Kosatky poničily další loď. Incidentů v posledních letech přibylo

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.

Útok kosatek se odehrál v sobotu v Atlantském oceánu asi dvacet kilometrů jižně od Sesimbry. Při cestě do Lisabonu dva námořníci, Arnt Remi Åvik-Langstrand a Glenn Benelex Larsen, nejprve pozorovali několik delfínů, pak si ale všimli větších tvorů blížících se k jejich plavidlu.

„Pak jsme zpozorovali hřbetní ploutve nalevo, které vypadaly, že plavou o něco pomaleji. Od chvíle, kdy jsme to zpozorovali, do okamžiku, kdy do nás narazily, uběhly jen dvě sekundy,“ uvedl Larsen pro norský zpravodajský portál VG. Až pak si uvědomili, že na ně útočí smečka kosatek.

„Loď změnila kurz o devadesát stupňů. Pak už jsme mohli jen vypnout motor a vyslat ‚mayday‘,“ popsal Larsen. Odhaduje, že šlo o dvě až tři kosatky, včetně jedné větší, dlouhé asi pět až šest metrů. Kosatky nejenže vrazily do plachetnice, ale také začaly ukusovat její části. „Jediné, co víme, je, že kormidlo je zlomené. Rozpůlily ho na dvě části. A části spojeny s kormidlem uvnitř jsou rozbité. Zlomené jsou i vzpěry a podobné věci,“ vysvětlil námořník.

Poničené lodi nejprve pomáhala obchodní loď, poté na místo připlula námořní záchranná služba. Členové posádky plachetnice Levante vyvázli bez zranění.

Útok kosatek na loď z listopadu 2024:

Útoků kosatek přibývá

Agentura DPA uvedla, že první poškození plachetnic po setkání s iberskými kosatkami námořníci ohlásili v pandemickém roce 2020.

Podle odborníků střety mezi loďmi a kosatkami způsobuje především zvědavé chování mláďat tohoto mořského savce, které přitahují pohyblivé či hlučné předměty. To pak kosatky vede k tomu, že se k objektům jejich zájmu přibližují a naráží do nich. U lodí hrozí, že poškodí či vyřadí z provozu kormidlo. „Při spatření těchto savců se všem posádkám doporučuje vypnout motor, aby se zastavil pohyb lodního šroubu, a nehýbat kormidlem, čímž se snižuje chuť těchto zvířat začít působit na pohyblivé části lodě,“ uvedly v doporučení portugalské úřady.

Podle nejnovější zprávy organizace GT Orca Atlántica (GTOA) bylo od roku 2020 do konce srpna 2024 zdokumentováno celkem 824 „interakcí“ kosatek a lodí v Gibraltarském průlivu, v západní části Středozemního moře, u pobřeží Portugalska a dále na sever v Atlantiku u severního pobřeží Španělska a západního pobřeží Francie. Zhruba každé páté setkání skončilo vážným poškozením lodí. Takové incidenty, při nichž kosatky útočí na plachetnice, byly ještě před několika lety zcela neznámé, přičemž od roku 2020 došlo k pozoruhodnému nárůstu počtu hlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...