Kosatky začaly útočit na lodě. Biologové jsou překvapení, nic takového se ještě nestalo

Biology zaskočily útoky kosatek na rybářské i turistické lodě u španělského a portugalského pobřeží. Tito inteligentní mořští savci doposud nic takového nedělali, nyní opakovaně a cíleně plavidla napadají.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.

Poslední takový případ se odehrál v pátek odpoledne, v moři u severního pobřeží Španělska u přístavního města A Coruña. Na dvanáctimetrovou jachtu společnosti Halcyon zaútočila opakovaně kosatka – do lodi narazila podle manažera firmy nejméně patnáctkrát. Loď se stala neovladatelnou a musela být odvlečena do přístavu k opravě.

Podobných případů je přitom mnohem více, například 30. srpna dostala francouzská pobřežní stráž prosbu o pomoc od lodi „pod útokem kosatek“. Stejný den přišla o kormidlo jachta Mirfak – opět kvůli útoku kosatek.

Zaskočení vědci

Kosatky jsou velmi inteligentní a současně značně společenská zvířata. Je pro ně běžné, že doprovázejí lodi a čluny, a někdy dokonce interagují s kormidlem, které se ve vodě pohybuje. Ale aby na plavidla útočily, o tom doposud žádné zprávy neexistovaly.

Z několika setkání existují i videozáznamy – a přinejmenším jeden z nich, na němž skupina kosatek pronásleduje čluny, je pro mořské biology znepokojivý:

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje další případ, který se odehrál 29. července u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek – jejich agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu přitom spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi to celé vypadalo jako organizované a plánované.

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů – podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltru, je taková možnost pravděpodobná.

Vědci nyní chtějí zkoumat, jaké podněty mohly u kosatek tak zvýšit agresivitu; předpokládají, že to nějak souvisí s ročním obdobím. Právě v této době se totiž smečky kosatek přesouvají podél pobřeží do Biskajského zálivu, kam pronásledují hejna tuňáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 5 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 14 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 15 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 16 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 16 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.