Kosatky začaly útočit na lodě. Biologové jsou překvapení, nic takového se ještě nestalo

Biology zaskočily útoky kosatek na rybářské i turistické lodě u španělského a portugalského pobřeží. Tito inteligentní mořští savci doposud nic takového nedělali, nyní opakovaně a cíleně plavidla napadají.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.

Poslední takový případ se odehrál v pátek odpoledne, v moři u severního pobřeží Španělska u přístavního města A Coruña. Na dvanáctimetrovou jachtu společnosti Halcyon zaútočila opakovaně kosatka – do lodi narazila podle manažera firmy nejméně patnáctkrát. Loď se stala neovladatelnou a musela být odvlečena do přístavu k opravě.

Podobných případů je přitom mnohem více, například 30. srpna dostala francouzská pobřežní stráž prosbu o pomoc od lodi „pod útokem kosatek“. Stejný den přišla o kormidlo jachta Mirfak – opět kvůli útoku kosatek.

Zaskočení vědci

Kosatky jsou velmi inteligentní a současně značně společenská zvířata. Je pro ně běžné, že doprovázejí lodi a čluny, a někdy dokonce interagují s kormidlem, které se ve vodě pohybuje. Ale aby na plavidla útočily, o tom doposud žádné zprávy neexistovaly.

Z několika setkání existují i videozáznamy – a přinejmenším jeden z nich, na němž skupina kosatek pronásleduje čluny, je pro mořské biology znepokojivý:

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje další případ, který se odehrál 29. července u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek – jejich agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu přitom spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi to celé vypadalo jako organizované a plánované.

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů – podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltru, je taková možnost pravděpodobná.

Vědci nyní chtějí zkoumat, jaké podněty mohly u kosatek tak zvýšit agresivitu; předpokládají, že to nějak souvisí s ročním obdobím. Právě v této době se totiž smečky kosatek přesouvají podél pobřeží do Biskajského zálivu, kam pronásledují hejna tuňáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 36 mminutami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 1 hhodinou

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 4 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 6 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...