Kosatky poničily další loď. Incidentů v posledních letech přibylo

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.

Útok kosatek se odehrál v sobotu v Atlantském oceánu asi dvacet kilometrů jižně od Sesimbry. Při cestě do Lisabonu dva námořníci, Arnt Remi Åvik-Langstrand a Glenn Benelex Larsen, nejprve pozorovali několik delfínů, pak si ale všimli větších tvorů blížících se k jejich plavidlu.

„Pak jsme zpozorovali hřbetní ploutve nalevo, které vypadaly, že plavou o něco pomaleji. Od chvíle, kdy jsme to zpozorovali, do okamžiku, kdy do nás narazily, uběhly jen dvě sekundy,“ uvedl Larsen pro norský zpravodajský portál VG. Až pak si uvědomili, že na ně útočí smečka kosatek.

„Loď změnila kurz o devadesát stupňů. Pak už jsme mohli jen vypnout motor a vyslat ‚mayday‘,“ popsal Larsen. Odhaduje, že šlo o dvě až tři kosatky, včetně jedné větší, dlouhé asi pět až šest metrů. Kosatky nejenže vrazily do plachetnice, ale také začaly ukusovat její části. „Jediné, co víme, je, že kormidlo je zlomené. Rozpůlily ho na dvě části. A části spojeny s kormidlem uvnitř jsou rozbité. Zlomené jsou i vzpěry a podobné věci,“ vysvětlil námořník.

Poničené lodi nejprve pomáhala obchodní loď, poté na místo připlula námořní záchranná služba. Členové posádky plachetnice Levante vyvázli bez zranění.

Útok kosatek na loď z listopadu 2024:

Útoků kosatek přibývá

Agentura DPA uvedla, že první poškození plachetnic po setkání s iberskými kosatkami námořníci ohlásili v pandemickém roce 2020.

Podle odborníků střety mezi loďmi a kosatkami způsobuje především zvědavé chování mláďat tohoto mořského savce, které přitahují pohyblivé či hlučné předměty. To pak kosatky vede k tomu, že se k objektům jejich zájmu přibližují a naráží do nich. U lodí hrozí, že poškodí či vyřadí z provozu kormidlo. „Při spatření těchto savců se všem posádkám doporučuje vypnout motor, aby se zastavil pohyb lodního šroubu, a nehýbat kormidlem, čímž se snižuje chuť těchto zvířat začít působit na pohyblivé části lodě,“ uvedly v doporučení portugalské úřady.

Podle nejnovější zprávy organizace GT Orca Atlántica (GTOA) bylo od roku 2020 do konce srpna 2024 zdokumentováno celkem 824 „interakcí“ kosatek a lodí v Gibraltarském průlivu, v západní části Středozemního moře, u pobřeží Portugalska a dále na sever v Atlantiku u severního pobřeží Španělska a západního pobřeží Francie. Zhruba každé páté setkání skončilo vážným poškozením lodí. Takové incidenty, při nichž kosatky útočí na plachetnice, byly ještě před několika lety zcela neznámé, přičemž od roku 2020 došlo k pozoruhodnému nárůstu počtu hlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...