Kosatky začaly útočit na lodě. Biologové jsou překvapení, nic takového se ještě nestalo

Biology zaskočily útoky kosatek na rybářské i turistické lodě u španělského a portugalského pobřeží. Tito inteligentní mořští savci doposud nic takového nedělali, nyní opakovaně a cíleně plavidla napadají.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.

Poslední takový případ se odehrál v pátek odpoledne, v moři u severního pobřeží Španělska u přístavního města A Coruña. Na dvanáctimetrovou jachtu společnosti Halcyon zaútočila opakovaně kosatka – do lodi narazila podle manažera firmy nejméně patnáctkrát. Loď se stala neovladatelnou a musela být odvlečena do přístavu k opravě.

Podobných případů je přitom mnohem více, například 30. srpna dostala francouzská pobřežní stráž prosbu o pomoc od lodi „pod útokem kosatek“. Stejný den přišla o kormidlo jachta Mirfak – opět kvůli útoku kosatek.

Zaskočení vědci

Kosatky jsou velmi inteligentní a současně značně společenská zvířata. Je pro ně běžné, že doprovázejí lodi a čluny, a někdy dokonce interagují s kormidlem, které se ve vodě pohybuje. Ale aby na plavidla útočily, o tom doposud žádné zprávy neexistovaly.

Z několika setkání existují i videozáznamy – a přinejmenším jeden z nich, na němž skupina kosatek pronásleduje čluny, je pro mořské biology znepokojivý:

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje další případ, který se odehrál 29. července u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek – jejich agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu přitom spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi to celé vypadalo jako organizované a plánované.

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů – podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltru, je taková možnost pravděpodobná.

Vědci nyní chtějí zkoumat, jaké podněty mohly u kosatek tak zvýšit agresivitu; předpokládají, že to nějak souvisí s ročním obdobím. Právě v této době se totiž smečky kosatek přesouvají podél pobřeží do Biskajského zálivu, kam pronásledují hejna tuňáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...