Čeští vědci vysvětlili, proč papoušci září všemi barvami duhy

Nahrávám video

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem.

„Zjistili jsme, že barvy peří jsou důsledkem přítomnosti dvou chemických forem psittakofulvinů – aldehydické a karboxylové. V červeném peří dominuje aldehydická forma, zatímco v žlutém karboxylová,“ uvedl Jindřich Brejcha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se na studii podílel.

Vědci prováděli experimenty na modelovém druhu papouška lori tmavého, jenž se vyskytuje ve dvou barevných variantách. „Naši kolegové si vybírají pro své molekulární studie modely, o kterých se ví, že jejich genom bude stejný a jediný rozdíl bude právě zodpovědný za konkrétní fenotypový znak,“ popsal Brejcha.

Experti prozkoumali genom obou variant, aby identifikovali oblasti DNA zodpovědné za rozdíly v barvě. Výsledky experimentů ukázaly, že zbarvení je určováno aktivitou enzymu aldehyd dehydrogenáza, který řídí přeměnu aldehydu na karboxylovou kyselinu.

Papouščí enzymy

Experimentální část výzkumu zahrnovala měření pomocí Ramanovy mikroskopie a separační chromatografické analýzy. Tyto metody umožnily doložit přítomnost a rozdílné poměry pigmentů v peří papoušků. Detailní analýza navíc ukázala, že gen pro enzym je aktivní přímo v buňkách formujících peří, což podle vědců podtrhuje jeho zásadní roli ve vzniku pestrého zbarvení.

Detail papouščího pera
Zdroj: PřF UK/Jindřich Brejcha

Výsledky vědci dále ověřili za použití geneticky modifikovaných kvasinek, které přizpůsobili tak, aby produkovaly psittakofulviny. Když byla kvasinkám přidána papouščí verze enzymu, přeměnily se aldehydy na karboxylové kyseliny, což kopírovalo papouščí mechanismus.

Na výzkumu se podíleli také Peter Mojzeš z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Petr Maršík z České zemědělské univerzity. Studie vyšla ve vědeckém časopisu Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.