Kosatky poničily další loď. Incidentů v posledních letech přibylo

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.

Útok kosatek se odehrál v sobotu v Atlantském oceánu asi dvacet kilometrů jižně od Sesimbry. Při cestě do Lisabonu dva námořníci, Arnt Remi Åvik-Langstrand a Glenn Benelex Larsen, nejprve pozorovali několik delfínů, pak si ale všimli větších tvorů blížících se k jejich plavidlu.

„Pak jsme zpozorovali hřbetní ploutve nalevo, které vypadaly, že plavou o něco pomaleji. Od chvíle, kdy jsme to zpozorovali, do okamžiku, kdy do nás narazily, uběhly jen dvě sekundy,“ uvedl Larsen pro norský zpravodajský portál VG. Až pak si uvědomili, že na ně útočí smečka kosatek.

„Loď změnila kurz o devadesát stupňů. Pak už jsme mohli jen vypnout motor a vyslat ‚mayday‘,“ popsal Larsen. Odhaduje, že šlo o dvě až tři kosatky, včetně jedné větší, dlouhé asi pět až šest metrů. Kosatky nejenže vrazily do plachetnice, ale také začaly ukusovat její části. „Jediné, co víme, je, že kormidlo je zlomené. Rozpůlily ho na dvě části. A části spojeny s kormidlem uvnitř jsou rozbité. Zlomené jsou i vzpěry a podobné věci,“ vysvětlil námořník.

Poničené lodi nejprve pomáhala obchodní loď, poté na místo připlula námořní záchranná služba. Členové posádky plachetnice Levante vyvázli bez zranění.

Útok kosatek na loď z listopadu 2024:

Útoků kosatek přibývá

Agentura DPA uvedla, že první poškození plachetnic po setkání s iberskými kosatkami námořníci ohlásili v pandemickém roce 2020.

Podle odborníků střety mezi loďmi a kosatkami způsobuje především zvědavé chování mláďat tohoto mořského savce, které přitahují pohyblivé či hlučné předměty. To pak kosatky vede k tomu, že se k objektům jejich zájmu přibližují a naráží do nich. U lodí hrozí, že poškodí či vyřadí z provozu kormidlo. „Při spatření těchto savců se všem posádkám doporučuje vypnout motor, aby se zastavil pohyb lodního šroubu, a nehýbat kormidlem, čímž se snižuje chuť těchto zvířat začít působit na pohyblivé části lodě,“ uvedly v doporučení portugalské úřady.

Podle nejnovější zprávy organizace GT Orca Atlántica (GTOA) bylo od roku 2020 do konce srpna 2024 zdokumentováno celkem 824 „interakcí“ kosatek a lodí v Gibraltarském průlivu, v západní části Středozemního moře, u pobřeží Portugalska a dále na sever v Atlantiku u severního pobřeží Španělska a západního pobřeží Francie. Zhruba každé páté setkání skončilo vážným poškozením lodí. Takové incidenty, při nichž kosatky útočí na plachetnice, byly ještě před několika lety zcela neznámé, přičemž od roku 2020 došlo k pozoruhodnému nárůstu počtu hlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 19 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 20 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 22 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...