Kosatky začaly útočit na lodě. Biologové jsou překvapení, nic takového se ještě nestalo

Biology zaskočily útoky kosatek na rybářské i turistické lodě u španělského a portugalského pobřeží. Tito inteligentní mořští savci doposud nic takového nedělali, nyní opakovaně a cíleně plavidla napadají.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.

Poslední takový případ se odehrál v pátek odpoledne, v moři u severního pobřeží Španělska u přístavního města A Coruña. Na dvanáctimetrovou jachtu společnosti Halcyon zaútočila opakovaně kosatka – do lodi narazila podle manažera firmy nejméně patnáctkrát. Loď se stala neovladatelnou a musela být odvlečena do přístavu k opravě.

Podobných případů je přitom mnohem více, například 30. srpna dostala francouzská pobřežní stráž prosbu o pomoc od lodi „pod útokem kosatek“. Stejný den přišla o kormidlo jachta Mirfak – opět kvůli útoku kosatek.

Zaskočení vědci

Kosatky jsou velmi inteligentní a současně značně společenská zvířata. Je pro ně běžné, že doprovázejí lodi a čluny, a někdy dokonce interagují s kormidlem, které se ve vodě pohybuje. Ale aby na plavidla útočily, o tom doposud žádné zprávy neexistovaly.

Z několika setkání existují i videozáznamy – a přinejmenším jeden z nich, na němž skupina kosatek pronásleduje čluny, je pro mořské biology znepokojivý:

Experti zatím pro tuto změnu chování nemají vysvětlení, ale naznačuje podle nich, že populace musí být pod značným stresem, jehož původ je doposud neznámý. Útoky jsou totiž dlouhodobé, koncentrované a agresivní.

Situaci dobře ukazuje další případ, který se odehrál 29. července u mysu Trafalgar. Na patnáctimetrovou loď zaútočilo devět kosatek – jejich agrese trvala déle než hodinu. Rozbily motor, rozdrtily kormidlo a loď značně poškodily. Celou tu dobu spolu přitom spolu komunikovaly hlasitým hvízdáním. Podle kapitánky lodi to celé vypadalo jako organizované a plánované.

Mořští biologové zjišťují, zda za všemi těmito útoky stojí jedna skupina živočichů – podle Ruth Estebanové, která dlouhodobě zkoumá jejich populace u Gibraltru, je taková možnost pravděpodobná.

Vědci nyní chtějí zkoumat, jaké podněty mohly u kosatek tak zvýšit agresivitu; předpokládají, že to nějak souvisí s ročním obdobím. Právě v této době se totiž smečky kosatek přesouvají podél pobřeží do Biskajského zálivu, kam pronásledují hejna tuňáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled