v tuzemsku.

„Letošní zima byla opět teplejší než ty předchozí. Pro zimující ptáky to je dobré, nestrádají a mají dostatek potravy,“ komentuje Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku. Dostatek potravy pak podle Šafránka ovlivňuje, kolik ptáků navštěvuje krmítka. „Lidé si stěžují, že jim na krmítka přilétá stále méně ptáků,“ říká s tím, že umělé zdroje ptáci vyhledávají, až když jsou bobule odkvetlých rostlin nebo semena pokryty vrstvou sněhu.

„Až na hmyzožravé druhy, které většinou odlétají, má mírnější zima na nestěhovavé ptáky spíše pozitivní efekt,“ dodává Šafránek.

U hmyzožravých ptáků naopak může hrozit, že nebudou mít dostatek potravy. „Výrazné teplotní výkyvy způsobují, že hmyz, který je hlavní kořistí pro jejich mláďata, má urychlený vývoj. Hnízdící ptáci se nepotkají s optimálními počty hmyzu a mláďata strádají. Zima bez srážek a sněhu se na jaře navíc projeví většími suchy. Tyto faktory pak z dlouhodobého hlediska ovlivňují celý ekosystém,“ dodává Jan Havlíček z Jihočeského ornitologického klubu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 19 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...