Čeští vědci vysvětlili, proč papoušci září všemi barvami duhy

Nahrávám video
Události: Vědci zkoumali zbarvení peří papoušků
Zdroj: ČT24

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem.

„Zjistili jsme, že barvy peří jsou důsledkem přítomnosti dvou chemických forem psittakofulvinů – aldehydické a karboxylové. V červeném peří dominuje aldehydická forma, zatímco v žlutém karboxylová,“ uvedl Jindřich Brejcha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se na studii podílel.

Vědci prováděli experimenty na modelovém druhu papouška lori tmavého, jenž se vyskytuje ve dvou barevných variantách. „Naši kolegové si vybírají pro své molekulární studie modely, o kterých se ví, že jejich genom bude stejný a jediný rozdíl bude právě zodpovědný za konkrétní fenotypový znak,“ popsal Brejcha.

Experti prozkoumali genom obou variant, aby identifikovali oblasti DNA zodpovědné za rozdíly v barvě. Výsledky experimentů ukázaly, že zbarvení je určováno aktivitou enzymu aldehyd dehydrogenáza, který řídí přeměnu aldehydu na karboxylovou kyselinu.

Papouščí enzymy

Experimentální část výzkumu zahrnovala měření pomocí Ramanovy mikroskopie a separační chromatografické analýzy. Tyto metody umožnily doložit přítomnost a rozdílné poměry pigmentů v peří papoušků. Detailní analýza navíc ukázala, že gen pro enzym je aktivní přímo v buňkách formujících peří, což podle vědců podtrhuje jeho zásadní roli ve vzniku pestrého zbarvení.

Detail papouščího pera
Zdroj: PřF UK/Jindřich Brejcha

Výsledky vědci dále ověřili za použití geneticky modifikovaných kvasinek, které přizpůsobili tak, aby produkovaly psittakofulviny. Když byla kvasinkám přidána papouščí verze enzymu, přeměnily se aldehydy na karboxylové kyseliny, což kopírovalo papouščí mechanismus.

Na výzkumu se podíleli také Peter Mojzeš z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Petr Maršík z České zemědělské univerzity. Studie vyšla ve vědeckém časopisu Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 6 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 7 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 8 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...