Kosatky začaly útočit na lodě. Biologové jsou překvapení, nic takového se ještě nestalo

Biology zaskočily útoky kosatek na rybářské i turistické lodě u španělského a portugalského pobřeží. Tito inteligentní mořští savci doposud nic takového nedělali, nyní opakovaně a cíleně plavidla napadají.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.

Poslední takový případ se odehrál v pátek odpoledne, v moři u severního pobřeží Španělska u přístavního města A Coruña. Na dvanáctimetrovou jachtu společnosti Halcyon zaútočila opakovaně kosatka – do lodi narazila podle manažera firmy nejméně patnáctkrát. Loď se stala neovladatelnou a musela být odvlečena do přístavu k opravě.

Podobných případů je přitom mnohem více, například 30. srpna dostala francouzská pobřežní stráž prosbu o pomoc od lodi „pod útokem kosatek“. Stejný den přišla o kormidlo jachta Mirfak – opět kvůli útoku kosatek.

Zaskočení vědci

Kosatky jsou velmi inteligentní a současně značně společenská zvířata. Je pro ně běžné, že doprovázejí lodi a čluny, a někdy dokonce interagují s kormidlem, které se ve vodě pohybuje. Ale aby na plavidla útočily, o tom doposud žádné zprávy neexistovaly.

Z několika setkání existují i videozáznamy – a přinejmenším jeden z nich, na němž skupina kosatek pronásleduje čluny, je pro mořské biology znepokojivý:

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje další případ, který se odehrál 29. července u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek – jejich agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu přitom spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi to celé vypadalo jako organizované a plánované.

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů – podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltru, je taková možnost pravděpodobná.

Vědci nyní chtějí zkoumat, jaké podněty mohly u kosatek tak zvýšit agresivitu; předpokládají, že to nějak souvisí s ročním obdobím. Právě v této době se totiž smečky kosatek přesouvají podél pobřeží do Biskajského zálivu, kam pronásledují hejna tuňáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 6 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 9 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 10 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...