Indie za deset let dokázala zdvojnásobit počet divoce žijících tygrů

Indii se povedlo za pouhé jedno desetiletí zdvojnásobit svou populaci tygrů. Podle expertů se na úspěchu zasloužila především ochrana těchto šelem před pytláky a také zlepšení snah ochraňovat životní prostředí. Indičtí experti zajistili pro velké kočky dostatek kořisti, soustředili se ale i na omezení konfliktů mezi lidmi a divokými zvířaty.

Podle odhadů Národního úřadu pro ochranu tygrů vzrostl v Indii počet těchto šelem z odhadovaných 1706 v roce 2010 na přibližně 3682 v roce 2022. Tím se země stala domovem pro zhruba 75 procent celosvětové populace divoce žijících tygrů. Indie přesto není zemí, kde žije tygrů nejvíc: tou jsou Spojené státy americké, kde soukromí chovatelé mají možná až sedm tisíc těchto šelem.

Podle nové studie z narůstajícího počtu tygrů profitují i některé místní komunity, které žijí v blízkosti lokalit s těmito šelmami. Hlavním zdrojem obohacení jsou vyšší příjmy, jež přináší ekoturistika. Studie v časopise Science uvádí, že úspěch Indie „nabízí důležité poučení pro země s výskytem tygrů“. Úsilí o ochranu přírody může být podle studie přínosné jak pro biologickou rozmanitost, tak pro okolní komunity.

„Obecně panuje přesvědčení, že hustota lidského osídlení brání nárůstu tygří populace,“ řekl Yadvendradev Jhala z Indické národní akademie věd v Bengalúru a hlavní autor studie. „Náš výzkum ale ukazuje, že nezáleží na hustotě osídlení, nýbrž na přístupu lidí.“

Volně žijících tygrů přibývá

Ochránci přírody a ekologové studii uvítali, ale současně kritizovali, že tato zdrojová data o tygrech jsou velmi chaotická a nejsou dostupná všem, kdo by je potřebovali. Studie vycházela z údajů shromážděných indickými institucemi podporovanými vládou.

Tygři v minulosti ubývali hlavně v oblastech, které se nenacházely v blízkosti národních parků, přírodních rezervací nebo jiných chráněných území, ale také v oblastech, které byly svědky zvýšené urbanizace, zvýšeného využívání lesních zdrojů lidmi a vyššího množství ozbrojených konfliktů, uvádí studie. „Bez podpory a účasti komunity a bez přínosu pro komunitu není ochrana přírody v naší zemi možná,“ komentovali výsledek autoři.

Ochrana zvířat

Tygři se v Indii vyskytují na ploše přibližně 138 200 kilometrů čtverečních, což přibližně odpovídá dvojnásobku rozlohy České republiky. To by sice mělo teoreticky několikatisícové tygří populaci bohatě stačit, problém je v tom, že jen asi čtvrtina této oblasti má dostatek zdrojů, které by těmto šelmám umožnily přežít. A navíc asi polovina těchto regionů nutí tygry, aby svůj ekosystém sdíleli s lidmi.

Autoři studie zdůrazňují, že základem úspěšné záchrany tygrů jsou zákony, o něž se opírá celá další ochranářská aktivita. Biolog Ravi Chellam, který se na studii nepodílel, uvedl, že snahy o ochranu tygrů jsou sice slibné, ale je třeba je rozšířit i na další druhy, aby se lépe udržel celý ekosystém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 13 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 15 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 17 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 21 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
25. 2. 2026

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
25. 2. 2026
Načítání...