Indie za deset let dokázala zdvojnásobit počet divoce žijících tygrů

Indii se povedlo za pouhé jedno desetiletí zdvojnásobit svou populaci tygrů. Podle expertů se na úspěchu zasloužila především ochrana těchto šelem před pytláky a také zlepšení snah ochraňovat životní prostředí. Indičtí experti zajistili pro velké kočky dostatek kořisti, soustředili se ale i na omezení konfliktů mezi lidmi a divokými zvířaty.

Podle odhadů Národního úřadu pro ochranu tygrů vzrostl v Indii počet těchto šelem z odhadovaných 1706 v roce 2010 na přibližně 3682 v roce 2022. Tím se země stala domovem pro zhruba 75 procent celosvětové populace divoce žijících tygrů. Indie přesto není zemí, kde žije tygrů nejvíc: tou jsou Spojené státy americké, kde soukromí chovatelé mají možná až sedm tisíc těchto šelem.

Podle nové studie z narůstajícího počtu tygrů profitují i některé místní komunity, které žijí v blízkosti lokalit s těmito šelmami. Hlavním zdrojem obohacení jsou vyšší příjmy, jež přináší ekoturistika. Studie v časopise Science uvádí, že úspěch Indie „nabízí důležité poučení pro země s výskytem tygrů“. Úsilí o ochranu přírody může být podle studie přínosné jak pro biologickou rozmanitost, tak pro okolní komunity.

„Obecně panuje přesvědčení, že hustota lidského osídlení brání nárůstu tygří populace,“ řekl Yadvendradev Jhala z Indické národní akademie věd v Bengalúru a hlavní autor studie. „Náš výzkum ale ukazuje, že nezáleží na hustotě osídlení, nýbrž na přístupu lidí.“

Volně žijících tygrů přibývá

Ochránci přírody a ekologové studii uvítali, ale současně kritizovali, že tato zdrojová data o tygrech jsou velmi chaotická a nejsou dostupná všem, kdo by je potřebovali. Studie vycházela z údajů shromážděných indickými institucemi podporovanými vládou.

Tygři v minulosti ubývali hlavně v oblastech, které se nenacházely v blízkosti národních parků, přírodních rezervací nebo jiných chráněných území, ale také v oblastech, které byly svědky zvýšené urbanizace, zvýšeného využívání lesních zdrojů lidmi a vyššího množství ozbrojených konfliktů, uvádí studie. „Bez podpory a účasti komunity a bez přínosu pro komunitu není ochrana přírody v naší zemi možná,“ komentovali výsledek autoři.

Ochrana zvířat

Tygři se v Indii vyskytují na ploše přibližně 138 200 kilometrů čtverečních, což přibližně odpovídá dvojnásobku rozlohy České republiky. To by sice mělo teoreticky několikatisícové tygří populaci bohatě stačit, problém je v tom, že jen asi čtvrtina této oblasti má dostatek zdrojů, které by těmto šelmám umožnily přežít. A navíc asi polovina těchto regionů nutí tygry, aby svůj ekosystém sdíleli s lidmi.

Autoři studie zdůrazňují, že základem úspěšné záchrany tygrů jsou zákony, o něž se opírá celá další ochranářská aktivita. Biolog Ravi Chellam, který se na studii nepodílel, uvedl, že snahy o ochranu tygrů jsou sice slibné, ale je třeba je rozšířit i na další druhy, aby se lépe udržel celý ekosystém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.