Indie za deset let dokázala zdvojnásobit počet divoce žijících tygrů

Indii se povedlo za pouhé jedno desetiletí zdvojnásobit svou populaci tygrů. Podle expertů se na úspěchu zasloužila především ochrana těchto šelem před pytláky a také zlepšení snah ochraňovat životní prostředí. Indičtí experti zajistili pro velké kočky dostatek kořisti, soustředili se ale i na omezení konfliktů mezi lidmi a divokými zvířaty.

Podle odhadů Národního úřadu pro ochranu tygrů vzrostl v Indii počet těchto šelem z odhadovaných 1706 v roce 2010 na přibližně 3682 v roce 2022. Tím se země stala domovem pro zhruba 75 procent celosvětové populace divoce žijících tygrů. Indie přesto není zemí, kde žije tygrů nejvíc: tou jsou Spojené státy americké, kde soukromí chovatelé mají možná až sedm tisíc těchto šelem.

Podle nové studie z narůstajícího počtu tygrů profitují i některé místní komunity, které žijí v blízkosti lokalit s těmito šelmami. Hlavním zdrojem obohacení jsou vyšší příjmy, jež přináší ekoturistika. Studie v časopise Science uvádí, že úspěch Indie „nabízí důležité poučení pro země s výskytem tygrů“. Úsilí o ochranu přírody může být podle studie přínosné jak pro biologickou rozmanitost, tak pro okolní komunity.

„Obecně panuje přesvědčení, že hustota lidského osídlení brání nárůstu tygří populace,“ řekl Yadvendradev Jhala z Indické národní akademie věd v Bengalúru a hlavní autor studie. „Náš výzkum ale ukazuje, že nezáleží na hustotě osídlení, nýbrž na přístupu lidí.“

Volně žijících tygrů přibývá

Ochránci přírody a ekologové studii uvítali, ale současně kritizovali, že tato zdrojová data o tygrech jsou velmi chaotická a nejsou dostupná všem, kdo by je potřebovali. Studie vycházela z údajů shromážděných indickými institucemi podporovanými vládou.

Tygři v minulosti ubývali hlavně v oblastech, které se nenacházely v blízkosti národních parků, přírodních rezervací nebo jiných chráněných území, ale také v oblastech, které byly svědky zvýšené urbanizace, zvýšeného využívání lesních zdrojů lidmi a vyššího množství ozbrojených konfliktů, uvádí studie. „Bez podpory a účasti komunity a bez přínosu pro komunitu není ochrana přírody v naší zemi možná,“ komentovali výsledek autoři.

Ochrana zvířat

Tygři se v Indii vyskytují na ploše přibližně 138 200 kilometrů čtverečních, což přibližně odpovídá dvojnásobku rozlohy České republiky. To by sice mělo teoreticky několikatisícové tygří populaci bohatě stačit, problém je v tom, že jen asi čtvrtina této oblasti má dostatek zdrojů, které by těmto šelmám umožnily přežít. A navíc asi polovina těchto regionů nutí tygry, aby svůj ekosystém sdíleli s lidmi.

Autoři studie zdůrazňují, že základem úspěšné záchrany tygrů jsou zákony, o něž se opírá celá další ochranářská aktivita. Biolog Ravi Chellam, který se na studii nepodílel, uvedl, že snahy o ochranu tygrů jsou sice slibné, ale je třeba je rozšířit i na další druhy, aby se lépe udržel celý ekosystém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 41 mminutami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 5 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
před 20 hhodinami

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
včera v 09:02

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
6. 6. 2026

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026
Načítání...