Čeští vědci vysvětlili, proč papoušci září všemi barvami duhy

2 minuty
Události: Vědci zkoumali zbarvení peří papoušků
Zdroj: ČT24

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem.

„Zjistili jsme, že barvy peří jsou důsledkem přítomnosti dvou chemických forem psittakofulvinů – aldehydické a karboxylové. V červeném peří dominuje aldehydická forma, zatímco v žlutém karboxylová,“ uvedl Jindřich Brejcha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se na studii podílel.

Vědci prováděli experimenty na modelovém druhu papouška lori tmavého, jenž se vyskytuje ve dvou barevných variantách. „Naši kolegové si vybírají pro své molekulární studie modely, o kterých se ví, že jejich genom bude stejný a jediný rozdíl bude právě zodpovědný za konkrétní fenotypový znak,“ popsal Brejcha.

Experti prozkoumali genom obou variant, aby identifikovali oblasti DNA zodpovědné za rozdíly v barvě. Výsledky experimentů ukázaly, že zbarvení je určováno aktivitou enzymu aldehyd dehydrogenáza, který řídí přeměnu aldehydu na karboxylovou kyselinu.

Papouščí enzymy

Experimentální část výzkumu zahrnovala měření pomocí Ramanovy mikroskopie a separační chromatografické analýzy. Tyto metody umožnily doložit přítomnost a rozdílné poměry pigmentů v peří papoušků. Detailní analýza navíc ukázala, že gen pro enzym je aktivní přímo v buňkách formujících peří, což podle vědců podtrhuje jeho zásadní roli ve vzniku pestrého zbarvení.

Detail papouščího pera
Zdroj: PřF UK/Jindřich Brejcha

Výsledky vědci dále ověřili za použití geneticky modifikovaných kvasinek, které přizpůsobili tak, aby produkovaly psittakofulviny. Když byla kvasinkám přidána papouščí verze enzymu, přeměnily se aldehydy na karboxylové kyseliny, což kopírovalo papouščí mechanismus.

Na výzkumu se podíleli také Peter Mojzeš z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Petr Maršík z České zemědělské univerzity. Studie vyšla ve vědeckém časopisu Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...