V chráněných oblastech příroda trpí víc než jinde

Pokles biologické rozmanitosti je rychlejší v chráněných oblastech než mimo ně. Vyplývá to z výzkumu vědců z Přírodopisného muzea v Londýně (NHM), který je podle nich varovným signálem pro vedoucí představitele světové ekologické scény, kteří se sešli na konferenci OSN o biodiverzitě COP 16 v kolumbijském Cali.

Světoví lídři se roku 2022 v přelomové dohodě o ochraně přírody shodli na závazku „30x30“. To znamená, že do roku 2030 má být chráněných třicet procent krajiny a mořských oblastí. V Cali se teď sešli, aby posoudili pokrok a vyjednali nové dohody o zastavení poklesu biologické rozmanitosti. Nová studie ale uvádí, že pouhé vyhlášení většího počtu chráněných oblastí automaticky nevede k lepším výsledkům biologické rozmanitosti. Vědci současně zpochybňují efektivitu existujících opatření.

Podle analýzy se téměř čtvrtina území s nejbohatší biodiverzitou na světě nachází v chráněných oblastech, ale kvalita těchto oblastí klesá rychleji než mimo ně. Vědci sledovali index neporušenosti biodiverzity, který hodnotí její stav v procentech v závislosti na lidských vlivech. Zpráva zjistila, že tento index se mezi lety 2000 a 2020 celosvětově snížil o 1,88 procentního bodu. Zaměřila se na kritické oblasti biologické rozmanitosti, které poskytují devadesát procent přínosu přírody pro lidstvo. Pod ochranou je dvaadvacet procent z nich.

Výzkum zjistil, že v kritických oblastech, které nebyly chráněny, se biologická rozmanitost mezi lety 2000 a 2020 snížila v průměru o 1,9 procentního bodu a v oblastech, které byly chráněny, se snížila o 2,1 procentního bodu.

Kdo ničí přírodu

Podle výzkumníků za tím stojí několik důvodů. Mnoho chráněných oblastí není určených k zachování celého ekosystému, ale k ochraně specifických druhů. Znamená to, že celková „neporušenost biodiverzity“ není prioritou. Oblasti také mohly být již dříve znehodnoceny, což je důvod, proč byly zařazeny mezi chráněné. Podle vědců je klíčem k určení příčin selhání v jednotlivých krajinách místní analýza.

„Závazku 30x30 se dostalo velké pozornosti, což je správně, a stal se klíčovým cílem, o kterém se mluví na jednáních OSN o biologické rozmanitosti, ale chtěli jsme zjistit, zda skutečně splňuje svůj účel,“ řekl Gareth Thomas, vedoucí inovace výzkumu v NHM.

„Myslím, že kdybyste se většiny lidí zeptali, předpokládali by, že území označené jako chráněné bude mít za výsledek přesně to – ochranu přírody. Výzkum však ukázal, že tomu tak není,“ uvedl.

Rozloha chráněných přírodních oblastí činí 17,5 procenta země a 8,4 procenta moře, což je od roku 2022, kdy se konala konference COP15, nárůst o půl procenta. Do roku 2030 se bude muset tento podíl výrazně zvýšit, aby byl cíl splněn.

„Země se musí i nadále soustředit na 30x30, to by nemělo polevit. Jen do toho musí vnést více a věnovat více pozornosti skutečnému zachování země, která je zdrojem ekosystémů,“ dodal.

Těžaři a příroda

Koncese na těžbu ropy, zemního plynu a dalších surovin ohrožují klíčové oblasti biologické rozmanitosti a také území původních obyvatel. V Amazonii, Konžské pánvi a jihovýchodní Asii je kvůli těžbě ropy a zemního plynu ohroženo nejméně 254 tisíc kilometrů čtverečních chráněných oblastí. Zpráva zjistila, že více než 300 tisíc kilometrů čtverečních domorodých území v Amazonii se překrývá s koncesemi na těžbu ropy a zemního plynu.

Jiný výzkum, který provedla Univerzita v Novém Jižním Walesu v Sydney, se zabýval zalesněným územím ve 300 tisících chráněných oblastí na světě a zjistil, že politika vyhlašování chráněných oblastí je téměř „zcela neúčinná“ v mnoha zemích bohatých na biologickou rozmanitost.

Chráněné oblasti také ohrožuje klimatická krize. Lesní požáry a sucha neberou ohled na hranice těchto oblastí. Například Austrálie se dříve vyznačovala vysokou mírou ochrany přírody ve svých národních parcích, ale v roce 2019 jich mnoho zničily lesní požáry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 5 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.