Literatura i mytologie tygry ráda vykresluje jako lstivé bestie, které nepřátele porážejí nejen svou silou, ale také mazaností. Nový výzkum teď naznačuje, že to není výmysl, protože vědci identifikovali dva základní aspekty tygřích osobností – majestátnost a vyrovnanost.
„Kdybych měl vybrat, které z lidských duševních dimenzí se nejvíce podobají našim tygřím dimenzím, pravděpodobně bych přirovnal majestátnost k extroverzi a vyrovnanost k opaku neuroticismu,“ popsal vlastnosti těchto šelem spoluautor studie Abdel Abdellaoui z Amsterdamské univerzity.
Podle další z autorů práce Rosalindy Ardenové sice tyto škály nenabízejí úplný ani dokonalý popis tygří osobnosti, ale zachycují ty zásadní rozdíly mezi jednotlivými exempláři těchto velkých koček. „Ukazuje to, že tygři mají tendenci mít určité vlastnosti, stejně jako u lidí máme osobnosti, které jsou velmi extrovertní nebo velmi introvertní,“ řekla.
Slovník tygroznalců
V časopise Royal Society Open Science tým, jehož byla součástí, popisuje, jak čínští vědci zapojení do studie sestavili seznam asi sedmdesáti slov, která odborníci pracující s tygry považovali za vhodná k popisu temperamentu zvířat – například výrazy jako přizpůsobivý, tvrdohlavý, hloupý a upřímný.
„Všechna tato slova byla původně čínská, takže mohou existovat kulturní i jazykové rozdíly, které ztěžují překlad některých z těchto slov,“ poznamenal Abdellaoui.
Dotazník tygří osobnosti založený na těchto slovech pak vědci předali ošetřovatelům nebo veterinářům, kteří úzce pracovali se 152 tygry v Harbinském parku sibiřských tygrů, a těm, kteří pracovali s 96 tygry žijícími v parku sibiřských tygrů Hengdaohezi. Obě tyto rezervace jsou v Číně. Každého jednotlivého tygra a jeho vlastnosti pak hodnotili v průměru více než tři lidé.
Majestátní tygři jsou zdravější
Výsledky ukazují, že slova vytvořila dva hlavní shluky, velmi podobné výsledky přitom vyšly u obou zkoumaných skupin. Vědci tyto shluky nazvali „majestátnost“ a „vyrovnanost“. Vysoké skóre pro první z nich zahrnovalo vysoké hodnocení slov jako důstojný, impozantní a hbitý, ale nízké hodnocení slov jako uzavřený nebo slabý.
Vysoké skóre „vyrovnanosti“ bylo spojeno s vysokým hodnocením slov jako milující, poslušný a tichý, ale s nízkým hodnocením slov jako agresivní nebo krutý.
Další analýza odhalila, že tygři, kteří získali vysoké skóre za „majestátnost“, byli zdravější, více lovili živá zvířata, více jedli, více se pářili a měli také vyšší hodnocení svého společenského statusu.
Vzbudit soucit
Všichni zkoumaní tygři přitom byli chováni v podmínkách, které co nejvíc připomínají jejich divoký život, ale současně jsou občas ve styku s lidmi. Autoři přiznávají, že jejich výsledky mohly být poněkud odlišné, pokud by se zkoumali tygři ve volné přírodě. Což by ale zase bylo složité až nemožné, protože tam s nimi lidé nejsou dostatečně ve styku.
Podle Abdellaouie tyto výsledky budou moci využít zejména ochránci těchto ohrožených tvorů, ale zkoumání osobnosti se bude dát využít také u jiných druhů. Vědci se díky tomu dozví víc o tom, jak podpořit emocionální vazby lidí na různé živočišné druhy – právě tento vztah se totiž ukazuje jako klíčový pro úspěšnou ochranu druhu.
„Když se dozvíme více o jedinečnosti každého tygra, můžeme vzbudit větší soucit a pochopení ze strany jejich největší hrozby: člověka,“ dodal Abdellaoui.
