Indie za deset let dokázala zdvojnásobit počet divoce žijících tygrů

Indii se povedlo za pouhé jedno desetiletí zdvojnásobit svou populaci tygrů. Podle expertů se na úspěchu zasloužila především ochrana těchto šelem před pytláky a také zlepšení snah ochraňovat životní prostředí. Indičtí experti zajistili pro velké kočky dostatek kořisti, soustředili se ale i na omezení konfliktů mezi lidmi a divokými zvířaty.

Podle odhadů Národního úřadu pro ochranu tygrů vzrostl v Indii počet těchto šelem z odhadovaných 1706 v roce 2010 na přibližně 3682 v roce 2022. Tím se země stala domovem pro zhruba 75 procent celosvětové populace divoce žijících tygrů. Indie přesto není zemí, kde žije tygrů nejvíc: tou jsou Spojené státy americké, kde soukromí chovatelé mají možná až sedm tisíc těchto šelem.

Podle nové studie z narůstajícího počtu tygrů profitují i některé místní komunity, které žijí v blízkosti lokalit s těmito šelmami. Hlavním zdrojem obohacení jsou vyšší příjmy, jež přináší ekoturistika. Studie v časopise Science uvádí, že úspěch Indie „nabízí důležité poučení pro země s výskytem tygrů“. Úsilí o ochranu přírody může být podle studie přínosné jak pro biologickou rozmanitost, tak pro okolní komunity.

„Obecně panuje přesvědčení, že hustota lidského osídlení brání nárůstu tygří populace,“ řekl Yadvendradev Jhala z Indické národní akademie věd v Bengalúru a hlavní autor studie. „Náš výzkum ale ukazuje, že nezáleží na hustotě osídlení, nýbrž na přístupu lidí.“

Volně žijících tygrů přibývá

Ochránci přírody a ekologové studii uvítali, ale současně kritizovali, že tato zdrojová data o tygrech jsou velmi chaotická a nejsou dostupná všem, kdo by je potřebovali. Studie vycházela z údajů shromážděných indickými institucemi podporovanými vládou.

Tygři v minulosti ubývali hlavně v oblastech, které se nenacházely v blízkosti národních parků, přírodních rezervací nebo jiných chráněných území, ale také v oblastech, které byly svědky zvýšené urbanizace, zvýšeného využívání lesních zdrojů lidmi a vyššího množství ozbrojených konfliktů, uvádí studie. „Bez podpory a účasti komunity a bez přínosu pro komunitu není ochrana přírody v naší zemi možná,“ komentovali výsledek autoři.

Ochrana zvířat

Tygři se v Indii vyskytují na ploše přibližně 138 200 kilometrů čtverečních, což přibližně odpovídá dvojnásobku rozlohy České republiky. To by sice mělo teoreticky několikatisícové tygří populaci bohatě stačit, problém je v tom, že jen asi čtvrtina této oblasti má dostatek zdrojů, které by těmto šelmám umožnily přežít. A navíc asi polovina těchto regionů nutí tygry, aby svůj ekosystém sdíleli s lidmi.

Autoři studie zdůrazňují, že základem úspěšné záchrany tygrů jsou zákony, o něž se opírá celá další ochranářská aktivita. Biolog Ravi Chellam, který se na studii nepodílel, uvedl, že snahy o ochranu tygrů jsou sice slibné, ale je třeba je rozšířit i na další druhy, aby se lépe udržel celý ekosystém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 3 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 8 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 8 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 23 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...