Kosatky poničily další loď. Incidentů v posledních letech přibylo

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.

Útok kosatek se odehrál v sobotu v Atlantském oceánu asi dvacet kilometrů jižně od Sesimbry. Při cestě do Lisabonu dva námořníci, Arnt Remi Åvik-Langstrand a Glenn Benelex Larsen, nejprve pozorovali několik delfínů, pak si ale všimli větších tvorů blížících se k jejich plavidlu.

„Pak jsme zpozorovali hřbetní ploutve nalevo, které vypadaly, že plavou o něco pomaleji. Od chvíle, kdy jsme to zpozorovali, do okamžiku, kdy do nás narazily, uběhly jen dvě sekundy,“ uvedl Larsen pro norský zpravodajský portál VG. Až pak si uvědomili, že na ně útočí smečka kosatek.

„Loď změnila kurz o devadesát stupňů. Pak už jsme mohli jen vypnout motor a vyslat ‚mayday‘,“ popsal Larsen. Odhaduje, že šlo o dvě až tři kosatky, včetně jedné větší, dlouhé asi pět až šest metrů. Kosatky nejenže vrazily do plachetnice, ale také začaly ukusovat její části. „Jediné, co víme, je, že kormidlo je zlomené. Rozpůlily ho na dvě části. A části spojeny s kormidlem uvnitř jsou rozbité. Zlomené jsou i vzpěry a podobné věci,“ vysvětlil námořník.

Poničené lodi nejprve pomáhala obchodní loď, poté na místo připlula námořní záchranná služba. Členové posádky plachetnice Levante vyvázli bez zranění.

Útok kosatek na loď z listopadu 2024:

Útoků kosatek přibývá

Agentura DPA uvedla, že první poškození plachetnic po setkání s iberskými kosatkami námořníci ohlásili v pandemickém roce 2020.

Podle odborníků střety mezi loďmi a kosatkami způsobuje především zvědavé chování mláďat tohoto mořského savce, které přitahují pohyblivé či hlučné předměty. To pak kosatky vede k tomu, že se k objektům jejich zájmu přibližují a naráží do nich. U lodí hrozí, že poškodí či vyřadí z provozu kormidlo. „Při spatření těchto savců se všem posádkám doporučuje vypnout motor, aby se zastavil pohyb lodního šroubu, a nehýbat kormidlem, čímž se snižuje chuť těchto zvířat začít působit na pohyblivé části lodě,“ uvedly v doporučení portugalské úřady.

Podle nejnovější zprávy organizace GT Orca Atlántica (GTOA) bylo od roku 2020 do konce srpna 2024 zdokumentováno celkem 824 „interakcí“ kosatek a lodí v Gibraltarském průlivu, v západní části Středozemního moře, u pobřeží Portugalska a dále na sever v Atlantiku u severního pobřeží Španělska a západního pobřeží Francie. Zhruba každé páté setkání skončilo vážným poškozením lodí. Takové incidenty, při nichž kosatky útočí na plachetnice, byly ještě před několika lety zcela neznámé, přičemž od roku 2020 došlo k pozoruhodnému nárůstu počtu hlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled